Česká legislativa je nepřítel pětipatrových dřevostaveb

Příkladem, jak se nám okolí vzdaluje a jaký časový handicap mají vícepodlažní dřevostavby v České republice, byl příspěvek Ivana Brühwilera - Požární odolnost stavebních dílců a spojovacích prostředků prezentovaný na konferenci. Tento příspěvek otevřeně prezentoval, jak přistupovat k návrhu dřevěných konstrukcí z hlediska požárních účinků, požárního zatížení.

Tělo přednášky se opíralo o velice zajímavý aplikační dokument. Šlo o publikaci veřejně přístupovou všem švýcarským inženýrům a architektům, která v podobě tabulek, grafů a příkladů řešení dává inženýrům do rukou jasný a jednoduchý manuál. Manuál, jak správně a bezpečně navrhovat a dimenzovat dřevostavby na účinky požárů běžně pro objekty s pěti a více podlažími.

Bude Vás zajímat: Montované dřevostavby na klíč: Nejrychleji postavený dům

Zdůrazňuji, že vše bez nákladných, často experimentálních zkoušek, expertíz a znaleckých posudků, které se v Čechách staly běžnou součástí dění kolem vícepodlažních dřevostaveb. Kromě toho, že tyto aktivity dost značně finančně zatěžují firmy, v horším případě legislativa zcela znemožní dřevostavbám účastnit se soutěže o zakázku. Zastaralé a bez širšího kontextu špatně sestavené, takové jsou v současné době platné normy a závazné předpisy, které dřevostavby diskriminují a zbytečně zdržují vývoj, který za našimi hranicemi již pokročil o nemálo kupředu.

Bude Vás zajímat: Dřevostavby bungalovy

Toto tvrzení je samozřejmě silného významu, avšak skutečnost, že opravdu ztrácíme kontakt s Evropou, je viditelná na každé konferenci či semináři. Pro mě byla tato naposledy zhlédnutá prezentace od Ivana Brühwilera jedním z dalších důkazů, že máme co dohánět.

Svým článkem bych rád vyvolal diskuzi, která může sloužit jako argument, lépe jako reklamace k zastaralému, špatnému a nevhodnému systému českých norem a předpisů zabývajících se požárním designem. Jaký názor zastáváte vy?