Bifaciální fotovoltaika mění pravidla hry. Vyrobí až o 40 % víc elektřiny za stejnou cenu, jako klasické panely

Je to drahé a málo to vyrábí

Lidé, kteří do fotovoltaiky investovali nemalé peníze, často říkají totéž. V létě přebytky, v zimě pocit, že systém skoro nefunguje. Výroba soustředěná do několika hodin denně, zatímco ráno a večer se znovu bere energie ze sítě. Fotovoltaika vyrábí, ale ne tehdy, kdy by si to uživatel přál. A právě tady se ukazuje, že problém není ve slunci, ale spíše typu panelů a jejich umístění. Slunce v Česku svítí i v zimě. Méně, níže nad obzorem, kratší dobu. Ale svítí. A co víc, v chladném počasí pracují fotovoltaické články efektivněji než v letních vedrech. Přesto zůstává zimní výroba nízká. Ne proto, že by chybělo světlo, ale proto, že většina panelů je konstruována tak, aby jej využívala jen z jedné strany. Vše ostatní, co se odrazí od země, sněhu, betonu nebo fasád, je ztraceno.

Levné a přitom funkční

Právě to dalo vzniknout novému řešení, které je svou podstatou překvapivě jednoduché a nazývá se Bifaciální fotovoltaika. Žádná revoluce v chemii, žádný nový fyzikální objev. Pouze si nějaký chytrý člověk položil otázku, proč by měl panel přijímat světlo pouze zepředu. Klasický panel má zadní stranu zakrytou fólií a nosnou deskou. Bifaciální panel nikoliv. Je průhledný nebo poloprůhledný a fotovoltaická vrstva je aktivní z obou stran. Světlo, které dopadne zezadu, se mění na elektřinu stejně jako to, které přichází zepředu. Zní to banálně. Ale právě tato banalita je zdrojem zásadního rozdílu. Bifaciální panel neabsorbuje jen přímé slunce. Pracuje s odrazem, s difuzním světlem, s tím, co by jinak zůstalo nevyužito. Výroba elektřiny pak není vázaná jen na ideální poledne v červenci, ale rozprostírá se do větší části dne i roku.

Elektřina přesně v době, kdy ji potřebujeme

Způsob instalace je klíčový. Bifaciální panel dává smysl tam, kde má jeho zadní strana k dispozici světlo. To znamená nad světlým povrchem, nad sněhem, nad betonem, nad štěrkem, ale i ve vertikální poloze třeba jako plot. Zatímco klasický panel se montuje co nejníž ke střeše, bifaciální naopak profituje z prostoru. Čím víc světla se může odrazit zpět, tím víc energie vznikne. Vertikální instalace je v tomto ohledu zásadní změnou. Panel postavený na výšku nevyrábí maximum v poledne, ale ráno a večer, kdy slunce svítí nízko. Přesně v době, kdy domácnosti elektřinu potřebují. Ranní špička, večerní návraty domů. Zároveň v zimě, kdy je slunce nízko po celý den, takový panel neztrácí výkon jen proto, že paprsky nedopadají kolmo. V kombinaci se sněhem, který má extrémně vysokou odrazivost, může zimní výroba překvapivě růst. Právě odrazivost povrchu, je jedním z nejdůležitějších faktorů. Tráva odráží málo, sníh hodně. Rozdíl mezi tmavou střechou a světlým betonem může znamenat desítky procent výkonu navíc. A tady se dostáváme k číslu, které vzbuzuje pozornost i skepsi zároveň. Až o čtyřicet procent vyšší výroba oproti klasickým panelům.

Panely za stejnou cenu vyrobí o polovinu víc energie

Čtyřicet procent je horní hranice, dosažitelná v ideálních podmínkách. Otevřený prostor, vysoká odrazivost, správná výška instalace, žádné stínění. V takovém případě zadní strana panelu přidává významnou část výkonu navíc. V průměru se ale dlouhodobý roční přínos pohybuje o trochu níže. Přesto zůstává zásadní. I třicet procent navíc znamená rozdíl, který mění smysl investice. Zásadní je i to, že bifaciální panel nevyrábí jen víc, ale vyrábí jinak. Rozšiřuje výrobní křivku do času, kdy klasická fotovoltaika nevyrábí. To je odpověď na jednu z nejčastějších stížností uživatelů. Ne že by fotovoltaika nevyráběla, ale že vyrábí v době, kdy elektřinu nepotřebují. Bifaciální řešení tuto nerovnováhu částečně vyrovnává.

Už brzy v každé domácnosti

Česká energetika se bude fotovoltaice vyhýbat jen těžko. Ne proto, že by to někdo nařídil, ale proto, že dává ekonomický i fyzikální smysl. Střechy, fasády, parkoviště, protihlukové stěny. Místa, která byla pasivní, se mění v aktivní zdroje. A bifaciální panely tento trend urychlují. Ne tím, že by slibovaly zázraky, ale tím, že využívají to, co už dávno máme k dispozici. Ukazuje se, že někdy není potřeba hledat složitá řešení. Stačí se podívat na problém z druhé strany. Doslova.

P.S. Chcete vědět, o kolik procent se ještě můžou zvýšit ceny energií? Do čeho má smysl investovat z pohledu úspor do technologií na vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.