Diskuze na téma: Difúzně otevřená dřevostavba, marketingový tah nebo lepší dům?
Před vložením Vašeho příspěvku doporučujeme se přihlásit. Pokud ještě nemáte účet, můžete se zdarma zaregistrovat. Komerční příspěvky nejsou dovoleny.
PŘEJÍT NA ČLÁNEKDALŠÍ DISKUSE
| Uživatel | Příspěvek |
|---|---|
Mark Kupka | Ideální je přímá reference od lidí, kterým dřevostavbu Vámi zvažovaná firma již realizovala. [url=odkaz] |
David | Ideální jse doporučení od lidí, kteří mají osobní zkušenost se stavbou s konkrétní firmou. Za sebe mohu doporučit firmu thermohome .cz, která je na thu už od roku 1998, a dávají 30 let záruku na konstrukci domu. |
Adam | Podle čeho bych měl tedy hledat firmu, která staví domky kvalitně? |
David | Stavba dřevostavby se dá klidně kvalitně zvládnout za zhruba 5 měsíců. Vždy je ale důležité vybrat stavební firmu, která staví domky kvalitně, a nejsou levné jen na úkor kvality. |
Adam | Za jakou dobu se může kvalitně postavit dřevostavba? Kvalitně myslím s dodržením všech technických postupů. |
Erik | Nejprve vás nezávazně navštíví technik, aby posoudil, zda je pro vás tento způsob vhodný. Je to krabička, která vysílá elektromagnetické impulsy, které ženou vodu zpět do země. |
Tomáš | Jak to přesně funguje? |
Erik | Já jsem si nechal dům vysušit od firmy OsmoDry, je to nejjednodušší způsob, jak si nechat vysušit dům. |
Tomáš | Který způsob vysoušení je opravdu nejlepší? |
Marek Šedivý | Difúzně otevřená stavba z konopného betonu se minimálně vyrovná komerčním materiálům a v jednoduchosti stavby je daleko před nimi www.konopnestavby.cz |
Viktor Tůma | Někdo v tom něco vidí druhý ne ,každopadně pokud bude sloužit parotěsná folie jako moira tak se nesmysl stavá realitou |
Mirek Poter | Bavlna vlhkostí nasákne a ta se v ní drží. Vlastností funkčního materiálu Moira je naopak odvádět vlhkost od pokožky do další vrstvy. Takže srovnání je nesmysl. Ostatním díky za článek i připomínky, je to přínosné. |
Viktor Tůma | Trochu se nabízí srovnaní s užíváním tzv.funkčního prádla člověk žije potí se dýcha zahřívá se ,pot a vlhkost vůbec je but´ absorbována např.do bavlny kde se postupně odpaří zatimco např.moira zapříčiní stekaní po kapkách po pokožce a s rámovými dřevostavbami je stejné :D jsem pro bavlnu |
Ing. Michal Štěpánek | Jen ještě malá poznámka. Materiály s vyšším difúzním odporem používám na vnitřním líci konstrukce. Osb deska, dif. odporem 150-300 se záměrně používá jako parobrzdná vrstva. Pokud z vnějšího líce použiji dřevovláknitou desku (dif. odpor 0,5-5) například s hliněnou omítkou (dif odpor 5-8) je schopnost konstrukce odvětrat vlhkost více jak stonásobně vyšší než je nutné k zachování stability!! Váš článek mi skutečně přijde poněkud zavádějící. Byl bych velmi rád, kdyby se do systému energetických štítků zaváděla i energetická náročnost při výrobě jednotlivých materiálů a byl například všeobecně znám i proces výroby Vámi obhajovaného polystyrenu včetně obrovského množství vysoce toxických látek, které při ní vznikají jako vedlejší produkt. Přeji hodně zdaru všem dřevostavitelům. |
Ing. Michal Štěpánek | Dobrý den. Vašim argumentům se v podstatě nedá nic vytknout. Jen mi tu chybí jenda, pro mě velice zásadní věc. Pokud budu navrhovat difúzně otevřenou konstrukci z přírodních materiálů, jako jsou například dřevovláknité izolace, jde mi i o zdravotní nezávadnost v procesu výroby. Jistě Vám není neznámé srovnání enenrgetické náročnosti výroby Vámi zmiňóvaného polystyrenu a materiálů na bázi dřeva. Přijde mi, že srovnáváte dvě diametrálně odlišné fylozofie způsobu navrhování a úplně jste opomenul pojem udržitelnosti. Mimochodem difúzní odpor dřeva je skutečně vyšší než u polystyrenu, ale dřevo se v sendvičivých skladbách přece nepoužívaá plošně! (vyjma masivních staveb). S pozdravem Ing. Michal Štěpánek |
Ondřej Soukup | Nešlo o celkový difúzní odpor vrstev ve stěně, ale jen o ilustraci, že 1 cm OSB desky má podobný dif. odpor jako 5 cm polystyrenu. Šlo o srovnání faktorů difúzního odporu. |
Anonymní | Mě by zajímalo, odkud autor článku vzal hodnotu faktoru difuzního odporu pro dřevo. Dál se domnívám, že pouhé uvedení faktorů difuzního odporu je zavádějící. Pro výpočet difuzního odporu konstrukce je velmi důležitá také tloušťka materiálu. Příklad: Kdyby (hypoteticky) měly polystyren a OSB deska stejný faktor difuzního odporu, tak při tloušťce OSB desky 2,5cm a tloušťce polystyrenu 25cm má polystyren 10x větší difuzní odpor, tj. 10x více brání pronikání vodní páry. Komplexnější informace lze nalézt například zde: odkaz |
Marek Šedivý | Právě stavím difúzně otevřenou dřevostavbu z konopnobetonového kompozitu. Bohužel ještě není hotová a proto nemohu potvrdit ani vyvrátit některá tvrzení. Ale minimálně díky menší náročnosti při stavbě je tato konstrukce velmi zajímavá. Pro podlahy, zdi a stropy se používá stále stejný materiál, jenom se mírně upravuje poměr přidávaného konopného pazdeří. Pokud má někdo zájem o další informace, pište na mara@elspeedo.cz |
Anonymní | Izolační materiály 2. díl – Polystyren je dobrý izolant, ale vlhkost nepropustí Chtělo by se v redakci domluvit, kde je chyba? Polystyren je jedním z nejčastěji vyráběných termoplastů. Jeho forma nemusí být pouze v podobě pěnového... 13. 02. 2012 v 19:58 Diskuse - 2 příspěvky Autor: Ing. Petra Hlaváčková |
David Tesař | Výstižný článek. Difúzně otevřená je z hlediska bezpečnosti lepší, ale některé názory o větší "zdravosti" konstrukce jsou opravdu na pováženou. |
