Akumulační krbová kamna zvládnou vytopit celý dům už za pár korun

Krbová kamna obložená akumulační hmotou  

Většina akumulačních krbových kamen na trhu bohužel není akumulační v pravém slova smyslu. Jedná se o klasická krbová kamna, jejichž konstrukce je „obložena“ nějakým akumulačním materiálem. Nejčastěji se v tomto případě používá keramika, akumulační betony nebo mastek. Princip akumulace tepla je poté následující: Po zatopení se od nahřáté kovové konstrukce kamen ohřívá obvodový akumulační plášť, který akumuluje teplo. To je poté skrze povrch kamen sáláno do okolí.

Akumulační kapacita těchto typů kamen není moc vysoká. Důvodem nízké akumulace je malá hmotnost akumulačních materiálů a jejich nepřímý ohřev akumulační hmoty skrze kovovou konstrukci. Krbová kamna obložená akumulační hmotou jsou certifikována dle normy EN 13 240, podle níž se certifikují běžné krbové vložky a krbová kamna. Tento údaj si můžete ověřit v technickém listu kamen. U těchto typů produktů rovněž nedohledáte jejich akumulační kapacitu a patřičnou dávku dřeva, neboť není uvedenou normou měřena.

Jak se nenapálit?

Jak přesně poznat rozdíl mezi konstrukcí akumulační krbových kamen a krbových kamen s akumulačním obložením naleznete v naší galerii.

Fotogalerie:

i Foto: Josef Vyškovský (se souhlasem), Lahod Nyfuet, Josef Vyškovský

Akumulační krbová kamna

Akumulační krbová kamna jsou primárně vyrobena z akumulačního materiálu např. žáruvzdorného akumulačního betonu nebo mastku, který tvoří značnou část jejich skeletu. Hmotnost těchto kamen se pohybuje od 500 kg až do několika tun. Spalinová cesta akumulačních kamen je dlouhá až několik metrů. Po zatopení prochází spaliny labyrintem spalinových cest a odevzdávají teplo konstrukci. Konstrukce kamen je tak od spalin nahřívána přímo a je schopna pojmout velké množství tepelné energie.

Akumulační krbová kamna se certifikují dle normy EN 15 250. Její základní podmínkou je, že po 6 hodinách od vyhasnutí musí na stanovené množství dřeva kamna disponovat minimálně 50 % akumulovaného tepla. Tento údaj bývá většinou znázorněn topnou křivkou. Velkou výhodou akumulačních krbových kamen je jejich nízký nominální výkon v oblasti 2–3 kW, který uvolňují postupně ještě dlouhé hodiny po vyhasnutí. Akumulační krbová kamna jsou proto vhodná i do nízkoenergetických a pasivní domů, které nepřetápí.  

Základem je vždy akumulační materiál

Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňující akumulační kapacitu kamen je materiál, ze kterého jsou vyrobeny. Na trhu nejčastěji narazíte na akumulační beton nebo přírodní kámen mastek.

Mastková kamna

Mastková akumulační kamna pocházejí původem z Finska. Jejich konstrukce je vyrobena z přírodního minerálu mastku, který má výborné vlastnosti akumulace tepla. Hmotnost akumulační konstrukce kamen se pohybuje od 800 kg výše. S narůstající akumulační masou roste i schopnost akumulace tepla, kterou většina výrobců uvádí v kilowatthodinách (kWh). Mastková kamna obecně disponují nejvyššími akumulačními vlastnostmi napříč ostatními akumulačními krbovými kamny. Jejich velkou výhodou je i nízký nominální výkon.

Akumulační krbová kamna z žáruvzdorného betonu

Jedná se o velmi obdobný typ krbových kamen jako kamna mastková. Rozdíl je zde v užitém materiálu, kterým je v tomto případě žáruvzdorný akumulační beton. Tato akumulační kamna disponují dlouhou spalinovou cestou, která umožní ochlazení spalin na teplotu kolem 200 °C a uložení velkého množství tepla do jejich konstrukce. Výhodou oproti mastkovým kamnům je nižší pořizovací cena, která je ale vykoupena nižšími akumulační kapacitou.

Photocredit: ARCHEVIO (se souhlasem)

Jaké jsou provozní náklady akumulačních krbových kamen a jejich přínos při vytápění?

Náklady na provoz akumulačních krbových kamen jsou velmi nízké. Každý model má výrobcem určené množství dřeva (uváděné v kilogramech) na svou maximální akumulaci (uváděnou v kWh). Většinou se toto rozmezí pohybuje v oblasti 8–25 kg na jeden zátop v závislosti na velikosti akumulačních kamen. Akumulační kapacita kamen se různí na základě jejich velikosti a pohybuje se od 25–100 kWh. Výrobci dále dokládají časovou osu, jak dlouho jsou kamna schopna sálat teplo do svého okolí a v jakém výkonu.

Mohlo by vás zajímat: Jak vypočítat hmotnost palivového dřeva – postup a výpočet

Udělejme si nyní modelový příklad tepelných zisků a finančních nákladů na provoz akumulačních krbových kamen.

Předpokládejme situaci, že bychom měli akumulační krbová kamna o dostatečné akumulační kapacitě (cca 40 kWh) s účinností spalování kolem 80 % a každý den topili cca 12 kilogramy dřeva.

V přepočtu je obsaženo v 1 kg vysušeného dřeva na vlhkost 20 % cca 4 kWh energie. Spálením 12 kg dřeva tak získáme:

12 kg (dřeva) × 4 kWh × 0,8 (účinnost spalování) = 38,4 kWh

Při průměrném nominálním výkonu kamen 2 kW nám pak kamna budou toto teplo sálat po dobu 19 hodin.

Pokud budeme topit pravidelně každý den po dobu celé topné sezony (cca 250 dní) budeme potřebovat následující množství dřeva:

12 kg/den × 250 (průměrná délka topné sezony v ČR) = 3000 kg/rok

Podle této tabulky má smrk objemovou hmotnost 440 kg/m³ a buk 720 kg/m³ při 12 % vlhkosti. Udávaná objemová hmotnost u 1 PRSM smrku je 415 kg, u buku je to 585 kg (tento konkrétní údaj závisí na vlhkosti dřeva, ale berme, že jsou vlhkosti stejné). Pro výpočet budeme používat PRMS (prostorově sypaný metr palivového dřeva).

3000 kg (dřeva na rok) / 415 = 7,2 PRMS – měkkého dřeva (smrk)

3000 kg (dřeva na rok) / 585 = 5,1 PRMS – tvrdého dřevo (buk) 

Pro každodenní provoz kamen (na 12 kg) bude potřeba buď 7,2 PRMS smrkového dřeva nebo 5,1 PRMS tvrdého dubového dřeva.

Při zohlednění současných průměrných cen za 1 PRMS kupovaného dřeva (pro měkké dřevo (smrk) je cena asi 1150 Kč vč. DPH a pro tvrdé dřevo (dub) kolem 2500 Kč vč. DPH), jsou celkové roční náklady následující:

7,2 PRMS × 1150 = 8 280 Kč – měkké dřevo (smrk)

5,1 PRMS × 2500 = 12 750 Kč – tvrdé dřevo (buk)

Jelikož každým zatopením 12 kg dřeva dostaneme 38,4 kWh, při každodenním provozu během topné sezóny získáme (podle následujícího výpočtu) 9600 kWh = 9,6 MWh.

38,4 kWh/den × 250 (průměrná délka topné sezony v ČR) = 9600 kWh

Smrkové dřevo: 1 PRSM × 415 (objemová hmotnost 1 PRSM) × 3,2 kWh (získaná energie z 1 kg dřeva při vlhkosti 20 % a účinnosti spalování 80 %) = 1328 kWh za 1150 Kč = 0,86 Kč/kWh

Bukové dřevo: 1 PRSM × 585 (objemová hmotnost 1 PRSM) × 3,2 kWh (získaná energie z 1 kg dřeva při vlhkosti 20 % a účinnosti spalování 80 %) = 1 872 kWh za 2500 Kč = 1,33 Kč/kWh

Cena za 1 kWh tak vychází na pouhých 0,86 Kč/kWh u smrkového dřeva a 1,33 Kč/kWh u tvrdého bukového dřeva.

Při porovnání se současnými průměrnými cenami elektřiny je tak úspora na 1 kWh až čtyřnásobná!

Photocredit: Sirisvisual (Unsplash)

Akumulační krbová kamna dokážou velmi levně vytápět rodinné domy. Jejich výhodou je, že oproti klasickým kamnům vzniklé teplo ukládají do své konstrukce a následně jej sálají další desítky hodin po vyhasnutí. V akumulačních krbových kamnech stačí topit dřevem pouhé 2–3 hodiny denně. Sálavý způsob vytápění je navíc nejpřirozenějším způsobem vytápění vůbec. Teplo je tak distribuováno rovnoměrně v nízkém nominálním výkonu a nehrozí riziko přetápění. Přehled nejoblíbenějších krbových kamen s nízkým nominálním výkonem najdete zde.

Při výběru akumulačních krbových kamen, ať už jako doplňkového zdroje tepla nebo primárního, vycházejte vždy z tepelné ztráty. U nízkoenergetických a pasivních domů tak zabráníte předimenzování kamen a následnému přetápění. Ve starších domech zase hrozí riziko poddimenzování. Zkušení kamnáři vždy doporučují model kamen na základě těchto parametrů.