HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
NÁSTROJE ▸

Skryté náklady tepelných čerpadel, o kterých prodejci mlčí

Tepelné čerpadlo a jeho skryté náklady, o kterých se nemluví
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Igor B. (se souhlasem)

V poslední době se nás čtenáři často ptají na téma tepelných čerpadel. Zajímají je jejich výhody, nevýhody a jak moc se vyplatí do nich investovat. Na internetu je k nalezení mnoho článků na téma tepelných čerpadel, nicméně většina z nich mluví pouze o kladech a pomalu zázračných přínosech. Naše redakce se proto rozhodla udělat vlastní výzkum, který tento fakt pouze potvrdil. S tím dodatkem, že autory značné části těchto publikací jsou právě prodejci nebo výrobci. Nezbývá proto než se jich ptát, jestli existují vůbec nějaké nevýhody tepelných čerpadel. Odpověď na tuto otázku nám poskytlo několik odborníků z oblasti vytápění a stavebnictví, kteří se ve své praxi začínají potýkat s jistými neduhy, o kterých se moc nemluví.

S tepelnými čerpadly se v posledních měsících doslova protrhla lavina. Informace o jejich výhodnosti a rychlé návratnosti investice se valí ze všech stran, avšak když se na tuto záplavu informací podíváte s odstupem, uvědomíte si, že všechny tyto zprávy mají jedno společné. Mluví se zde výhradně a pouze o výhodách. Informace o tom, že by tepelné čerpadlo mohlo mít nějaké, byť jen drobné nedostatky, jako by vůbec neexistovaly. Je pravda, že druhů tepelných čerpadel je více, ale v našich končinách je nejčastěji voleným typem tepelné čerpadlo vzduch-voda. Právě na tento typ jsme se nezávisle ptali několika odborníků a jejich odpovědi se potkaly u stejných bodů.  

Fotogalerie:

i Foto: Igor B. (se souhlasem), © Drevostavitel.cz

Tepelné čerpadlo a radiátor není z pohledu financí zcela optimální volba

Nebudeme chodit kolem horké kaše. Odpovědí je jednoduše teplotní spád, neboli teplota vody, která vstupuje do radiátoru, a teplota vody, která radiátor opouští. Teplotní spád má u radiátorů velký význam z hlediska výkonu. Jednoduše řečeno – čím vyšší tepelný spád, tím vyšší výkon radiátoru. Udělejme si teď názorný příklad. Máme starší rodinný dům bez nijak velkých tepelných ztrát s původní otopnou soustavou a otopnými tělesy. Aby byl dům optimálně vytápěn, je teplotní spád kolem 60/50 °C. Tepelná čerpadla většinou pracují s tepelným spádem 50/40 °C. Nezbývá tedy než zvýšit výkon tepelného čerpadla a tím zvýšit teplotu vody o 10 °C, což je sice velmi jednoduché, ale už nikoli levné.

Nejvíc lidí právě čte:

Prostorný bungalov 5+kk o užitné ploše 165 m2 má terasu i garáž. Známe jeho cenu

Teplota topné vody má zcela zásadní vliv na spotřebu elektřiny a efektivitu provozu tepelného čerpadla. Zvýšením teploty vody v otopném systému o 10 °C zvýšíme spotřebu elektřiny u tepelného čerpadla a rovněž i cenu vyrobeného tepla o 25–30 %. Otopné systémy s tepelným čerpadlem pracují efektivněji s nižšími teplotními spády. Ty jsou třeba běžné u podlahového vytápění, kdy tepelný spád podlahového vytápění je 35/30 °C. U rodinných domů využívající tepelné čerpadlo s radiátory, které potřebují vyšší teplotní spád, tak zákonitě budou náklady na vytápění mnohem vyšší. Závislost ceny tepla na teplotě topné vody si můžete prohlédnout v této tabulce.

Regulace otopného systému s tepelným čerpadlem – skrytá rizika

V současné době jsou tepelná čerpadla instalována nejen u novostaveb, ale rovněž i u starších rodinných domů. V těchto objektech se nejčastěji vytápí pomocí radiátorů nebo otopných těles, která jsou osazeny termostatickými hlavicemi nebo ventily. Těmi lze do jisté míry regulovat výkon radiátoru v případě, když přetápí vnitřní prostor a snížit tak jednoduše náklady na vytápění. A právě zde je onen pomyslný kámen úrazu. Tepelná čerpadla jsou většinou regulována dle ekvitermní regulace. Lidsky řečeno, regulují se dle venkovní teploty, která nastaví teplotu vody v otopném systému. V případě starších domů jsou většinou instalována na původní topný systém jako náhrada předešlého zdroje.

Pokud ekvitermní regulaci tepelného čerpadla narušíme zaškrcením radiátorů, kterým tak snížíte výkon, může tento krok vést k poruše. Ano, je možné zde oponovat tím, že zcela jednoduše nebudete regulovat radiátory. Jak ale vyřešit situaci, když se rozhodnete zatopit si doma v kamnech nebo krbu, který je schopen vytopit pouze část domu? V praxi se s tímto problémem začínají odborníci setkávat čím dál častěji, neboť lidé, kteří vyměnili starý kotel za tepelné čerpadlo, jsou na tento způsob prostě zvyklí. A neregulovat teplotu na místě podle aktuální potřeby vede jen k jedné věci – vyšším nákladům na vytápění.

První části článku jsme se dozvěděli jak tepelná čerpadla fungují ve starších domech. V té druhé se podíváme na to, zda je teplené čerpadlo pro novostavby opravu tak výhodné, jak se prezentuje. 

Tepelné čerpadlo a nízkoenergetický dům – realita návratnosti je zavádějící

Udělejme si názorný příklad. Moderní nízkoenergetický dům o velikosti užitné plochy 100 m2 s celkovou potřebou energie na provoz 60 kWh/m2 za rok má dnes celkové roční náklady na energie 6 MWh (megawatthodin). V této částce je zahrnuta i elektřina na svícení, provoz přístrojů atd. Pokud budeme počítat, že náklady na vytápění a ohřev TUV dělají cca 4 MWh (2,5 MWh = topení, 1,5 MWh = ohřev TUV), budou roční náklady na provoz tepelného čerpadla vzduch-voda s průměrným ročním topným faktorem (COP = 2,2) kolem 14 tisíc korun (počítáno s průměrnou sazbou tarifu D57d při cenně 1 kWh = 7,5 Kč včetně distribuce). 1 KWh tepla vyrobeného tepleným čerpadlem tak bude stát cca 3,4 Kč.

COP (Coefficient of Performance) – základním parametrem tepelných čerpadel je topný faktor, který je bezrozměrným číslem vypovídajícím o účinnosti tepleného čerpadla. Topný faktor určuje teoretický poměr mezi vyrobeným teplem tepelným čerpadlem a spotřebovanou energií. Např. COP = 3 definuje, že za 1 kWh elektrické energie získá teplené čerpadlo 3 kWh tepla. Tepelný faktor se mění dle podmínek, za kterých teplené čerpadlo pracuje, a pohybuje se kolem od 1,4–5,5.

Vstupní investice do tepelného čerpadla je v průměru 250 tisíc korun. Dále musíme počítat s pořízením teplovodního podlahového vytápění, kde cena za materiál a práce budu u námi zadané plochy v průměru 170 tisíc. Celkové pořizovací náklady pro tepelné čerpadlo s otopným systémem tak budou 420 tisíc korun s aktuálními provozními náklady 14 tisíc korun za rok. Do provozu tepleného čerpadla je třeba rovněž i započítat servisní náklady cca 30 tisíc korun a brát na zřetel životnost 20–25 let. Porovnání provozu obou systémů si můžete pro lepší přehled prohlédnout v této tabulce.

Tepelné čerpadlo a jeho skryté náklady – slovo závěrem  

Pokud zvolíme alternativu v podobě elektrického podlahové vytápění při distribuční sazbě D45d za 1 kWh včetně distribuce = 7,0 Kč, tak roční náklady na vytápění budou necelých 17,5 tisíc korun. Pokud do toho započítáme i ohřev TUV, budou náklady na tyto 2 položky 28 tisíc korun za rok. Nicméně vstupní investice, které zahrnuje pouze systém elektrického podlahové vytápění, vyjde i s montáží na cca 170 tisíc korun + bojler pro ohřev TUV dalších cca 15 tisíc. Celkové pořizovací náklady pro elektrický otopný systém tak budou 185 tisíc korun s aktuálními provozními náklady 28 tisíc korun za rok. 

Pokud by byl tento model počítán například i s elektrický kotlem, opět se dostáváme o pár jednotek tisíc vyšší částku, ale v polovičních pořizovacích nákladech. Nicméně zde už v dlouhodobém horizontu může teplené čerpadlo přinést celkovou úsporu. 

P.S. Líbil se vám článek? Využijte možnost bezplatného přístupu k dalším kvalitním článkům, které pro vás připravujeme. Jednoduše klikněte zde a následně potvrďte tlačítkem Přidat.




Autor:

Redaktor Dřevostavitele

Vydáno dne:


Zdroj:
Autorský text