„Když se nebudeš učit, skončíš jako zedník,“ říkali mu ve škole. Pavel neposlechl a dnes bere 3x víc než učitel

Známky jako měřítko úspěchu

Ať už jste na základní či střední škole patřili mezi jedničkáře, nebo jste byli rádi, že jste vůbec prolezli, pravděpodobně jste se s podobnými poznámkami také setkávali. „Uč se, aby z tebe něco bylo.“ Nebo: „S takovými známkami to nikdy nikam nedotáhneš.“ Případně: „Bez dobré školy si dnes ani neškrtneš.“ Původcem těchto výroků nebyli pouze rodiče, ale často také učitelé, kteří nebyli spokojeni s výkonem svých žáků či studentů.

Nejsem přece žádný šprt

Podobným hláškám a připomínkám se nevyhnul během svých let na škole ani Pavel. Ten rozhodně nepatřil k premiantům třídy, na druhou stranu se o něm nedalo říct, že by byl hloupý. V předmětech, které ho bavily, měl přehled, a ty ostatní ho zkrátka nezajímaly. V žádném případě nepatřil mezi žáky, kteří po škole sednou doma a biflují se učivo. Spoléhal na to, co si zapamatoval přímo ve škole. Bavilo ho být třídním šaškem, a tak často u tabule odpovídal schválně špatně, jen aby pobavil spolužáky.

Připomínky ohledně jeho známek tak na sebe nenechaly dlouho čekat a poznámek, že se bez vysoké školy nikdy nikam nedostane, přibývalo. „Pavle, Pavle, co z tebe jednou bude,“ kroutil hlavou třídní učitel, když mu předával na konci roku vysvědčení.

Já mám ve věci jasno

Pavel si poznámky učitelů většinou příliš nebral. Odmala ho bavila práce se dřevem, ke které ho vedl děda, a věděl, že právě tímto směrem se chce v budoucnu ubírat. Když si podával přihlášku na učiliště, rodiče mu to chvíli rozmlouvali. Prý by měl zkusit střední školu, protože hloupý rozhodně není a zvládl by to. Pavel měl ale jasno a nenechal se zviklat.

Zlaté české ručičky

Učňákem prošel Pavel bez větších obtíží a po škole začal pracovat jako truhlář. Postupem času se vypracoval a otevřel si vlastní dílnu, kde později přijal další dva truhláře jako zaměstnance. Dařilo se mu víc než dobře. Po několika letech potkal svého bývalého třídního učitele. Když si spolu povídali, učitel musel uznat, že tehdy přikládal známkám mnohem větší váhu, než si zasloužily, a řemesla naopak podcenil. „Myslel jsem, že kdo si neudělá školu, ten se bude dřít rukama za směšné peníze. A teď bereš třikrát tolik jako já, vysokoškolák,“ přiznal učitel se smíchem.

Na přehled jednotlivých řemeslníků a jejich výdělků se můžete podívat v galerii níže.

Časy se mění

Je pravdou, že doba, kdy byli vysokoškoláci mnohem lépe placeni, pomalu ale jistě končí. Naopak řemeslníci si přicházejí na stále lepší peníze. Důvodem je především nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který pramení právě z trendu posledních desetiletí, kdy žáci, a především jejich rodiče preferovali střední a následně vysoké školy před učebními obory. Nyní však poptávka převyšuje nabídku a lidé jsou ochotni si připlatit za práci, která je rychlá a kvalitní.

Přes kilo měsíčně

Dnes není žádnou výjimkou, když si šikovný řemeslník vydělá sto tisíc měsíčně. Hodinová sazba začíná na částce kolem 500 Kč, nicméně je zpravidla podstatně vyšší. Výdělek se pochopitelně odvíjí od lokality, kde řemeslník pracuje, a také od konkrétního oboru. Roli hraje i to, zda je řemeslník zaměstnaný, nebo má vlastní živnost.

Řemeslník vs. učitel

Výhoda řemeslníků spočívá především v tom, že si mohou do velké míry sami určit, kolik zakázek udělají, a tím také ovlivnit svůj výdělek. Vedle toho máme již zmíněného učitele, který má tabulkový plat a s ním nehne. Na platy učitelů se můžete podívat v naší galerii.

I přesto, že jsou platy učitelů v médiích často propírány, ve skutečnosti to není žádná hitparáda. Nástupní plat učitele je do 35 tisíc hrubého. Jedná se tedy o jedny z nejhůře placených vysokoškoláků.  

P.S. Líbil se vám článek? Využijte možnost bezplatného přístupu k dalším kvalitním článkům, které pro vás připravujeme. Jednoduše klikněte zde a následně potvrďte tlačítkem Přidat.