Zelená střecha je zahradou ve městě

V posledních letech se do Evropy zejména inspirací ve Skandinávii dostává opět ke slovu tzv. zelená střecha, tedy střecha porostlá vegetací. Tento typ „střešní krytiny“ v sobě propojuje požadavek na dobré izolační vlastnosti střechy se vzrůstajícími nároky lidí na příjemné okolní prostředí. Zelená střecha má spoustu výhod: zabraňuje přehřívání domu, tepelně a zvukově izoluje a navíc nabízí příjemné prostředí nejen pro uživatele domu ale i pro blízké okolí. V architektuře se ale nejedná o nic nového – naopak působí jako středověké venkovské retro.

Zelená střecha se musí hlavně správně položit

Své by o tom mohli vyprávět nadšenci, kteří se pokusili zrekonstruovat středověké domy v jednom moravském archeoskanzenu. Přestože důsledně dodrželi všechny komponenty středověké konstrukce střechy, po několika deštích přišla jejich snaha vniveč. Udusanou hlínu vzala voda, dřevěné konstrukce zplesnivěly a do rákosu se pustili hlodavci. I ve středověku totiž měli svoje know-how: věděli, že trámy je potřeba natřít čerstvou krví z mladého býka, na střechu že je potřeba vysadit rostliny, které odpuzují hlodavce a že i hlína potřebuje před samotným položením na střechu svoji speciální úpravu.

Jak se zelené střechy pokládají dnes?

Dnes se zelené střechy budují položením tzv. střešní zahrady na plochu střechy. Střešní zahrada pak není nic jiného než několik vrstev parotěsných folií, tepelných izolací, goetextilií, hydroizolace a samotného substrátu s rostlinami. Samozřejmostí je použití drenáže a smyčkové rohože jako základu střešní zahrady. Pokud je tedy vše dobře provedené, nemusí se majitel domu obávat, že by mu do domu zatékalo, nebo že by mu na střeše začali řádit nechtění živočichové.

Bude Vás zajímat: Hydroizolační střešní fólie

Photocredit: Creema

Cena zelené střechy

Samotné položení střešní zahrady vychází podle informací od výrobců na 500–2000 Kč za m², v rozpočtu je ale také potřeba pamatovat, že zahrada musí být na nějakou střechu položena. Je tedy třeba započítat i ještě náklady na střešní konstrukci. Celková cena zelené střechy se poté odvíjí od nároků majitele na její další využitelnost a požadovanou vegetaci.

Podle vegetace rozlišujeme dva typy zelených střech:

Extenzivní zelená střecha

Travnatá, neboli extenzivní zelená střecha se nemusí zalévat a má dobrou schopnost regenerace. Porost vyrůstá ze zhruba 8–15 cm vrstvy substrátu (jeho hmotnost by neměla překročit 160 kg/m²). Díky nenáročnosti zeleně je možné tento typ zelené střechy vhodný i pro šikmé a střechy. Podmínkou je ale instalace příslušných zarážek na střechu, které by zabránili splavování hlíny.

Intenzivní zelená střecha

Na intenzivní zelenou střechu, kterou je možné osadit i nižšími dřevinami, je naopak zapotřebí 30–100 cm tlustá vrstva substrátu (což už představuje asi 250 Kg/m²). Taková střecha se už podobá zahradě. Nabízí jejímu majiteli daleko větší relaxační využití, ale také daleko více práce s údržbou.

Zelená střecha jako úspora energií?

Zelené střechy zcela jistě přispívají ke komformnímu bydlení, nabízejí prostor k relaxaci, který ocení zvláště lidé v místech s hustou zástavbou. Zájemce o zelenou střechu se ale musí připravit, že mu střešní zahrada o něco prodraží prvotní investici do bydlení. Výrobci se sice tuto nevýhodu snaží kompenzovat tvrzením o energetických úsporách oproti klasické střeše, ale toto tvrzení je více než sporné. Stejného efektu bychom totiž dosáhli položením přídavné vrstvy jiného a levnějšího izolačního materiálu bez výrazného přetížení střešní konstrukce, na které musíme krov v případě zelené střechy nadimenzovat.

Bude Vás zajímat: Plechová krytina sluší nejen dřevostavbám

Pokud se pro zelenou střechu rozhodujete, nevnímejte ji jako nějakou převratnou technologii, která vás zbaví účtu za energie, ale spíše jako příjemný doplněk vašeho bydlení. Zelené střechy totiž nabízejí především smysluplné využití střešní plochy, která jinak zůstává naprosto nevyužita. A to také není málo.