Je dřevostavba česká tragédie?

Na úvod jen malé zamyšlení: Chápu, že titulek příspěvku „Česká tragédie. Dřevostavbě praskají okna i podlahy, stropem teče“ musí být poutavý, ale trochu z něj vyplývá, že je to tak u všech dřevostaveb. Kdyby se však stejná konstelace situací, které vedly k nepovedené stavbě, vyskytla u zděné stavby, byly by následky stejné, možná ještě horší.

Co se tedy přihodilo?

V domě popraskaly okna, stropy, podlahy a ještě kdoví co všechno. Firmy, které realizaci prováděly, již z velké části neexistují nebo se po nich slehla zem. Kde je však příčina celého problému? Zkusíme se jí dopátrat postupně od začátku.

Návrh dřevostavby - pochybení architekta nebo problém v komunikaci?

Fáze před realizací dřevostavby je z hlediska „povedenosti“ dřevostavby jedna z nejdůležitější. Pokud je špatný návrh, v dalších fázích stavby s tím již mnoho nenaděláte. Z článku vyplývá, že architekt je dareba, který nedodržel zadání finančního limitu. Kvalitní proces tvorby studie dřevostavby však neprobíhá tak, že klient přijde, donese situaci pozemku, vysází peníze na dřevo a architekt udělá nějaký návrh dřevostavby, který je dvojnásobně dražší než zadání.

Bude Vás zajímat: Cena dřevostavby a jak ji stanovit?

Cesta od schválení prvotního konceptu až po vypracování celé studie by měla být vždy o dialogu. Věřím, že mohl být zadán nějaký finanční strop, z toho vzešel koncept, který se však dále dopracovával, a dřevostavba tak narůstala na velikosti, protože původní obývací pokoj byl malý a ještě by se přece hodil jeden pokoj, terasa…

Čtěte také... Stavba dřevostavby krok po kroku 2.díl: Bez pozemku (a peněz) za architektem nelez

Poměrně jednoduchou a přitom velice účinnou cestou, jak předem odhadnout cenu dřevostavby, je si ji spočítat podle užitné plochy domu v naší kalkulačce. V reálu se ceny liší dle cenové politiky každé firmy, ale rozhodně to nebude dvojnásobek:

Tip: Pokud budete chtít odhadnout cenu individuální dřevostavby na klíč, počítejte přibližně s 25 000 Kč/m².

Pokud bylo tedy zadání například 2,5 milionu a užitná plocha dřevostavby ve finální studii byla 200 m² je jasné, že je zaděláno na pořádný malér. Pokud tento fakt zanedbal architekt a již jeho původní návrh neodpovídal zadání, je nejlepší požádat o kompletní přepracování výstupu, případně studii reklamovat.

Ještě si uvědomme, že se ve fázi studie dřevostavby pohybujeme v řádech desítek tisíc korun za její vypracování. Její kvalita však ovlivní výsledek za miliony. Proto si zjistěte také reference na dobré architekty a nejen na stavební firmy. Protože co pak udělá dobrá realizační firma se špatnou studií a rozpočtem, který odpovídá polovině reálného? Seriózní by měla říct: Děkuji za poptávku, ale tyto finanční mantinely na dům o této velikosti nejsou v našich silách.

Bude Vás zajímat: Dřevostavby do 2 milionů

Postavíme to jinak, levněji…

Podle informací uvedených v článku nastaly výrazné rozdíly mezi dokumentací pro stavební povolení a výslednou realizací projektu. Mohlo se tedy klidně stát, že nebyl vypracován realizační projekt a firmy stavěly dům právě podle projektu pro stavební povolení, který je však méně podrobný a tak si jej museli na stavbě „domyslet“.

Pokud byl dům navržen jako nízkoenergetický a v reálu se někomu zdá, že nízkoenergetický není kvůli malé izolaci stěn a pouze izolačním dvojskům, je někde chyba. Proč byla použita menší izolace stěn a dvojskla místo trojskel? Jednoduchá odpověď: aby se ušetřilo. Okno prasklo kvůli chybě oknařů nebo protože byl v původním projektu statikem v dřevostavbě navržen pořádný překlad nad velkými prosklenými plochami z lepeného dřeva a kvůli úsporám se z něj stal jenom větší hranol z pily? Pokud je statika dle projektu správná, pak je chyba na straně oknařů a ti chybu jistě rychle napraví (pokud ještě existují).

Dělaly firmy všechna tato úsporná opatření svévolně nebo po konzultaci s klientem? Pokud svévolně, tak je nejlepší situací jejich zánik. Pokud po konzultaci s klientem, pak není co dodat.

Bude Vás zajímat: Dřevostavba do 1 milionu

Když je rozpočet napnutý, vynechte zbytné vybavení

Překvapuje mě ale fakt, že i přes velký tlak na úspory v rozpočtu byl do domu nainstalován solární systém. Pro dům to není nezbytnost a je to další věc, na kterou se musí „někde“ vyšetřit. Pokud je potřeba ušetřit ve fázi realizace, rozhodně tak nečiňte na úkor základní konstrukce nebo na kvalitě oken.

Čtěte také... Na čem v dřevostavbě nešetřit

Kdo za to tedy může?

Viník bohužel nebude jeden. Aby vše dopadlo takovým průšvihem, jako v této dřevostavbě, musí se sejít více faktorů. Jedním z nich je klasický problém subdodávek, kde vždy nastávají třecí místa o to, kde měla jedna firma svou práci skončit a druhá začít. Dalším problémem je určitě komunikace jak na počátku mezi klientem a architektem, tak později v realizační fázi. V neposlední řadě pokud firmy prováděly „úspory“ na domě bez konzultace s klientem, tak to značí jejich velký šlendrián. Bohužel to padne asi na všechny firmy, i když třeba pochybila jen ta, která vyšetřila nějaké dřevo v překladech a ve stropech, kvůli čemuž třeba popraskaly podlahy a stropy (které již mohla dělat firma jiná).

Pár rad na závěr

Nešetřete na stavbě až ve fázi realizace dřevostavby, ale dejte na počátku třeba o pár tisíc více za kvalitní návrh a projekt, který bude odpovídat finančnímu zadání a se kterým budete spokojeni. Pokud je to možné, zajistěte si, aby za celou stavby byla zodpovědná jen jedna firma, která se nemůže vymlouvat na to, že firma před ní něco pokazila nebo neudělala.

Budeme rádi i za Váš pohled a postřehy k této nezdařené realizaci dřevostavby.