6 základních funkčních vrstev dřevostavby

Při plánování a provádění stavby je důležitý správný výběr, tloušťka a použití materiálu v konstrukci dřevostavby. Zde se často dělají velké chyby jak při návrhu, tak i při provádění (montáži) celé konstrukce. Architekt, projektant, zhotovující firma a další řemesla musejí znát funkční vrstvy dřevostaveb. Skladba konstrukce dřevěných staveb se totiž značně liší od klasické zděné skladby.

Následující grafiky ukazují rozdíly a četnost jednotlivých funkčních vrstev konstrukcí na bázi dřeva oproti klasické výstavbě.

Konstrukční prvek zděné stavby

Photocredit:

• Homogenní monolitický prvek střední až vysoké hmotnosti.
• Stavebně fyzikální a statické vlastnosti závisí na druhu použitého materiálu (objemové hmotnosti) a jeho tloušťce.

Konstrukční prvek dřevostavby

Photocredit:

• Nehomogenní vícevrstvý (sendvičový) prvek nízké hmotnosti.
• Systémový prvek, který se montuje z různorodých materiálů suchou cestou.
• Stavebně fyzikální a statické vlastnosti závisí na skladbě prvku, materiálech, spojích a detailech.

Každá z výše naznačených vrstev materiálů používaných v konstrukcích dřevostaveb má svou specifickou funkci. Šesti nejdůležitějšími z nich a jejich vlivem na kvalitu dřevostavby se budeme v tomto článku zabývat podrobněji.

Bude Vás zajímat: Proč (ne)stavět dřevostavby svépomocí

1. Průvzdušnost (vzduchotěsnost / větrotěsnost) dřevostavby

Photocredit:

U průvzdušnosti rozdělujeme dva pojmy. Jedná se o vzduchotěsnost a větrotěsnost.

Vrstva vzduchotěsnosti má za úkol zamezit provětrávání obvodové obálky z interiérové strany. Funkční vrstva větrotěsnosti se nachází na exteriérové straně budovy a má funkci zamezit provětrávání obvodové stěny ze strany exteriéru.

Nedostatečná průvzdušnost má vliv na:

• Tepelnou ochranu
• Ochranu proti vlhkosti
• Akustiku
• Požární odolnost
• Trvanlivost konstrukce
• Duševní pohodu (průvan)
• Spotřebu tepla

2. Tepelná ochrana budovy

Photocredit:

Cílem tepelné ochrany budov je dodržení příjemné teploty vzduchu a dodržení povrchové teploty konstrukcí, čímž lze předejít tvorbě plísní.

Nedostatečná tepelná ochrana má vliv na:

• Zdravý škodlivé prostředí (plísně)
• Spotřebu tepla
• Duševní pohodu (průvan)
• Tvorba kondenzátu

3. Ochrana proti vlhkosti

Photocredit:

Cílem ochrany proti vlhkosti je návrh konstrukce tak, aby při normální vlhkosti vzduchu nedocházelo ke kondenzaci v konstrukci.

Bude Vás zajímat: Výpočet součinitele prostupu tepla stěnou

Vlhkost má vliv na:

• Životnost stavebních prvků
• Zdravotní nezávadnost (plísně)
• Tepelnou ochranu (tepelné ztráty)
• Trvanlivost konstrukce

4. Ochranu proti hluku

Přenos zvuku přes dvouvrstvý stavební dílec

Při navrhování vzduchové a kročejové neprůzvučnosti je důležité správné navržení a provedení jednotlivých vrstev konstrukce dřevostavby.

Platí pravidlo: Konstrukce na bázi dřeva nedosahují svých vynikajících akustických vlastností díky své hmotnosti, ale inteligentní kombinací a uspořádáním materiálů ve skladbě konstrukce. Cílem ochrany proti hluku je správný návrh konstrukce, detailů a následné odborné provedení.

Hluk má vliv na:

• Zdravotní stav člověka
• Rozmrzelost
• Nesoustředěnost
• Podrážděnost

5. Protipožární ochrana

Photocredit:

Hlavním cílem protipožární ochrany není jen zabránit vzniku a šíření požáru, ale hlavně záchrana lidského života. Správně navržený dům umožňuje provádění případných hasicích prací a tím chrání majetek.

Riziko vzniku požáru závisí na:

• Zařízení budovy
• Technických instalacích
• Druhu používání
• Údržbě
• Druhu materiálu opláštění (třída reakce na oheň)
• Druhu materiálu konstrukce

6. Stabilita a vyztužení dřevostavby

Photocredit:

Dřevostavba je vystavena nejenom svislým zatížením (vlastní tíha, nahodilá zatížení), ale také vodorovným zatížením (vítr, seismické účinky).

Stěny domů na bázi dřeva tvoří svislé stojky, rozmístěné v pravidelných vzdálenostech (625 mm), které jsou připojeny na horní a dolní žebro. Rám je opláštěn jednostranně nebo oboustranně deskovými materiály, které jsou připojeny k rámu sponkami, hřebíky nebo vruty.

Sloupky jsou připojeny k hornímu a dolnímu žebru pomocí kovových spojovacích prostředků. Spoje rámů jsou ze statického hlediska považovány za klouby.

Stěna je namáhána v její rovině vodorovně přes horní žebro silou Fv a svisle rovnoměrným zatížením nebo tlakovými silami Fs.

Přenos vodorovného a svislého zatížení závisí na :

• Opláštění (deskový materiál)
• Stojky / sloupky
• Horní prvek
• Dolní prahový prvek
• Upevňovacích prostředcích
• Osové vzdálenosti spodní konstrukce

Bude Vás zajímat: 6 důvodů pro KVH hranoly

O tom, že funkční vrstvy lze porušit nejen z nevědomosti, ale snad i úmyslně, se můžete přesvědčit na následujících fotografiích.

Funkční vrstva parotěsné fólie není správně provedena a napojena, což má vliv na tepelnou ochranu, ochranu proti vlhkosti, statiku a další.

Funkční vrstva stability a vyztužení není správně provedena. Výztužná stěna se skládá z odřezků a zbytků desek.

Špatně napojené a spojené konstrukční desky ovlivňují statiku, požární odolnost i akustiku stavby.

Která ze zmíněných vrstev dřevěných konstrukcí je podle vás nejproblematičtější? Přihlaste se a napište nám do diskuse.