Bezúročné půjčky nejspíš vyjdou dráž, než původní dotace. Místo lidí peníze dostanou banky

Místo „našich lidí“ budou inkasovat „naše banky“. Škoda, že nejsou naše

Starat se o vlastní banky je jistě věc šlechetná. Kazí to jen fakt, že většina bank v Česku má zahraničního vlastníka a tedy není „naše“. Plán vlády nahradit dotace bezúročnými půjčkami však neznamená nic jiného, než zatáhnout do celého procesu bankovní domy. Ty budou peníze půjčovat „na oko“ bez úroků, což v praxi znamená, že úroky nezaplatí příjemce, ale zaplatí je za něj stát. Je samozřejmé, že zadarmo ani kuře nehrabe a banka by rozhodně nikomu nikdy žádné peníze bez úroků nepůjčila. Pojďme si nyní porovnat dva jednoduché příklady.

Je to sice delší, ale zato horší cesta

Zatímco dříve stát poskytl zájemcům o rekonstrukci domu například dotaci 300 tisíc korun na jeho zateplení, dnes již poskytne pouze bezúročnou půjčku. Dotyčný si může půjčit třeba 1 milion korun na celý projekt, na 15 let. Místo přímé úhrady velké části výdajů si tak pouze půjčí peníze, které musí v plné výši splatit. Je pouze osvobozen o úroky, které za ty roky naskáčou. A kolik že to bude za 15 let? To je velmi jednoduchá matematika. Při průměrné úrokové míře půjček na úrovni 5 % a lineárním umořování dluhu, je to za těch 15 let asi 400 000 Kč vyhozených z okna jen na úrocích. To jsou peníze, které klidně mohl stát dát rovnou občanovi na ruku a vyšlo by to stejně. Stát je totiž zaplatí ze stejného zdroje, ze kterého dosud vyplácel klasické dotace. Nevyplatí je však občanovi, ale bance. Výsledek je tedy takový, že na situaci tratí stát i občan. Vydělá banka.

Není dotace jako dotace

O tom, že dotace nejsou ideálním tržním nástrojem jistě není nutné vést dlouhé disputace. Každý ekonom potvrdí, že se jedná o nástroj škodlivý a v mnoha případech narušující tržní prostředí. Zejména však, pokud jsou dotace vypláceny velkým firmám a podnikům. Podnik, který dotace kasíruje má z toho plynoucí konkurenční výhodu oproti podniku, který si o ně neřekne. Fakticky se tak vytváří jakási atmosféra korupce, kde ten, kdo se nenechá dotacemi „uplácet“, je v tržní nevýhodě oproti těm, kdo se nebojí natahovat ruku. O nesmyslnosti dotací vyplácených velkým podnikům tedy nejspíš nemusí být řeč.

Nebylo by lepší dát ty peníze lidem?

V případě vyplácení dotací například na fotovoltaiky a zateplení však jistý náznak společenské prospěšnosti můžeme alespoň zkoušet hledat. Třeba v tom, že občané, kteří si díky tomu zateplí dům sníží nejen svou, ale i celkovou energetickou náročnost společnosti. Nebo třeba také tím, že občan, který si pořídí fotovoltaiku, nejen pomůže české energetice, ale zajistí diverzifikaci a decentralizaci energetické soustavy. Prospěje to minimálně občanovi, jako vedlejší efekt však celé společnosti. Stačí se podívat do míst, kde probíhá válka a agresor cíleně útočí na elektrárny. Ukazuje se, že centralizovaných několik málo elektráren pro celou zemi, není úplně pro budoucnost ideální řešení.

Na občany bič, na podniky cukr

Zatímco dotace velkým podnikům nejen pokračují, ale není zde ani náznak, že by se mělo něco omezovat, dotace obyčejným lidem na zateplení či pořízení fotovoltaiky se ukončují. Místo toho budou nově tyto peníze kasírovat banky ve formě plateb za své produkty, tedy úroků za půjčky. Jaké jsou skutečné cíle a důvody takové politiky je otázka, na kterou si musí hledat odpověď již každý sám.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.