Banky nabízí na pořízení tepelného čerpadla půjčku 4,9 % p.a. Spočítali jsme, zda se to vůbec může někomu vyplatit

Když domácnost topí plynem

Máme doma plynový kotel a vycházíme z předpokladu průměrného rodinného domu o ploše kolem 100 m2 s tepelnou ztrátou kolem 12 MWh za rok s tím, že ohříváme dům a vodu. Roční náklady na plyn se v takovém případě mohou pohybovat někde kolem 20 tisíc korun. Provoz tepelného čerpadla vzduch-voda s topným faktorem kolem 3 by nás při stejné konstelaci vyšel přibližně na podobnou cenu. Počítáme-li cenu elektřiny kolem 5 Kč za KWh (což je spíše spodní hranice) a s předpokladem výše uvedeného topného faktoru, který je také spíše měřen v ideálních podmínkách. Ten znamená, že při hodnotě 3 můžeme celkovou potřebu energie vydělit třemi, tedy místo 12 MWh potřebujeme získat pouze 4 MWh. Investice do tepelného čerpadla kolem 200 tisíc korun, přičemž můžeme získat dotaci kolem 90 tisíc korun. Půjčka s úrokem 4,9 % p.a. znamená, že nám budou půjčeny peníze tak, že zaplatíme každý rok úrok 4,9 %. Pokud si tedy půjčíme na 10 let, připravíme se na splátky 2100 Kč každý měsíc a celkově přeplatíme 52 tisíc korun, to znamená, že za ono tepelné čerpadlo místo 200 tisíc zaplatíme 252 tisíc. Výsledek je tedy neúprosný a návratnost je v nedohlednu.

Pokud do toho nevlítnou povolenky

Jiná situace by nastala, pokud se výrazně změní cena plynu například vlivem emisních povolenek. To se samozřejmě může v brzké době stát. Problém však je, že do této chvíle nevíme, zda se to vůbec skutečně stane a pokud ano, jak moc dojde ke zvýšení ceny plynu. Podle aktuálního vývoje na tomto poli to vypadá (pomineme-li uměle vyvolávaný předvolební strach ze strany některých medií a politiků) spíše na navýšení málo znatelné. Dělat tedy rozhodnutí bez znalosti těchto informací by bylo zcela ekonomicky nesmyslné.

Ti, co topí dřevem, se mohou nabídce jen smát

V případě, že domácnost topí v kotli na dřevo, má náklady na vytápění domácnosti o tolik nižší, než v případě, kdy by přešla na tepelné čerpadlo, že pořízení takového systému nedává ekonomický smysl. A to ani v případě, kdy by měla domácnost celou částku k pořízení tohoto systému k dispozici. O to menší smysl tedy dává si na jeho pořízení ještě půjčovat od banky a přeplatit tak oněch 52 tisíc korun. Pro případ kotle na dřevo, či kotle na pelety, který spadá do obdobné cenové a nákladové kategorie tedy nelze o smysluplnosti takové nabídky vůbec hovořit.

A jak je na tom elektrokotel?

Pokud hledáme nějakou situaci, kdy by měla výše uvedená nabídka ekonomický smysl, pak lze tento spatřit v případě, kdy doma topíme levným elektrokotlem a současně máme velmi špatně izolovaný dům. Elektrokotel díky COP 1 spotřebuje na vytápění domácnosti ročně celých 12 MWh energie, tedy asi 55 tisíc korun v nákladech. Pokud tepelné čerpadlo s COP 3 reálně spotřebuje pouze 4 MWh, tak topí přibližně za třetinu. Očekávání jisté návratnosti investice do tepelného čerpadla, které si pořídíme na dluh, zde tedy může být. Otázkou však na tomto místě zůstává, jestli by nebylo rozumnější za půjčené peníze raději zařídit snížení energetické ztráty našeho domu, nežli investovat do levnějšího topného systému.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.