Anonymní „práskání“ na stavební úřad. Úředníci mají povinnost utajit totožnost oznamovatele

Povinnost zatajit oznamovatele

Zcela pochopitelnou a nejčastější obavou všech oznamovatelů bývá strach z toho, zda se kontrolovaný soused či majitel stavby dozví, kdo na něj úředníky poslal. Zákonný rámec v tomto ohledu stojí na straně oznamovatele a výslovně nařizuje, že je naprosto nezbytné zajistit ochranu totožnosti této osoby. Ve striktní úřední praxi to znamená, že z nahlížení do spisu jsou bezpodmínečně vyloučeny veškeré dokumenty nebo jejich části, ze kterých by bylo možné jakkoliv zjistit, kdo podnět podal. Úředník musí osobní údaje oznamovatele důkladně začernit nebo oddělit. To však rozhodně neznamená, že originální e-mail nebo dopis rovnou skartuje. Stavební úřad si originál musí pro své potřeby zachovat a většinou jej uloží do speciální neveřejné složky pro případy předání nadřízenému orgánu nebo soudům.

Kdy může dojít k odhalení?

Skrytá identita ovšem může být za zcela specifických podmínek odkryta. Kontrolní orgán totiž může oznamovatele oficiálně požádat o udělení souhlasu k prošetření podání v neanonymizované podobě. Teprve v okamžiku, kdy s tímto krokem souhlasí a zbaví úřad povinnosti mlčenlivosti, nemusí se již stavební úřad zabývat možným rizikem odhalení totožnosti.

Úřad měl konat, ale nekoná

Dalším problematickým tématem je komunikace úřadu směrem k oznamovateli. Lidé si často myslí, že po odeslání podnětu musí úřad povinně konat a referovat. Ve skutečnosti však není na zahájení kontroly žádný právní nárok a vyřízení podnětu se řídí analogicky ustanovením správního řádu. Aby nezůstal oznamovatel v informačním vakuu, musí využít paragraf 42 správního řádu, který hovoří o přijímání podnětů. K tomu slouží kouzelná věta, kterou je nutné přímo do podnětu uvést. Měla by znít následovně: Žádám o sdělení ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení podnětu, zda bylo řízení zahájeno, a to ve smyslu paragrafu 42 správního řádu. Pokud o to takto explicitně požádá, je správní orgán skutečně povinen v této třicetidenní lhůtě odpovědět. V odpovědi úřad musí jasně sdělit, že řízení zahájil, nebo že naopak neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě napíše, že podnět postoupil jinému příslušnému správnímu orgánu.

Kontrola nemusí fyzicky proběhnout ani když přišlo udání

Samotný proces kontroly také nezačíná okamžitým výjezdem úředníků s majáky. Úřad zcela běžně provádí takzvané úkony před zahájením kontroly, jejichž hlavním účelem je opatření podkladů pro posouzení, zda kontrolu vůbec zahájit. Mezi tyto typické úkony patří prověření stavu stavby na místě z přilehlé veřejně přístupné komunikace, pečlivé vyhledání podkladů v archivu či spisovně úřadu a detailní náhled do dokumentace. O všech těchto krocích úředník pořizuje úřední záznam. Teprve poté nastává důkladné zhodnocení podnětu. Pokud kontrolující dospěje k závěru, že kontrola nebude prováděna, informuje, že neshledal důvody k zahájení kontroly. Jestliže ovšem na základě důkazů shledá podnět důvodným, zahajuje oficiální kontrolu a informuje, že důvody k jejímu zahájení byly shledány. Až v tento moment kontrola fakticky začíná, a to buď osobně na místě, nebo distančně přes výzvy k předložení podkladů.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.