Balkonovou fotovoltaiku pořídil za 6 000 Kč v supermarketu. Za rok mu ušetřila na elektřině necelé 3 tisíce, přesto by ji znovu nekoupil

Máte za sebou zhruba rok provozu balkonové fotovoltaiky. Jak vůbec ten nápad vznikl? Proč jste si řekl, že si něco takového pořídíte?

Člověk to začal vídat všude, v médiích, na internetu, v diskuzích. Pořád se řešily drahé energie, soběstačnost a tak dál. Já bydlím v paneláku, takže klasická fotovoltaika na střeše pro mě nepřicházela v úvahu. Balkonová fotovoltaika mi přišla jako něco, co by šlo aspoň vyzkoušet. Nečekal jsem od toho žádné zázraky, spíš jsem byl zvědavý, co to v reálu dokáže.

Nakonec jste ji ale nekoupil v Česku, nýbrž v Polsku. Proč?

Důvod byl úplně jednoduchý a to cena. U nás se tehdy podobné sety prodávaly klidně za deset, dvanáct tisíc korun, někdy i víc. To už mi přišlo jako hodně peněz na něco, u čeho si nejste jistý výsledkem. V Polsku jsem byl zrovna na služebce a všiml jsem si, že tam mají v supermarketu balkonovou fotovoltaiku normálně v regálu. V přepočtu to vyšlo asi na šest tisíc korun. V tu chvíli jsem si řekl, že za tyhle peníze to klidně risknu.

Takže rychlé rozhodnutí?

Do jisté míry ano. Samozřejmě jsem si o tom něco načetl, ale nebylo to tak, že bych to půl roku plánoval. Spíš jsem to bral jako experiment. Když to nebude fungovat, tak mě to nebude tolik mrzet.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Jaký systém jste si konkrétně pořídil?

Je to jeden panel o výkonu zhruba 360 wattpeaků, k tomu malý měnič. Nic složitého, žádná baterie. Mám k tomu měřák, který mi ukazuje, kolik to vyrobí, takže mám docela přesná data.

A jaká ta data po roce jsou?

Za ten rok mi to vyrobilo přibližně 400 kilowatthodin. To číslo může znít hodně, ale hned bych k tomu dal velké ale. Já mám opravdu ideální podmínky. Balkon mám orientovaný přímo na jih, žádný stín od okolních domů, žádné stromy. Navíc jsem si dal záležet na nastavení podle ročního období, aby to chytalo slunce co nejlépe.

Takže to není běžný případ?

Přesně tak. Myslím si, že spousta lidí by na taková čísla nikdy nedosáhla. Když má někdo balkon na sever, severozápad nebo severovýchod, tak bych řekl, že to skoro nemá smysl. Tam ta výroba prostě nebude. A pak jsou tu balkony, kde je stín půl dne. To už je taky velký problém.

Jak se výroba rozložila během roku?

Táhne to léto. V létě to jelo opravdu pěkně, tam člověk vidí, že to má smysl. Naopak v zimě jsou dny, kdy to nic nevyrobí. Někdy je to jen pár desítek wattů za den, někdy vůbec nic. Ale s tím jsem počítal, to mě nepřekvapilo.

Pojďme k penězům. Kolik vám to reálně ušetřilo?

Já jsem měl elektřinu zhruba za sedm korun za kilowatthodinu. Když si vezmete těch 400 kWh, tak je to nějakých 2 800 korun za rok. Čistě matematicky mi vychází, že návratnost je zhruba dva roky.

To zní docela dobře.

Na papíře ano. Ale když se na to podíváte jinak, tak je to asi dvě stě korun měsíčně. A to už tak slavně nevypadá. Člověk si musí položit otázku, jestli kvůli dvěma stovkám chce řešit instalaci, sledování výroby, případné problémy a hlavně komunikaci s ostatními lidmi v domě.

Instalace samotná byla jednoduchá?

Technicky úplně jednoduchá. Přidělat panel, zapojit do zásuvky a hotovo. To zvládne každý, kdo má aspoň trochu technické uvažování. Z tohoto pohledu je to opravdu „plug and play“.

V čem tedy byl problém?

Bydlím v paneláku a cokoliv, co mění vzhled domu, se musí řešit se společenstvím vlastníků. Takže jsem to musel projednávat, vysvětlovat, ukazovat fotky, slibovat, že to nebude ohrožovat bezpečnost a že to kdykoliv sundám.

Jak na to reagovali sousedé?

Různě. Někteří byli v pohodě, jiní měli obavy. Někdo řešil, že to spadne, někdo že to bude hyzdit dům, někdo měl strach z elektřiny. Bylo kolem toho hodně řečí. Upřímně, na tohle člověk nemá úplně náladu, když ví, že ve výsledku šetří pár stovek měsíčně.

Zmínil jste i vývoj cen elektřiny. Jak to ovlivňuje vaše hodnocení?

Hodně. Když jsem to kupoval, elektřina byla dražší a návratnost vycházela lépe. Teď ceny klesají a je otázka, jak to bude dál. Pokud by elektřina byla dlouhodobě levná, tak se to lidem bude vracet mnohem pomaleji. Já mám štěstí, že už jsem skoro na hraně návratnosti, takže vím, že za rok to budu mít zpátky.

A pak už to bude jen vydělávat?

Teoreticky ano. Ale znovu říkám, vydělávat v uvozovkách. Bavíme se o stokorunách měsíčně, ne o žádných velkých penězích. Pro mě už je to spíš o principu a o tom, že vidím, že si část elektřiny vyrobím sám.

Doporučil byste balkonovou fotovoltaiku ostatním?

Upřímně řečeno nevím. Když má někdo ideální podmínky, koupí to levně a bere to s realistickými očekáváními, tak proč ne. Ale pokud někdo čeká, že mu to sníží účty nebo že to vyřeší drahé energie, tak bych se na to vykašlal.

Jak byste tedy celý svůj roční experiment shrnul?

Funguje to, technicky je to jednoduché a v mém případě se to dá se říct i vyplatí. Ten přínos je ale dost malý. Je to spíš hračka na blbnutí, sledování grafů a dobrý pocit, že si něco vyrábím sám. Určitě to není řešení energetiky bytu ani nějaká cesta k velké soběstačnosti.

Díky za rozhovor

Rádo se stalo

P.S. Potřebujete do svého domu instalovat fotovoltaickou elektrárnu nebo jaký systém je právě pro váš dům vhodný? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.