Konec března je ideální pro vysetí hrachu. Úrody se dočkáte už na konci jara, stačí vybrat správný druh

Hrášek nesmí v české zahrádce chybět

Hrášek patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější druhy zeleniny pěstované na českých zahrádkách. Díky své nenáročnosti na pěstování a schopnosti prosperovat v různorodých podmínkách je vhodný i pro méně zkušené zahrádkáře. Jeho výborná chuť a vysoký obsah bílkovin, vitamínů a minerálů z něj činí nejen chutnou, ale i zdravou součást našeho jídelníčku. Lze ho konzumovat čerstvý, mražený nebo sterilovaný, přičemž se hodí do širokého spektra pokrmů, od salátů přes polévky po hlavní jídla.

Setí hrachu? Už je na čase…

Setba hrachu patří k prvním jarním pracím na zahradě. Má totiž schopnost klíčit již při teplotách okolo 5 °C, což umožňuje začít s výsadbou velmi brzy na jaře. Optimum pro jeho růst se však pohybuje mezi 15–20 °C.

Hrášek a jeho pěstování

Hrách lze vysévat každé dva týdny od konce března až do června, a v některých případech dokonce i během srpna, což zajistí postupné dozrávání lusků. Aby byly rostlinky dostatečně stabilní, je žádoucí výsev do řádků tak, aby se o sebe mohly opírat. Doporučený spon mezi rostlinami je 20 x 5 cm. Toto uspořádání zajišťuje, že hrách bude mít dostatečný prostor pro růst a nebude se navzájem zastiňovat, což přispívá k jeho lepšímu vývoji a bohatší úrodě.

Sklizeň hrachu je postupná, přičemž je důležité sbírat lusky ve chvíli, kdy jsou semena dostatečně velká, ale ještě ne přezrálá. Pro dlouhodobé skladování je ideální teplota kolem 0 °C a vyšší vlhkost.

Hrách se dá pěstovat na záhonech, pokud však preferujete větší pohodlí, můžete ho zasít do samozavlažovacích truhlíků. Na to, kolik stojí samozavlažovací truhlíky na českém trhu, se můžete podívat zde.

Hrách fixuje dusík

Hrách, díky své schopnosti vstupovat do symbiózy s bakteriemi rodu Rhizobium žijícími v půdě, má jedinečnou vlastnost fixace atmosférického dusíku. Tato biologická charakteristika umožňuje hrachu přirozeně obohacovat půdu o dusík, což je živina esenciální pro růst rostlin. Tento proces je zvláště významný pro ekologické a udržitelné zemědělství, jelikož snižuje potřebu chemického hnojení a podporuje zdraví půdy. Hrách má navíc pozitivní vliv na strukturu půdy, proto je ideální na jeho místo následně umístit jiný druh zeleniny.

Pokud jste v půdě nepěstovali hrášek nebo jinou luskovou zeleninu, budete muset dodat dusík do půdy pomocí hnojiva, například dusíkatého vápna. Na jeho cenu na českém trhu se můžete podívat zde.

Málo známá přísada v hnojivu výrazně urychluje klíčení i růst. Nejvíc pomáhá hned na jaře

Rychlá vs. bohatá úroda hrášku

Rozmanitost odrůd hrachu nabízí široké možnosti výběru pro pěstitele. Rozdělujeme je na dřeňový a cukrový hrách, přičemž každý typ nabízí odlišnou chuť a texturu.

• Dřeňový hrách má pevnější strukturu a je vhodný například pro polévky nebo jako příloha. Zrna jsou vhodná ke konzervování a do mražených směsí.
• Cukrový hrách je sladší a jeho lusky jsou jedlé, což z něj činí skvělou volbu pro konzumaci v čerstvém stavu.

Navíc je možné hrách dělit podle doby zrání na rané a pozdní.

Raný hrách dozrává rychleji a umožňuje pěstitelům sklízet úrodu již v rané části letní sezóny, často už na konci jara nebo na začátku léta. Tato vlastnost je obzvláště užitečná pro ty, kteří chtějí zahradu využít co nejefektivněji a v průběhu sezóny vypěstovat více plodin. Raný hrách obvykle vyžaduje méně času od výsadby ke sklizni, což je ideální pro oblasti s kratší vegetační dobou.

Vedle toho pozdní hrách zraje pomaleji a jeho sklizeň přichází později v sezóně, což může být v létě až na začátku podzimu. Pozdní odrůdy jsou vhodné pro pěstitele, kteří chtějí zajistit kontinuální úrodu hrachu po delší časový úsek a nemají problém s tím, že část zahrady bude obsazena po delší dobu. Tyto odrůdy mohou také vykazovat určitou odolnost vůči letním vyšším teplotám.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu