HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Rašelinu pro domácí květiny si můžete velmi snadno vyrábět na balkóně

Ještě pár let zpátky stál na každé zahradě méně či více vzhledný kompost, o který se jeho majitelé s různou intenzitou a péčí starali, a tedy i výsledky kompostování byly různé. Nějakou dobu se pak o kompostování příliš nemluvilo, v posledních letech se ale dostalo opět do centra zájmu. Trendem se totiž stalo tzv. vermikompostování – tedy kompostování s využitím žížal, jenž je v současnosti považováno za jeden z nejefektivnějších a nejpokročilejších způsobů zpracování bioodpadu. Pojďme se podívat blíže na celý proces i nápady, jak jej praktikovat v domácích podmínkách.


Vermikompostování je užitečná zábava
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

O tom, že žížaly jsou schopné účinně proměnit organický odpad na hnojivo, jste již jistě mnohokrát slyšeli. Méně z vás už ale možná ví o faktu, že žížalí aktivity lze využít například i v bytových podmínkách. Pořídit si je tedy klidně můžete do kuchyně, kanceláře nebo na balkón, aniž byste se báli zápachu nebo třeba jejich úniku. Vermikopostéry, v nichž žížaly rostlinné zbytky zpracovávají, se vyrábí v dokonale funkčních verzích a hlavně s elegantním designem, který dokáže interiér ozvláštnit. Různá řešení si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

O jaké žížaly se vlastně jedná?

Představa, že nakopete v lese žížaly, hodíte je do krabice s kuchyňským odpadem a začnete kompostovat, je poněkud mylná, ale o moc složitější to vlastně není. V našich končinách se dá rozeznat cca 50 druhů žížal a samozřejmě ne každý druh je vhodný pro založení domácího vermikopostu.

Nicméně takovou žížalu hnojní, jenž také může osídlit vermikompostér, najdete v podstatě v každém zahradním kompostu. Pokud na to chcete jít odborněji, pořiďte si spíše speciálně vyšlechtěnou žížalu kalifornskou. Nakoupit je můžete online, ale doporučujeme spíše specializované obchody, kde vám při zakládání vermikompostéru dají i další rady.

Kolik žížal a jaký prostor budete potřebovat?

Množství žížal ovlivňuje hned několik faktorů. Především musíte zvážit velikost nádoby, v níž kompostujete. Rodina se čtyřmi členy za den vyprodukuje okolo 0,25 kg zbytků, což dokáže za den zkonzumovat asi půl kilo žížal. Na kilo odpadu týdně potřebujete objem nádoby zhruba 0,2 m2, na dvě kila (orientační množství pro čtyřčlennou rodinu) je to pak dvojnásobek.

Je potřeba si uvědomit, že žížaly k životu potřebují nejen zbytky, ale také dostatek vzduchu, a proto by se mělo jednat o poměrně mělkou nádobu. Nádoba by pak měla být umístěna mimo přímé sluneční záření a měla by žížalám zajišťovat dostatečnou vlhkost a teplotu okolo 20 °C. Můžete si ji vyrobit sami nebo si koupit speciální výrobky určené pouze pro vermikompostování, které jsou zpravidla několika patrové a vyrobené z neprůhledného plastu. Vlastní nádobu si můžete vyrobit například ze dřeva. Důležité je zajistit ji víkem proti unikání vlhkosti, ale nezapomeňte ani přidat do stěn či dna několik děr, které naopak pomůžou s regulací přílišné vlhkosti.

Mám nádobu i žížaly. Co dál?

Tráva, rašelina, kokosová vlákna nebo třeba rozmělněný a natrhaný papír či ruličky od toaletního papíru jsou ideální základní podestýlkou na dno vermikompostéru. Přímo na podestýlku pak můžete umístit samotné žížaly a s nimi první kousky biologického odpadu. Ty by mimochodem měly být velké maximálně 5 centimetrů, aby je žížaly zvládly zpracovat. Krom správné velikosti a vhodnosti odpadů dbejte i na přiměřenou vlhkost prostoru.

V patrových kompostérech se po naplnění prvního patra pokuste připravit žížalám další patro, do nějž se pomalu přestěhují. V dolním patře pak ještě několik týdnů potrvá dokonalá přeměna na kompost. V těchto kompostérech pak můžete „sklízet“ i tzv. žížalí čaj – přebytečnou vlhkost zachycená ve spodním prostoru na vodu. Smíchejte ho s běžnou vodou a použijte například pro hnojení pokojovek.

A co všechno žížaly zkonzumují?

Vždy dbejte na velikost odpadků a zejména jejich původ. Žížaly nejsou popelnice a ne úplně veškerý kuchyňský odpad je pro ně vhodný. Nicméně radost jim uděláte zbytky zeleniny a ovoce, čajovými sáčky, kávovou sedlinou, ale i papírovými ubrousky či lepenkou. Přidat můžete i drcené vaječné skořápky, samotné kartony od vajíček nebo zbytky pečiva. Do vermikompostéru naopak nepatří jakékoliv mléčné výrobky či maso, tuky a další odpad živočišného původu. Je to zkrátka stejné jako výčet toho, co můžete vyhodit do hnědé popelnice na bioodpad.

Teď už víte vše, stačí začít

Vermikopostování není žádná věda, naopak vám může spoustu věcí přinést, ať už je to hnojivo pro pokojové rostliny, dobrý pocit z šetrného přístupu k naší planetě nebo zábavu pro malé děti. Věřte, že stačí několik týdnů a celý proces vyladíte k dokonalosti. Pro začátek ale doporučujeme vybrat nějaký hezký designový vermikompostér, za který se nebudete stydět a hrdě jej postavíte klidně do obývacího postoje. Pak už to půjde samo!

Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Mgr. Kateřina Petríková


Photocredit: joebart

0 0


Související články: