6× efektivnější než tepelné čerpadlo. Systémem lze šetřit energii u novostaveb i starších domů

Topí dobře, dokud nepřijdou mrazy

Princip tepelného čerpadla je přitom dobře známý. Z jedné kilowatthodiny elektřiny dokáže v ideálních podmínkách vyrobit tři až pět kilowatthodin tepla. To zní skvěle, dokud se bavíme o laboratorních podmínkách nebo přechodových obdobích. V lednu, při minus deseti stupních, už se ale bavíme o hodnotách výrazně nižších. Sezónní COP u běžných instalací často klesá ke třem, někdy i pod tuto hranici. A to nepočítáme nutnost drahého záložního zdroje nebo elektrických dohřevů. Do toho přichází druhý faktor, o kterém se mluví méně ochotně. Pořizovací náklady. Kompletní systém tepelného čerpadla pro rodinný dům dnes běžně stojí 350 až 500 tisíc korun, včetně instalace, projektování a nutných úprav. I při započtení dotací jde o jednu z největších technologických investic v domě. Přesto většina lidí tuto částku přijme jako nutnou, protože jiná alternativa jim nebyla dostatečně vysvětlena.

Systém, který zajistí 6x víc tepla?

A přitom existuje systém, který je z hlediska efektivity násobně lepší, levnější a fyzikálně jednodušší. Systém, který se netváří jako zdroj tepla, ale který má na spotřebu energie domu často větší vliv než samotné topení. Řízené větrání s rekuperací. V běžném domě bez rekuperace se větrá otevřenými okny nebo netěsnostmi. Čerstvý vzduch dovnitř, teplý vzduch ven. Spolu s ním odchází energie, kterou jsme pracně vyrobili. Pokud má dům roční potřebu tepla 10 000 kilowatthodin, pak 30 až 50 procent z této hodnoty může tvořit právě větrání. Jinými slovy, tři až pět tisíc kilowatthodin tepla ročně prostě vyhodíme oknem. Rekuperace tento proces obrací. Teplý vzduch, který z domu odchází, předá své teplo čerstvému vzduchu, který přichází dovnitř. Nejde o žádnou magii, ale o protiproudý výměník a ventilátory s nízkou spotřebou. Výsledkem je, že místo aby do domu přišel vzduch o teplotě nula stupňů, přijde vzduch o teplotě osmnáct nebo devatenáct stupňů. Rozdíl, který už topný systém téměř nemusí řešit.

Výpočty prokázané v praxi

Podívejme se na čísla. Pokud rekuperace zabrání úniku 4 000 kilowatthodin tepla ročně a její ventilátory spotřebují za stejnou dobu 160 kilowatthodin elektřiny, dostáváme poměr 25 ku jedné. Na každou jednotku elektrické energie připadá dvacet pět jednotek tepla, které jsme nemuseli znovu vyrobit. Zjednodušeně řečeno, chová se to, jako by měl dům topný systém s COP 25. Ano, je to zjednodušené vyjádření. Rekuperace teplo nevyrábí. Ale z pohledu topné sezony je rozdíl mezi vyrobeným a zachráněným teplem nulový. V obou případech zůstává energie v domě a není nutné ji znovu dodat. Pokud bychom tuto energii nezachránili, muselo by ji dodat tepelné čerpadlo s COP tři nebo čtyři. Fyzikální výsledek je stejný, účet za elektřinu také. Rozdíl je v investici. Kvalitní systém řízeného větrání s rekuperací pro rodinný dům stojí přibližně 150 až 200 tisíc korun. Často méně než polovina ceny tepelného čerpadla. Přesto bývá v projektové dokumentaci upozaděn, nebo úplně chybí. Důvod je prostý. Rekuperace nemá silné marketingové zázemí. Neprodává se jako zázračné zařízení, které vám „vyrobí teplo“. Jen tiše brání tomu, aby vám teplo uteklo.

Lidé zmatení reklamou nakupují neuváženě

A právě to je možná její největší problém. Neviditelnost. Lidé slyší o výkonu, kilowattech a teplotách topné vody. Málokdo ale slyší o tom, že bez řízeného větrání topný systém v podstatě neustále dotápí vzduch, který si dům sám vyhodil. V extrémním případě může tepelné čerpadlo vyrobit během zimy tisíce kilowatthodin jen proto, aby kompenzovalo ztráty větráním. Zkusme jednoduchý výpočet. Dům bez rekuperace potřebuje 10 000 kilowatthodin tepla. Tepelné čerpadlo s průměrným COP tři spotřebuje přibližně 3 333 kilowatthodin elektřiny. Pokud ale polovina těchto ztrát vzniká větráním, pak rekuperace může snížit potřebu tepla o 5 000 kilowatthodin. Tepelné čerpadlo pak vyrábí už jen 5 000 kilowatthodin, což při stejném COP znamená spotřebu 1 667 kilowatthodin elektřiny. Rekuperace sama spotřebuje kolem 200 kilowatthodin. Celková spotřeba domu klesne z 3 333 na přibližně 1 867 kilowatthodin. To není kosmetická úspora, to je rozdíl, který se na faktuře nedá přehlédnout. A přesto se stále setkáváme s domy, kde je instalováno drahé tepelné čerpadlo, ale větrání je řešeno otevřeným oknem. Je to, jako bychom si koupili úsporný motor a nechali otevřený kufr, ze kterého za jízdy vypadává palivo. Technicky nelogické, ekonomicky neobhajitelné, a přesto běžné.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby úspor nákladů za energie? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.