HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Absorpční tepelné čerpadlo topí za polovinu oproti klasickému. Navíc neztrácí účinnost při vyšší teplotě

Tepelná čerpadla se v posledních letech stala symbolem moderního vytápění. Jsou spojována s úsporami, ekologií a technologickým pokrokem. Přesto se o nich často mluví zjednodušeně a některé jejich zásadní slabiny zůstávají stranou. Jedna z nich je přitom klíčová. Většina dnes instalovaných tepelných čerpadel výrazně ztrácí účinnost ve chvíli, kdy po nich chceme vyšší teplotu topné vody. Právě tady se otevírá prostor pro technologii, o které se zatím mluví málo a tou je absorpční tepelné čerpadlo.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Lukáš R. (se souhlasem)

Klasika je fajn, jenže jen někdy

Klasické elektrické tepelné čerpadlo funguje nejlépe tehdy, když může topit nízkoteplotně. Podlahové vytápění s teplotami kolem 30 až 35 °C je pro něj ideální. Jakmile ale začne pracovat s radiátory a teploty stoupnou na 55, 60 nebo dokonce 70 °C, topný faktor dramaticky klesá. To znamená, že čerpadlo spotřebuje mnohem více elektřiny na výrobu stejného množství tepla. V praxi se pak často stává, že systém, který na papíře vypadal skvěle, má v reálném provozu podstatně vyšší náklady, než investor čekal. Absorpční tepelné čerpadlo se v tomto bodě chová zásadně odlišně. Jeho účinnost není tak citlivá na výstupní teplotu topné vody. Dokáže stabilně vyrábět teplo i při vyšších teplotách, které jsou typické pro starší domy s radiátory nebo pro objekty se slabší izolací. To z něj dělá technologii, která dává smysl tam, kde klasické tepelné čerpadlo naráží na své limity a kde by jeho provoz byl kompromisem.

Topení za přibližně poloviční cenu

Další podstatný rozdíl spočívá v tom, že absorpční tepelné čerpadlo není poháněno elektřinou, ale plynem. Elektřina je potřeba jen minimálně na oběhová čerpadla a regulaci. Samotný „pohon“ tepelného cyklu zajišťuje spalování plynu. Z hlediska energetického mixu tak jde o kombinaci plynového zdroje a principu tepelného čerpadla, nikoli o klasický kotel. Výsledkem je výrazně lepší využití energie obsažené v plynu. Podívejme se na provozní náklady na konkrétních číslech. Budeme vycházet z realistických cen, kdy elektřina je za 6 Kč za kilowatthodinu a plyn za 1 Kč za kilowatthodinu. Běžné elektrické tepelné čerpadlo vzduch–voda dosahuje v reálných podmínkách ročního topného faktoru kolem 3. To znamená, že na výrobu 1 kWh tepla spotřebuje přibližně 0,33 kWh elektřiny. Při dané ceně elektřiny tak vyjde 1 kWh tepla zhruba na 2 Kč. U kvalitního systému země–voda se můžeme dostat na topný faktor kolem 4, což znamená cenu asi 1,5 Kč za kWh tepla. Absorpční tepelné čerpadlo pracuje s plynovým topným faktorem, který se v praxi pohybuje okolo hodnoty 1,5. Na výrobu 1 kWh tepla tak spotřebuje přibližně 0,67 kWh plynu. Při ceně 1 Kč za kWh plynu vychází 1 kWh tepla zhruba na 0,7 Kč. Ve srovnání s elektrickým tepelným čerpadlem tak topí přibližně za poloviční cenu, někdy i za méně než polovinu. To je rozdíl, který je v dlouhodobém provozu velmi citelný.

Kde jej sehnat u nás?

Otázkou ovšem zůstávají pořizovací náklady. Absorpční tepelná čerpadla nejsou v Česku běžným sortimentem velkých hobby marketů a jejich dostupnost je omezená. Přesto existují modely určené i pro rodinné domy, jejichž cena samotného zařízení se pohybuje přibližně kolem 200 tisíc korun. To na první pohled nevypadá dramaticky. Problémem je ale instalace. Absorpční systém je technologicky složitější, vyžaduje robustnější hydraulické řešení, odvod spalin, často akumulaci a pečlivé projektové zpracování. Celková cena realizace se tak zpravidla dostane nad hranici 500 tisíc korun a pod tuto částku se většinou nevejde. Výsledkem je ale vytápění plynem pomocí tepelného čerpadla, které dokáže výrazně snížit provozní náklady oproti klasickému plynovému kotli. Kondenzační plynový kotel má účinnost kolem 95 procent, což znamená, že 1 kWh tepla stojí přibližně 1,05 Kč. Absorpční tepelné čerpadlo se dostává o 30 až 40 procent níž. Rozdíl v ročních nákladech pak závisí na spotřebě domu. U objektu s roční potřebou tepla 40 000 kWh může jít o úsporu zhruba 14 000 Kč ročně oproti kotli.

Pojďme si to porovnat

Když toto řešení porovnáme s tepelným čerpadlem vzduch–voda, absorpční technologie vítězí provozně, ale prohrává investičně. V porovnání se systémem země–voda je situace vyrovnanější, protože i tam jsou vysoké pořizovací náklady kvůli vrtům nebo plošným kolektorům. Návratnost absorpčního tepelného čerpadla v rodinném domě se tak typicky pohybuje v řádu dvou až tří desítek let, což je na hraně životnosti technologie. Z toho plyne jasný závěr. Absorpční tepelné čerpadlo se nevyplatí jako univerzální řešení pro každý dům. Smysl dává v konkrétních situacích a to u velkých rodinných domů s vysokou spotřebou tepla, u objektů s radiátory a vysokoteplotním systémem, kde by elektrické tepelné čerpadlo pracovalo neefektivně, nebo tam, kde je k dispozici levný plyn a dům je v provozu prakticky nepřetržitě.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
15.01.2026

Photocredit: Lukáš R. (se souhlasem)
Zdroj: Heat Pump Association, PVEducation

5