Hoří symbol Baťova Zlína. Připomeňme si, jak český švec vybudoval město, které obdivoval celý svět

Od plátěných bot k průmyslové revoluci

Tomáš Baťa do světa velkého byznysu nespadl náhodou, pocházel z rodiny, kde se ševcovské řemeslo dědilo po mnoho generací. Když v roce 1894 zakládal ve Zlíně se sourozenci Antonínem a Annou první dílnu, museli se zpočátku potýkat s nemalými dluhy. Firmu zachránil až pragmatický krok v podobě takzvané baťovky. Šlo o lehkou plátěnou obuv s koženou špičkou, která byla cenově dostupná pro široké vrstvy obyvatelstva a šla rychle na odbyt. Opravdový zlom pak přinesla první světová válka a s ní spojené vojenské zakázky. Najednou bylo potřeba dodávat tisíce párů denně a kapacity malých dílen přestaly stačit. Tomáš Baťa se přitom již dříve inspiroval ve Spojených státech, kde studoval principy moderní pásové výroby a organizace práce. Pochopil, že úspěšný podnik vyžaduje velkorysý tovární komplex, který půjde flexibilně rozšiřovat.

Zlínské lego

Hlavním stavebním kamenem zlínské průmyslové architektury se stal železobetonový skelet s modulem o rozměrech 6,15 × 6,15 metru. Tento přesný rozměr nezvolil architekt František Lydie Gahura náhodou. Ideálně vyhovoval rozmístění pracovních stolů, šicích strojů i pohybu dělníků v prostoru. Výplň těchto skeletů tvořily typické červené cihly, které se zvenčí záměrně neomítaly. Nešlo o estetickou volbu, nýbrž o tvrdou provozní logiku. Průmyslový provoz plný silných vibrací od těžkých strojů by klasickou omítku brzy zničil, zatímco režné cihly nevyžadovaly téměř žádnou údržbu. Standardizovaný systém navíc fungoval jako dobře vymyšlená stavebnice. Když bylo potřeba navýšit kapacitu výroby, dělníci jednoduše přistavěli další typizované patro nebo rovnou novou budovu podle prověřené šablony.

Kancelář ve výtahu pro nového šéfa

Když zakladatel Tomáš Baťa v roce 1932 tragicky zahynul při havárii svého soukromého letadla, vedení rozjetého podniku převzal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Právě za jeho éry dosáhl Zlín mimořádného stavebního rozmachu. Symbolem této doby se stala známá budova číslo 21, označovaná jako zlínský mrakodrap. Její největší technickou raritou se stala pojízdná kancelář vybudovaná přímo v prostorném výtahu o rozměrech přibližně pět krát pět metrů. Tento unikát si nechal zkonstruovat právě Jan Antonín Baťa, aby mohl i se svým pracovním stolem, umyvadlem a asistentkami plynule přejíždět mezi patry. Chtěl mít možnost řešit úkoly s podřízenými přímo na místě, aniž by ztrácel čas přesuny po chodbách.

Město vybudované kolem továrny

Baťova vize dobře fungujícího podniku přesahovala brány samotné výroby. Vedení firmy si uvědomovalo, že kvalitní pracovní výkon vyžaduje i odpovídající zázemí, vzdělání a odpočinek. Zlín se tak brzy dočkal vlastní moderní nemocnice, odborných škol pro budoucí generace řemeslníků a vyrostlo zde i tehdy jedno z největších kin ve střední Evropě. Ruku v ruce s tím se na svazích kolem továrny začaly objevovat úhledné čtvrti červených domků určených pro zaměstnance. Ti v nich získali na svou dobu nadstandardní bydlení s vlastní zahrádkou, koupelnou, splachovacím záchodem i elektřinou. Baťa tak nestavěl jen továrnu, ale celé fungující město.

Letecké pumy a novodobé plameny

Odolnost baťovské architektury prošla těžkou zatěžkávací zkouškou 20. listopadu 1944. Zlín se tehdy stal cílem náletu amerických bombardérů, které proměnily část továrního areálu v trosky. Zatímco střechy hořely a cihlové výplně létaly vzduchem, samotné železobetonové skelety Gahurových budov zůstaly ve většině případů pevně stát. Díky této poctivé konstrukci se dala výroba poměrně rychle obnovit a továrna mohla fungovat dál.

Svit na obzoru

Druhá světová válka však nepřinesla jen materiální škody. Po osvobození převzal nad Baťovým podnikem kontrolu stát a v roce 1945 byl podnik znárodněn. Zpočátku ještě nesl jméno Baťa, od roku 1949 ale vystupoval jako národní podnik Svit. Ve stejném roce zmizel z mapy i samotný Zlín, který komunistický režim přejmenoval na Gottwaldov. Tím symbolicky skončila jedna z nejúspěšnějších podnikatelských kapitol českých dějin. Přesto výroba obuvi ve městě pokračovala ještě další desítky let.

Stopa v Indii

Příběh značky tím ale neskončil. Zatímco v Československu jméno Baťa na dlouhá desetiletí zmizelo, zahraniční společnosti pokračovaly dál. Řízení mezinárodního podnikání postupně převzal Tomáš Jan Baťa, syn Tomáše Bati mladšího a vnuk zakladatele, který vybudoval nové centrum firmy v Kanadě. Dnes Baťa působí ve více než devadesáti státech světa. Nejsilnější postavení má především v Indii, Pákistánu, Bangladéši nebo v řadě afrických zemí. Mnoho tamních zákazníků přitom ani netuší, že firma vznikla právě ve Zlíně.

Z továrny nová čtvrť

Po sametové revoluci se Zlínu vrátil jeho původní název a začala také proměna někdejšího průmyslového areálu. Výroba obuvi se postupně utlumila a obrovský komplex získal nové využití. Dnes v bývalých továrních budovách sídlí firmy, Univerzita Tomáše Bati, galerie, muzea, restaurace i kulturní instituce. Legendární budova číslo 21 se po rozsáhlé rekonstrukci stala sídlem Zlínského kraje a patří mezi nejvýznamnější funkcionalistické stavby v Evropě. Celý Baťův areál je dodnes považován za jeden z nejzachovalejších příkladů průmyslového urbanismu 20. století.

Požár připomněl hodnotu Baťova odkazu

Právě výjimečnost celého areálu znovu připomněl i rozsáhlý požár budovy číslo 34. Oheň zachvátil někdejší centrální sklad obuvi, jednu z ikonických staveb baťovského průmyslového města. Požár způsobil rozsáhlé škody a část objektu se zřítila. Vedle zásahu hasičů se okamžitě rozproudila také debata o tom, jak s historickými budovami naložit dál. Pro řadu architektů i historiků totiž Baťův areál nepředstavuje jen soubor starých továren, ale jedinečné svědectví o době, kdy česká firma dokázala vybudovat město, které se stalo vzorem moderního průmyslového urbanismu pro celý svět.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.