Pasivní domy 1. díl - Od nízkoenergetického k pasivnímu domu

Pasivní domy

Mají minimální spotřebu tepla na vytápění. Jejich úroveň tepelné ochrany a technické vybavení domu jsou ekonomicky definovány. Pasivní dům by měl být tak důkladně tepelně izolován, aby minimální zbytkové teplo pro vytápění mohlo být distribuováno pouze přes zařízení řízené ventilace. Tím je možno upustit od dodatečného standardního distribučního systému tepla pro vytápění (otopná tělesa a vedení). Touto úsporou nákladů je možno financovat oproti nízkoenergetickému domu vícenáklady na lepší tepelnou izolaci a techniku řízené ventilace. Zásobování zbytkovým teplem by se tak mělo stát efektivním a cenově výhodným.

Bude Vás zajímat: Jaká je reálná cena dřevostavby?

Pasivní domy tím poskytují vysokou tepelnou pohodu, dokonalou hygienu vzduchu a nízkou úroveň spotřeby energie a navíc se dají se vybudovat téměř všemi běžnými konstrukcemi a technologiemi.

Co dělá dům pasivním domem?

Pasivní dům je dům, jehož roční spotřeba tepla na vytápění je tak nízká, že je možno vedle distribuce tepla přes zařízení řízené ventilace upustit od odděleného distribučního systému tepla pro vytápění (např. otopná tělesa). Roční spotřeba tepla pro vytápění nesmí být vyšší než 15 kWh/m² vytápěné plochy.

Pasivní domy vyžadují velmi dobrou tepelnou ochranu všech svých stavebních částí pomocí tepelné izolace. Ta má na neprůsvitných stavebních částech hodnotu součinitele prostupu tepla U nižší než 0,15 W/m².K; okna mají hodnoty UF nižší než 0,9 W/m².K. Skla vyžadují pro solární tepelný zisk současně hodnoty g (stupeň celkového prostupu energie sklem pro solární tepelné zisky) přes 50 %.
Vedle tepelné izolace velkých ploch je velmi významné provedení bez tepelných mostů. Vnější rohy a hrany nehrají u pasivních domů významnou roli, ale mohou však materiálem podmíněnými tepelnými mosty dosáhnout značných dodatečných tepelných ztrát. Prostupy tepelně vodivými materiály, jako jsou kovy, beton, vápenopískové cihly, cihelné zdivo nebo masivní dřevo, do venkovní tepelně izolační vrstvy, by měly být minimalizovány.

Bude Vás zajímat: Nepodceňte izolece střechy, teplo stoupá vzhůru

Pro výpočet ztrát bez uvažování tepelných mostů platí, že u detailů je koeficient tepelných mostů (ψ) menší než 0,01 W/(m.K). Pokud se nelze tepelným mostům vyhnout, musí být zjištěny jejich energetické a stavebně fyzikální vlivy. To platí také pro okenní rámy.

Pasivní dům vyžaduje dokonalou vzduchotěsnost. Je tak zajištěno, že podstatná část výměny přiváděného vzduchu v pasivním domě probíhá přes rekuperaci tepla řízené ventilace a je tak zabráněno stavebním škodám vlivem transportu vlhkosti. Kontrola vzduchotěsnosti objektu se provádí tzv. Blower-Door testem a pro jednoduchou výměnu vzduchu při 50 Pa tlakového rozdílu je pro pasivní dům daná maximální hodnota n(50) = 0,6 h-1.

Solární tepelné zisky poskytují pro pasivní domy podstatný přínos k zásobování teplem. Pasivní domy by měly být proto stavěny zásadně s orientací na jih a jejich okna, orientovaná na sever, by měla být co nejmenší. Celkový podíl zasklení nemusí být u pasivních domů vyšší než u normálních domů. U velkých zasklení je třeba uvážit ovlivnění tepelné pohody v zimě a v létě.

Seriál o pasivních domech pokračuje článkem Pasivní domy II.díl - Charakteristické vlastnosti konstrukcí pasivních domů.