HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

S pomocí vybraných druhů dřevin lze léčit horečku, malárii či odhalit rakovinu

Lidstvo ve svých dějinách vyzkoušelo mnoho rozličných léčivých prostředků. U některých se léčivé účinky neprokázaly nebo byly tyto prostředky příliš bizarní, jiné se naopak osvědčily a přetrvaly dodnes. V některých bychom mohli nalézt klíč k léčbě v současnosti neléčitelných nemocí. Některá fakta jsou opravdovým překvapením.


Skrývá dřevo dosud neznámý lék?
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Marco Verch

Léčiva ze zvířat

Některé látky získáváme z říše živočišné – třeba takový inzulin. Ten se získával především z vepřových nebo hovězích slinivek. Zvířecí inzulin je dnes ve vyspělém světě již prakticky nahrazen inzulinem humánním, tj. inzulinem, jenž se vyrábí pomocí genového inženýrství a jehož chemická struktura se (na rozdíl od zvířecího) neliší od inzulinu produkovaného lidským tělem.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Marco Verch

Některé živočišné „zdravotnické“ prostředky jsou ale naopak v nejlepším případě placebo. Za všechny vzpomeňme nosorožce, kteří doplácí na pověry o afrodiziakálních účincích svých rohů.

Pomoc z říše rostlin

Mnoho přírodních léčivých prostředků pochází z rostlinné říše. Nejčastěji si určitě vzpomeneme na voňavý bylinný čaj, který nám maminka nebo babička vařila jako malým při nachlazení. Leckdo na něj stále nedá dopustit. A co stromy? Pojďme se spolu podívat, jaké dary nám nabízejí. Podívejte se také do naší fotogalerie, kde si můžete zázračné léčivé dřeviny prohlédnout zblízka.

Co z nich můžeme použít pro podporu našeho zdraví? Nejčastěji sbíráme jejich květy či plody, ale využívá se také kůra nebo dokonce jejich dřevo. Právě na toto méně známé využití dřeva bychom se dnes chtěli zaměřit.

Nenápadná pomocnice od potoka

Jednou z našich léčivých dřevin je vrba. Tento rod zahrnuje stromy, keře i zcela drobounké keříčky, které byste si spletli s bylinami. Je nejen okrasná, ale i velmi všestranná a užitečná – a to nejen jako materiál pro výrobu celulózy nebo proutěných košíků, ale také jako léčivka.

Vrbová kůra obsahuje flavonoidy, třísloviny a šťavelany, dále také glykosid salicin pro výrobu kyseliny salicylové; z té byl roku 1899 synteticky připraven aspirin. V lidovém léčitelství se z kůry připravují odvary, které snižují teplotutiší bolesti, léčí nespavostprůjem i revma. Kůra se také používá jako diuretikum. Při vnějším užití se aplikuje proti kožním plísním, pocení a na nehojící se rány. Vrbové kůry se dříve se užívalo také k vydělávání kůží.

Schopnost vrb vázat toxiny a osidlovat i kontaminovanou půdu lze využít i v kořenových čističkách.

Tajemství z hlubin deštných pralesů

Každý už nejspíš slyšel o desítkách tajemných léčivých rostlin, které se skrývají v šeru tropických deštných pralesů Jižní Ameriky. Mnohá jejich tajemství odhalily už před staletími domorodé indiánské kmeny, evropská medicína objevuje jejich neuvěřitelné schopnosti teprve v posledních desetiletích. V galerii se můžete podívat, jak níže uvedené dřeviny a výrobky z nich vypadají, a dozvědět se o nich další překvapivé zajímavosti.

Chinovník proti malárii a pro osvěžení

Chinovníky (Cinchona), dříve nazývané také chininovníky, jsou stálezelené stromy nebo keře. Rod zahrnuje asi 24 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Střední a Jižní Americe.

Ačkoliv některé zdroje připisují objev léčivých účinků Jezuitům, bylo prokázáno, že kůru chinovníku používali již v předkolumbovských dobách jihoameričtí Indiáni zejména ke snižování horečky. Jezuité začali kůru chinovníku používat při léčbě malárie v první polovině 17. století. V minulosti byla chininová kůra vyvážena z Peru, Bolívie a Ekvádoru do celého světa v tak obrovských množstvích, že byly divoce rostoucí chinovníky téměř vyhubeny.

Kůra chinovníků obsahuje účinné alkaloidy, mezi nimi chinidin, který se používá při srdeční arytmii a nejvýznamnější z nich chinin, používaný právě k léčbě malárie. Většina z nás se s chininem již setkala i jinde – chinin totiž dodává charakteristickou chuť nápoji zvanému tonik. Výtažek z chinovníku nalezneme i v šamponech proti padání vlasů.

Voňavé dřevo umí odhalit rakovinu

Guajak léčivý (Guaiacum officinale) je stálezelený strom původem ze severního pobřeží Jižní Ameriky a Karibiku. Vědecký název pochází z místního názvu „guaiac“, což v překladu znamená strom života.

Dřevo výjimečné hustoty (4x hustší než dubové), kvůli němuž se mu přezdívá železné dřevo, je prostoupeno léčivou pryskyřicí až z 1/5 obsahu. Dřevo je velmi trvanlivé, výborné k soustružení. Pryskyřice se užívala zejména proti syfilidě, ale i proti kožním chorobám, revmatismu, při zánětu kloubů.

Dnes má guajak využití zejména při výrobě parfémů, ale své využití našel i v jedné z metod screeningu rakoviny střev – s pomocí výtažku guajakové pryskyřice je možné detekovat krev ve stolici.

Pro svou oblibu a pomalý růst je však dnes guajak ohrožený.

Mravenčí dřevo s mnoha léčivými účinky

Díky po generace předávanému vědění inckých a aztéckých šamanů už několik desítek let užívá i naše západní kultura účinky stromu lapacho. Indiánské pojmenování tohoto stromu znamená „mravenčí dřevo“. V odumřelých kmenech lapacha se totiž rádi usídlují mravenci.

Pro přípravu čaje se používá pletivo seškrábané z vnitřní strany kůry, kterou sběrači loupou jednou až dvakrát za rok. Procedura naštěstí stromům nevadí, takže tímto způsobem jejich vyhubení nehrozí.

Léčivá síla lapacha spočívá v jedinečné kombinaci látek, kterou zatím neumíme uměle sestavit. Stále nejsou k dispozici vědecké studie, které by kompletně zmapovaly účinky kombinace léčivých látek obsažených v lapachu. V řadě individuální případů jsou doloženy pozitivní účinky při léčbě rakoviny, cukrovky a revmatismu. Lapacho zvyšuje množství červených krvinek a tím zásobování buněk kyslíkem, brzdí příjem glukózy ve střevech a tím zase zlepšuje obraz krevního cukru. Svou schopností stimulovat imunitní systém přispívá k prevenci řady onemocnění.

Protizánětlivý a antivirový „kočičí dráp“

Řemdihák plstnatý (Uncaria tomentosa) budete znát spíše pod názvem vilcacora (v indiánském jazyce kečua svatá rostlina), u nás se jí říká také kočičí dráp. Jako léčivo se používají listy a hlavně kůra, ale pouze její vnitřní část obsahuje všechny potřebné složky.

Pro Evropany objevil tuto rostlinu teprve v třicátých letech minulého století polský misionář Edmund Szeliga. Od té doby se stala předmětem řady výzkumů a experimentů kvůli svému vlivu na zhoubné novotvary a pro své antioxidační, imunostimulační, detoxikační a antivirové účinky: pomáhá při chronických zánětech horních cest dýchacích, zánětech vedlejších dutin nosních a napomáhá i při léčbě a prevenci virových onemocnění, například chřipky. Působí proti zánětlivým onemocněním trávicího traktu: při Crohnově chorobě, zánětech tlustého střeva, při narušení bakteriální flóry tlustého střeva po léčbě antibiotiky, peptických vředech. Pozitivně působí na centrální nervový systém.

Řada výzkumů se zaměřila na uplatnění vilcacory při léčbě tak závažné nemoci imunitního systému, jako je AIDS – rostlina spolu s dalšími léky výrazně pomáhá zlepšit kvalitu života nemocných.

Antidepresivní červený keř

Na jihu Afriky, v údolích Cedrových hor, roste keřík čajovec kapský (Aspalthus linearis). Angličané ho nazývají red bush, tj. červený keř. V hantýrce holandských obchodníků se z něj stal rooibos. Výjimečný nápoj a zároveň přírodní zdroj zdraví si můžeme vychutnávat díky bystrému ruskému kupci Benjaminu Ginsbergovi. Setkal se s ním při svých cestách u domorodců a vycítil obchodní příležitost.

Rooibos je čaj přirozeně sladký, neobsahuje kofein ani jiné alkaloidy, takže ho mohou pít malé děti i staří lidé. Obsažené látky pomáhají organismu v boji s volnými radikály (jedna z příčin nádorových onemocnění) a stimulují imunitní systém. V rooibosu lze nalézt flavonoidy známé pro své kvality při léčbě rakoviny. Polysacharid izolovaný z čajovce zase vykazuje aktivitu potlačující činnost HIV viru. Rooibos působí mírně antidepresivně a svými zklidňujícími účinky může pomoci všem, kteří špatně usínají. Zpomaluje stárnutí mozku a uplatňuje se v prevenci kardiovaskulárních chorob. Dokáže mírnit potravinové alergické reakce. Jako spolehlivý přírodní prostředek je doporučován dětem, které trpí kolikami.

Medový keř, který nesnáší pesticidy

Na svazích hor jižní Afriky roste i příbuzný rooibosu: je to žlutě kvetoucí keř honeybush. Za svůj poetický název vděčí „medový keř“ příjemně nasládlé medové vůni, kterou k sobě v době kvetení přitahuje velké množství včel.

Honeybush dosud odolává veškerým snahám o pěstování na plantážích, je totiž extrémně citlivý na jakékoliv chemikálie používané v zemědělství. Pijeme-li čistý honeybush, máme tedy jistotu, že jde o produkt, který je skutečně stoprocentně přírodní.

Čaj z medového keře obsahuje kromě řady minerálů velké množství antioxidantů – pomocníků v prevenci civilizačních chorob, které způsobují volné radikály. Působí silně antibakteriálně a antivirově, upravuje trávení, pomáhá při průjmech, nachlazení, reguluje hladinu krevního cukru a cholesterolu. Má i zklidňující a jemně uspávající účinky. Pomáhá při řadě chronických neduhů stáří.

A jaký další všestranný produkt nám dřevo poskytlo?

Aktivní uhlí (adsorpční uhlí) je produkt vyráběný z uhlí, dřeva nebo kokosových ořechů. Díky pórovité struktuře a velkému vnitřnímu povrchu (400–1500 m2/g) může adsorbovat široké spektrum látek. Dříve se používalo i tzv. živočišné uhlí, které je téměř totožným produktem a uvádí se nesprávně jako synonymum, ale vyrábělo se pyrolýzou zvířecích kostí, a funguje na principu absorpce, nikoliv adsorpce. V medicíně se používá jako jedno z nejrozšířenějších a nejbezpečnějších léčiv užívaných hlavně proti průjmu a při otravách.

Není to však jeho jediné využití – v průmyslu se aktivní uhlí hojně využívá při výrobě pitné vody, k záchytu těkavých látek v lakovnách, k odbarvování kapalin, výrobě vody pro potravinářský průmysl, výrobě nealkoholického piva, dále pak v armádě, při výrobě ochranných prostředků, při čištění bioplynu, skládkového plynu, ale i zemního plynu. V domácnosti jej můžeme najít v digestořích.

Prohlédněte si všechny tyto zázračné stromové léčivky v naší fotogalerii


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Ing. Hana Svobodová

Vydáno dne:
14.07.2020

Photocredit: Marco Verch


Mohlo by Vás zajímat: