Rekonstrukce dřevostavby má svoje specifika

Rekonstrukce našich starších dřevostaveb (z drtivé většiny se jedná okály) se začaly dostávat na pořad dne již po revoluci, kdy se obyvatelé těchto dřevostaveb začali starat o to, kolik protopí, a že by bylo dobré mít okna, kterými tolik netáhne. Dnešní standard míry zateplení domů je v porovnání s původními okály určenými k rekonstrukci mnohonásobně vyšší a dostupné ceny izolačních materiálů a stoupající ceny energií dělají z rekonstrukce staré a minimálně zateplené dřevostavby dobrou investici.

Fotogalerie:

i Foto: Archiv redakce, Marcin P, Hasan Çavdar, Ben Whitehouse

Skladba obvodové stěny původních nerekonstruovaných okálů

Obvodová stěna původních okálů byla z interiérové strany dřevotřísková deska, pod kterou je umístěna reflexní fólie, z části plní funkci parozábrany. Tato fólie by jednak materiálem, ale i řemeslným zpracováním jako parozábrana používaná v dnešní době pravděpodobně nevyhověla. Za fólií následuje dřevěná sloupková konstrukce o tlouště cca 9 cm, která je vyplněná minerální izolací. O míře vyplnění stěn skelnou vatou se tradovaly v dobách největší slávy okálů historky o pátečních směnách, které stěny izolovaly velmi nahodile, naopak stěny ze středy byly prý většinou izolované lépe. Co je na těchto historkách pravdy nevíme, ale co víme určitě, že i kdyby byly stěny izolovány s největší pečlivostí, tak je to na dnešní standard stejně nedostačující.

Bude vás zajímat: Skladba obvodové stěny dřevostavby je základ

Dřevěná rámová konstrukce je z venku opět opláštěna dřevotřískovou deskou. Za touto deskou byla vytvořena větraná mezera z latí, na kterých byly připevněny azbestocementové fasádní desky.

Pozor na azbest

Azbestocementové fasádní desky

Pokud se rozhodnete pro rekonstrukci vaší dřevostavby svépomocí, tak byste si na tyto azbestocementové desky dál obzvláště pozor. Dokud jsou připevněné na domě, tak jsou bez problémů, riziko však nastává při jejich řezání. Při řezání se vám totiž azbestová vlákna mohou dostat do plic a způsobit velmi vážné zdravotní komplikace. Proto doporučujeme, abyste se do rekonstrukce okálu sami nepouštěli, ale pozvali si specializovanou firmu, která ví jak možná rizika při rekonstrukcích těchto dřevostaveb eliminovat.

Bude vás zajímat: Dřevostavba svépomocí

Stavební fyzika při rekonstrukci dřevostavby

Dříve se u starších dřevostaveb stavební fyzika příliš neřešila. Konstrukce starých okálů byly udělané tak, že fungovaly i z hlediska stavební fyziky a problémy s kondenzací vodních par se takřka nevyskytovaly. V počátcích rekonstrukcí těchto dřevostaveb se stavební fyzikou také nikdo příliš netrápil a stavebníci si začaly na své rekonstruované okály lepit různě silné vrstvy polystyrenu. Navzdory tomu, že parozábrana není u většiny okálů v nejlepší kondici, se příliš problémů ani po nalepení fasádního polystyrenu a výměně oken nevyskytovalo. Podmínkou však jsou dvě základní pravidla: v zimě dostatečně topit a často větrat. Pokud majitelé rekonstruovaných dřevostaveb zateplených fasádním polystyrenem nebudou tato základní pravidla respektovat, mohou se u nich problémy s vlhkostí objevit.

Bezpečná rekonstrukce staré dřevostavby

Vzhledem k nejasné kvalitě parozábrany je ideální použít k zateplení starého okálu fasádní systém s nízkým difúzním odporem (ať to bude odvětrávaná fasáda nebo kontaktní termofasáda např. z desek z minerální izolace). Fungují i kontaktní zateplovací systémy na bázi fasádního polystyrenu (někteří výrobci fasádních systémů mají vyloženě doporučený systém pro rekonstrukce starých okálů), ale obecně platí, že čím menší je difúzní odpor fasádním systému, tím je riziko vzniku problémů s kondenzací vodních par v konstrukci menší.

Dalším místem pro zateplení je střecha, která v původních nerekonstruovaných okálech nebyla izolovaná vůbec. Na izolaci střechy se šetřit nevyplatí a mnohdy je pro komfort užívání podkrovních prostor důležitější než izolace obvodových stěn.

Čtěte dále: Teplo stoupá vzhůru, proto nepodceňte izolaci střechy

Důvody k rekonstrukci dřevostavby + postup

Důvodů k rekonstrukci dřevostavby může být samozřejmě několik. Může se vyskytnout nějaká závada či porucha, stavbu mohou postihnout např. záplavy nebo může dojít po cca 25–30 letech k morálnímu zastarání stavby (majitelům přestane vyhovovat dispozice, na trhu už jsou mnohem kvalitnější materiály a technologie, je třeba vyměnit okna, různé spotřebiče atp.).

Jak se tedy přesně při rekonstrukci dřevostavby postupuje? Sundá se sádrovláknitá nebo sádrokartonová deska z nosné části konstrukce, čímž se odhalí konstrukce nosného dřevěného rámu, elektroinstalace a vodoinstalace. Na odhalený nosný rám se mohou napojit nové příčky, případně se dají příčky posunout či provádět rekonstrukce jednotlivých instalací (přidávat zásuvky apod.). V případě znehodnocení dřevostavby při záplavách je postup následující: Odstraní se všechny materiály, které jsou vodou poškozeny (deskové materiály a izolace), odhalí se nosná konstrukce ze dřeva, která se nechá pořádně vyschnout (cca 14 dní), a potom se do stavby použijí materiály nové. Rekonstrukce dřevostaveb je snadná, velmi rychlá (stejně jako jejich stavba) a také málo prašná a hlučná.

Jaké máte s rekonstrukcí dřevostavby zkušenosti vy? Budeme rádi za vaše rady a připomínky v naší diskusi.