Bambusový pavilon Tchaj-wanu připomíná, že harmonie prostředí posiluje osobní růst

Tchaj-čung je město s druhým největším počtem obyvatel na celém Tchaj-wanu. Ale podle slov místních je absolutní jedničkou, když přijde na samotnou obyvatelnost. Navzdory své moderní povaze tu totiž 2,8 milionů lidí nachází skutečný domov, a ne jen kulisu univerzální rušné metropole. Jak to? „Protože se vyvíjí současně se svými obyvateli a rezonuje jejich vlastní potřeby,“ vysvětlují tvůrci ze studia ZUO Architects, kteří svým netradičním bambusovým pavilonem vzdali krásám města hold.

Květinové město ze Zeleného ostrova

V Čechách se to moc neví, ale Tchaj-wan žije výstavami květin. Je to vlastně takové asijské Holandsko. Základ tradice floristických výstav byl položen už dávno a postupně vášni pro květiny podlehla všechna velká města na ostrově. A Tchaj-čung se snaží být i v květinářských expozicích nejlepší. Proto je velmi pohotově doplňují stylovými pavilony, které rozšiřují umělecký záběr i celkový prožitek z místa. A právě tomuto účelu má působivý bambusový pavilon vytvořený v parkové Fengyuan Huludun sloužit.

Esence opravdové přírody

„Naším cílem bylo darovat lidem čistou esenci radosti z krásy divoké přírody uprostřed města,“ prozrazuje Rex Chen z týmu ZUO Architects. „Současně jsme ale chtěli upozornit na pokrok našeho národa v inženýrsko-stavebních metodách, na naši pokročilou péči o blaho a duševní zdraví obyvatel a především tradice, ze kterých tento pokrok vychází.“ Ne nadarmo se Tchaj-wan nazýval dříve Formosou, Zeleným ostrovem. Ve stavbách z přírodních materiálů tu vždycky vynikali a pořád to umí.

Cesta lesní tišinou

Všechen materiál použitý na stavbě pavilonu pochází z regionálních zdrojů. Pružné bambusové kmeny druhu Moso pochází z Nantou, tuhé a odolné exempláře Makino pochází z pohoří Chiayi. „Jejich spojením dosáhneme lepších kvalit, stability a odolnosti vůči povětrnostním podmínkám,“ říká Chen. V pavilonu se mísí klasický konstrukční rozměr s jemnými tkacími technikami výpletu, který vytváří příjemné zastínění.

Dva materiály, dva styly

Spojením dvou odlišných bambusových druhů se vytváří překvapivě konzistentní forma, která má velmi nadčasový nádech. „Chtěli jsme, aby se lidem uvnitř pavilonu při pohledu vzhůru nabídl prožitek podobný pohybu pod korunami stromů.“ Navenek působí pavilon masivně, ale uvnitř se zdá být překvapivě křehký. Díky klidné atmosféře tu procítíte současně sílu i objetí přírody. K tomu vydatně přispívá i vodní plocha, která celé dílo obestupuje a místy do něj proniká.

Kouzlo je v harmonii

„Pavilon v Tchaj-čung je stylizován do podoby semene rostliny, které dopadlo na úrodnou půdu poblíž vody,“ píší tvůrci. „Je jako dobrá myšlenka, která se může v příhodných podmínkách zrodit v každém z nás.“ Bambusový pavilon je tedy metaforou a architektonickým vyjádřením o vlivu síly pozitivního prostředí na lidský rozvoj.

Stavba přitom prakticky dokládá, že užití udržitelných stavebních materiálů z přírodních zdrojů je cestou, jak harmonizovat námi obývané prostředí s životem okolo. Tchaj-čung je tak příjemným místem pro život, protože na tuto jednoduchou pravdu i v době bouřlivého rozvoje nezapomíná. Přiblížit se přírodě, byť ve formě univerzálního stavebního materiálu – bambusu, znamená otevřít svou duši pohodě.

Mimořádné stavební dílo vám dokáže zprostředkovat velmi nevšední zážitek. Snoubí se v něm čistá energie a invence tvůrců. A jistě nebude trvat dlouho, než při klidné procházce prostoupí i do vás.