Kolik stála jedna 1 kWh tepla za socialismu? Srovnali jsme elektřinu, plyn a uhlí s dnešními cenami

Kilowatthodiny se nepočítaly

Za socialismu nebyla kilowatthodina tepla běžnou jednotkou, podle které by domácnosti posuzovaly náklady na vytápění. Většina lidí platila paušální částky stanovené podle velikosti bytu nebo normativů, nikoli podle skutečné spotřeby. Regulace topení byla minimální, individuální měření výjimečné a motivace šetřit téměř nulová. Aby tedy bylo možné tehdejší situaci srovnat s dneškem, je nutné použít orientační modelový přepočet.

Uhlí: levné palivo, drahé plýtvání

Uhlí bylo během socialismu základním pilířem vytápění. Topilo se jím v rodinných domech, lokálních kotelnách i v centrálních systémech. Cena uhlí byla nízká a stabilní, protože šlo o domácí surovinu a stát její cenu dlouhodobě reguloval. Hnědé uhlí používané v domácnostech mělo výhřevnost zhruba 3,5 až 4 MWh na tunu. Problémem však nebylo palivo samotné, ale technologie. Běžné domácí kotle měly účinnost často jen kolem 55 až 65 procent. Z každé tuny uhlí se tak do domu dostala jen část energie, zatímco významná část skončila v komíně.

Kolik tepla uhlí opravdu dalo?

Pro smysluplné srovnání s dneškem je nutné tehdejší cenu uhlí vyjádřit v jednotkách, které běžně používáme dnes, tedy v ceně za jednu kilowatthodinu energie. Následující výpočet pracuje s průměrnými cenami paliva a typickou účinností tehdejších domácích kotlů. Pokud tehdejší cenu uhlí rozpočítáme na množství energie, které palivo obsahovalo, vycházela cena jedné kilowatthodiny energie obsažené v uhlí zhruba na 0,10 až 0,15 Kčs. Po započtení nízké účinnosti tehdejších kotlů vyšla jedna kilowatthodina skutečně využitelného tepla přibližně na 0,18 až 0,25 Kčs.

Dnes je situace výrazně odlišná. Moderní kotle dosahují podstatně vyšší účinnosti, avšak spotřeba uhlí v domácnostech naopak dlouhodobě klesá. Pokud se podíváme na současné ceny uhlí a započteme účinnost dnešních kotlů, vychází cena jedné kilowatthodiny tepla přibližně na 1,2 až 1,4 Kč. Na účinné moderní kotle na uhlí se podívejte například zde.

Elektřina: jednoduchá energie, omezené možnosti

Elektřina se za socialismu k vytápění používala spíše okrajově, typicky formou přímotopů. Cena elektřiny byla regulovaná a pro domácnosti relativně dostupná. Pokud tehdejší cenu elektřiny vyjádříme v ceně za jednu kilowatthodinu, vycházela zhruba na 0,30 až 0,50 Kčs za kWh. Stejnou hodnotu měla i jedna kilowatthodina tepla získaná přímotopem. Elektřinou se však topilo méně než dnes. Elektrická síť nebyla dimenzována na plošné vytápění a elektřina byla vnímána spíše jako doplňkový zdroj energie.

Od přímotopu k chytrému teplu

Dnes přímé elektrické vytápění patří k nejdražším způsobům vytápění. Konečná cena elektřiny pro domácnosti se v roce 2026 pohybuje přibližně mezi 7,5 a 8 korunami za kilowatthodinu, a stejná částka tak odpovídá i ceně jedné kilowatthodiny tepla z přímotopu nebo elektrického kotle.

Zásadní změnu přinesla tepelná čerpadla. Ta elektřinu využívají zcela jiným způsobem a při běžných provozních podmínkách systémů vzduch–voda dosahují topného faktoru (COP) kolem hodnoty 3. Z jedné kilowatthodiny elektřiny tak dokážou vyrobit přibližně tři kilowatthodiny tepla. Na ceny účinných tepelných čerpadel se můžete podívat například tady. Reálná cena jedné kilowatthodiny tepla se v běžných zimních podmínkách pohybuje zhruba mezi 2,5 a 3 korunami. V období silných mrazů, kdy účinnost čerpadla klesá, může cena tepla krátkodobě vzrůst přibližně ke 4 korunám za kilowatthodinu.

🔴 Mimořádná zpráva:

Plyn: palivo mezi dvěma světy

Zemní plyn se v českých domácnostech začal ve větším měřítku prosazovat až v 70. a 80. letech. Nebyl tak rozšířený jako dnes a používané technologie byly výrazně jednodušší. Nejčastěji se využívaly atmosférické plynové kotle, jejichž účinnost se pohybovala přibližně mezi 70 a 80 procenty.

Cena plynu byla regulovaná, ale už tehdy se více blížila technickým a provozním nákladům než u uhlí. 1 kWh vycházela zhruba na 0,25 až 0,35 Kčs. Po započtení účinnosti tehdejších kotlů vyšla jedna kilowatthodina skutečně využitelného tepla přibližně na 0,35 až 0,50 Kčs.

Dnes je oblíbencem

Dnes je zemní plyn jedním z nejrozšířenějších zdrojů tepla v českých domácnostech. Moderní kondenzační kotle dosahují účinnosti přes 100 procent vztaženo k výhřevnosti paliva. Při současných cenách plynu pro domácnosti, které se na začátku roku 2026 pohybují přibližně mezi 2,2 a 2,6 Kč za kilowatthodinu, vychází cena jedné kilowatthodiny tepla získaného v tomto moderním kotli zhruba na 2,1 až 2,3 Kč. Na tyto vysoce účinné kotle se podívejte například zde.

Mělo to svou skrytou cenu

Nízká cena tepla za socialismu může klamat. Neznamenala, že výroba energie byla levná, ale že její skutečné náklady se nepromítaly přímo do účtů domácností. Ceny byly administrativně nastavené a jen volně souvisely s tím, kolik tepla se skutečně spotřebovalo nebo jak efektivně se vyrábělo. Rozdíl mezi reálnými náklady a částkami, které lidé platili, se přesouval mimo domácnosti. Projevoval se ve vysoké spotřebě paliv, nízké účinnosti technologií a dlouhodobě zanedbaném stavu budov i infrastruktury. Nízká cena energie nevedla k úsporám, ale k plýtvání.

Domácnosti tak sice platily málo za teplo na účtech, skutečné náklady však nesla ekonomika jako celek. Dnes jsou ceny energií vyšší a viditelnější, ale zároveň odpovídají tomu, kolik teplo skutečně stojí vyrobit a dodat. Rozdíl mezi minulostí a současností proto nespočívá jen v ceně kilowatthodiny, ale v tom, kdo a jak tyto náklady nese.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.