Tepelná modifikace dřeva 3. díl - Výsledky a východiska ochrany proti škůdcům

Oblast průmyslové tepelné modifikace dřeva je stále poměrně mladá a bude třeba množství dalších výzkumů a testů na stanovení přesnějších vlastností produktu. Jednou ze zkoumaných vlastností je právě výčet biotických škůdců, proti kterým je daný produkt chráněn.

Otázkou do budoucna je, zda se oblast trhu s modifikovaným dřevem rozvine dostatečně. Se zvětšující se poptávkou bude totiž i větší tlak na přesnější informace o vlastnostech modifikovaného dřeva a v ideálním případě i vyšší prostředky pro výzkumy a testy.

i Foto: Archiv redakce

Současné testy tepelně modifikovaného dřeva jsou z největší části empirické. Polní zkoušky přináší výsledky, avšak někdy chybí dostatečné teoretické podklady. Obecně se přijímá formulace, že tepelně modifikované dřevo je dřevo vystavené teplotě 220°C při délce trvání procesu 3 hodiny. Takto modifikovaný materiál vykazuje velmi dobrou odolnost vůči degradaci dřeva biotickými činiteli, tedy hmyzem a houbami.

Dřevokazný hmyz

Empirické zkoušky dokazují, že po tepelné modifikaci je dřevo rezistentní vůči Anobium punctatum (Červotoč proužkovaný) a Lyctus brunneus (Hrbohlav hnědý). Oproti tomu jsou výsledky ochrany např. proti napadením termity neuspokojivé.

Dřevokazné houby

Nejvíce zkoumané napadení dřevokaznými houbami je těmito třemi druhy: Coniophora puteana (Koniofora sklepní), Poria placenta (Pórnatka placentová) a Coriolus versicolor (Outkovka pestrá). C. puteana a P. placenta jsou houby hnědého tlení, avšak testy prokázaly, že tepelná modifikace borovice lesnípři stejné teplotě a délce modifikace je mnohem účinnější proti C. Puteana než proti P. Placenta. Nabízí se hypotéza o degradaci hemicelulóz a modifikaci celulózy, jakožto složek, které rozkládají houby hnědého tlení, avšak stejné testy pro C. versicolor, zástupce hub bílého tlení, při stejné teplotě a času neprokázaly zvýšenou odolnost. Naopak při modifikaci borovice montereyské za stejných podmínek, bylo zvýšení odolnosti proti C. versicolor významné.

Bude Vás zajímat: 7 tipů na ochranu dřeva

Zkoušky prokázaly, že spíše než na typu hub závisí účinnost ochrany dřeva více na druhu dřeviny, teplotě a času tepelné modifikace.

Současnost a východiska tepelné modifikace dřeva

I když autoři nabízí různá vysvětlení, proč je tepelnou modifikací dřevo chráněno, jsou to v některých případech často předpoklady nebo hypotézy. Pravděpodobně nikdo nedokáže s naprostou přesností popsat, co se přesně za dané teploty ve dřevě skutečně odehrává.

Veškeré procesy jsou natolik komplikované, že zvládnutí jejich teoretických základů je velmi obtížný cíl. Současné trendy směřují spíše cestou polních zkoušek a testování. Další zkoumání chemických reakcí probíhajících ve dřevě během tepelné modifikace a přesné zjištění enzymů, kterými biotičtí škůdci dřevo degradují, by možná naznačilo další směr. Ideální postup zjišťování vlivu tepelné modifikace dřeva pro každou jednotlivou dřevinu, každého biotického škůdce a současná optimalizace samotného procesu modifikace je však v současné době nemyslitelný.

Použitá literatura

BOONSTRA, M. J., et al. Optimisation of a two-stages heat treatment process: durability aspects. Wood Science and Technology.
FinishThermoWoodAssociation. ThermoWood Handbook.
FRÜHWAND, Eva. Effect of high-temperature drying on properties of Norway spruce and larch . Holzals Roh- undWerkstoff.2007.
HOLAN, Jiří. Ochrana dřeva. 2008.
HORÁČEK, Petr. Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I. 2001.
JÄMSÄ, Saila, VIITANIEMI, Pertti. HEAT TREATMET OF WOOD - BETTER DURABILITY WITHOUT CHEMICALS. Review on Heat Treatments of Wood. 2001
MILITZ, Holger, TJEERDSMA, Boke. HEAT TREATMENT OF WOOD BY THE „PLATO-PROCESS“. Review on Heat TreatmentsofWood. 2001
SYRJÄNEN, Tuula, KESTOPUU, Oy. PRODUCTION AND CLASSIFICATION OF HEAT TREATED WOOD IN FINLAND. Review on Heat Treatments of Wood.
WINDEISEN, Elizabeth, STROBEL, Claudia, WEGENER, Getr. Chemical changes during the production of thermal-treated beech wood. Wood Science and Technology. 2007.