Stanislav si z kamenů vyrobil akumulátor. Náklady na provoz domu jsou 500 Kč měsíčně se vším všudy

Bohužel, hlína došla

Vše to začalo, když Stanislav potřeboval zasypat velký prostor za opěrnou betonovou zdí. Jednalo se o zdánlivě jednoduchou věc, ale v té době nebyla k dostání hlína. A právě v tom okamžiku Stanislava napadlo, že by si u domu mohl vybudovat vlastní akumulátor. Rozhodl se, že pro jeho vytvoření využije kamenný prach. První výzva byla najít správnou zrnitost. Nejdříve totiž nechal nadrolit kamení tak jemně jako mouku. Teprve když se do něj zabořil po pás, pochopil, že zde by nemohl instalovat rozvody. Stanislav začal zkoumat, jaká zrnitost dává největší smysl, aby se po materiálu dalo chodit a kdy materiál bude nejlépe pracovat s teplem.

132 tun, ale ani si jich nevšimnete

Nakonec vznikl akumulátor o hmotnosti sto třiceti dvou tun kamenného prachu, uložený v prostoru o délce osmi metrů, šířce šesti metrů a výšce mezi 1,60 m a 2,5 m. Nad akumulátorem nechal Stanislav vyrůst klasický trávník a pokud byste dnes u domu stáli, ani byste nepoznali, že se tam akumulátor ukrývá a že nad ním stojíte. Místo působí jako běžná část zahrady.

Překvapivě snadné

Samotná stavba akumulátoru probíhala následovně. Do vyhloubené jámy se po obvodu nainstalovala izolace. Na první cca dvaceticentimetrovou vrstvu kamenného prachu se položily trubky. Pak se přidala další vrstva prachu, další potrubí a tak stále dokola, až vzniklo pět vrstev trubek. Z termických panelů přes deskový výměník jsou ohřívány trubky a tím i kamenný prach. Topná voda proudí trubkami v kamenném prachu, nabere teplo a tím následně vytopí dům nebo ohřeje teplou užitkovou vodu.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Systém se zlepšoval za pochodu

Na Stanislava však čekalo další překvapení. Jakmile měl akumulátor teplotu kolem deseti až patnácti stupňů, pracovaly panely na téměř dvojnásobný výkon oproti očekávání. Musel dokonce vyměnit deskový výměník, aby dostatečně předával teplo. Záhy ho však panely naopak trochu zklamaly. Jakmile akumulátor dosáhl teplot kolem šedesáti pěti stupňů, panely téměř přestaly předávat teplo. Potřebovaly totiž vyšší teplotní rozdíl, než jim akumulátor dovolil. Na solární sestavy se můžete podívat například zde.

Bez ní se neobejdeme

Tento problém vyřešily až fotovoltaické panely. Zatímco termické panely jsou výborné pro počáteční fázi ohřevu, fotovoltaika to později přebírá a dotlačí teplotu akumulátoru výš. Stanislav pochopil, že fotovoltaika bude v celém systému hrát výraznější roli, než původně předpokládal. S vyrobenou elektřinou si může dovolit jít na mnohem vyšší teploty. Na ceny fotovoltaických panelů se můžete podívat například zde.

V jednoduchosti je krása

Součástí domu se později stalo také aktivní stěnové chlazení. Teplo odebrané z interiéru se v létě ukládá do akumulátoru, k čemuž bylo potřeba vytvořit vlastní vysokoteplotní tepelné čerpadlo. Panely nejprve ohřívají dům, teplou vodu i zásobníky a teprve poté se ukládají přebytky. Když není dostatek tepla, dům si bere energii z akumulátoru. Jedná se o jednoduché, ale velmi důmyslné řízení.

Uděláme si vlastní ostrov

Bateriové úložiště vzniklo jako pokus o ostrovní režim, ale brzy se ukázalo, že domácnost má jiné nároky, než Stanislav původně myslel. Spotřebiče postupně vyžadovaly větší střídače i bateriové úložiště. To musel Stanislav optimalizovat. Dnes už však systém funguje hladce a bateriové pole stačí dobíjet prostřednictvím takzvané autonabíječky. Když už tedy nesvítí a baterie jsou vybité, dokážou se pomocí autonabíječky nabít.

Technická místnost je nabytá

Najdeme v ní rozdělovač a sběrač pro potrubní systém, který se nachází v akumulátoru. Dále je zde hlavní tepelné čerpadlo, kde zajišťuje řízení celého systému. V horní části je udělané vysokoteplotní tepelné čerpadlo voda–voda, které zajišťuje klimatizaci domu přes stěnové chlazení a ukládá teplo až o teplotě 75 °C do kamenného prachu. Dále je zde osm baterií a jednotlivé pole střídačů. Mimo to tu najdeme 300litrový zásobník na teplou užitkovou vodu, který je přes výměník napojený na akumulátor. Tento systém si pohodlně vystačí do Vánoc, ale poté je nutný záložní doplňkový systém, kterým je středněteplotní tepelné čerpadlo s řízeným výkonem od dvou do osmi kilowattů.Ceny tepelných čerpadel si můžete porovnat například tady.

Ověřeno časem

Systém je v provozu už od roku 2014 a během let se vyvíjel. V roce 2015 byla doplněna již zmíněná fotovoltaika pro zvýšení teploty akumulátoru. Celý systém je napojený na řídicí jednotku přes měřiče tepla. Za sezónu je v něm možné uložit a následně odebrat přibližně 1,2 MWh. Dům má tepelnou ztrátu 4,8 kW a díky přesným měřičům tepla má Stanislav k dispozici velmi přesná data o provozu.

Náklady na provoz jsou minimální

Roční provoz domu vychází na spotřebu kolem 1 MWh. Když hodně svítí, dům nebere ze sítě nic. V lednu a únoru je to naopak a dům táhne především záložní tepelné čerpadlo a energie se dokupují. Aktuálně platí Stanislav 6 Kč/kWh, energetické náklady na provoz domu jsou tedy 6 000 Kč ročně, to znamená 500 Kč na měsíc.

To se povedlo

Po letech provozu Stanislav říká, že kdyby měl akumulátor stavět znovu, udělal by ho třikrát až čtyřikrát větší a potrubí by použil v kovovém provedení, aby mohl pracovat s ještě vyššími teplotami. Přesto však systém považuje za mimořádně úspěšný experiment, který dokazuje, že i u rodinného domu je možné sezónně ukládat teplo, kombinovat různé zdroje energie a dosáhnout vysoké míry energetické soběstačnosti.

P.S. Jak v novostavbě ohřát vodu za minimum nákladů na energie? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.