Biopergola oproti klasickému přístřešku v zimě ušetří nemalou částku za vytápění

Klasickým pergolám pomalu odzvonilo

Ještě před deseti lety byla pergola pouze jednoduchá konstrukce. Dřevo, polykarbonát, někdy tašky. Poskytovala stín, případně ochranu před deštěm, ale vždy za cenu kompromisu. Když pršelo, byla tma. Když svítilo slunce, bylo horko. Přístřešek zase chránil auto nebo vstup do domu, ale byl z hlediska bydlení pasivní a energeticky mrtvý. Dnes lidé zjišťují, že bioklimatická pergola zvládne obě tyto role současně a navíc přidává něco, co dřív na zahradě vůbec nebylo: aktivní práci se sluncem. Důvod, proč lidé ve velkém nahrazují původní pergoly i přístřešky jedním řešením, je prostý. Bioklimatická pergola není jen krytí prostoru, ale regulovatelný systém. Naklápěcí hliníkové lamely umožňují přesně řídit, kolik světla, tepla a vzduchu se dostane pod střechu i do samotného domu. V létě chrání interiér před přehříváním, na jaře a na podzim vytváří obytný mezistupeň mezi domem a zahradou a v zimě, a to je moment, který lidé často podceňují je, že dokáže pracovat ve prospěch vytápění.

Kam nechodí slunce, tam chodí lékař

Klasická pergola nebo přístřešek fungují v zimě jako bariéra. Slunce je nízko nad horizontem, ale právě kvůli rozměrům střechy a jejímu pevnému sklonu se sluneční paprsky nedostanou k oknům. Dům přichází o pasivní solární zisky, které by jinak mohl využít. Bioklimatická pergola tento problém obrací naruby. Stačí otevřít lamely do průsvitného módu, tedy do takové polohy, kdy nebrání prostupu světla, a slunce se může opřít přímo do jižní fasády a oken. Je důležité si uvědomit jednu věc. Slunce je v zimě nízko, ale jeho energie je stále významná. Pokud má dům na jižní straně zasklení o ploše přibližně 10 metrů čtverečních, může při správném nastavení pergoly získat překvapivé množství tepla. V českých podmínkách máme v zimních měsících zhruba 40 až 50 slunných dnů, kdy slunce alespoň část dne svítí přímo. Průměrná zimní denní intenzita dopadající sluneční energie se pohybuje okolo 1,5 až 2 kWh na metr čtvereční. Při zasklení o ploše 10 m? tak mluvíme o denním energetickém zisku přibližně 15 až 20 kWh. Samozřejmě ne veškerá energie se přemění na využitelné teplo, ale i při konzervativním odhadu účinnosti 50 % se dostáváme na 7,5 až 10 kWh tepla za jeden slunný den. Pokud těchto dní vezmeme 45 za celou topnou sezónu, výsledkem je přibližně 340 až 450 kWh tepla, které dům získá zdarma jen díky tomu, že slunce nebylo zastíněno pevnou střechou.

Každá tisícovka se počítá

Při vytápění plynem, kde se dnes cena za jednu kilowatthodinu pohybuje přibližně mezi 1,8 až 2,2 koruny včetně distribuce, to znamená úsporu v rozmezí zhruba 600 až 1 000 korun za jednu zimu. A to mluvíme pouze o jedné jižní prosklené ploše a jediné pergole. U větších domů nebo vícepodlažních objektů mohou být úspory násobně vyšší. Nezdá se to, ale právě tyto pasivní solární zisky jsou tím, co v energetické bilanci domu rozhoduje. Výhody bioklimatické pergoly se tím ale zdaleka nevyčerpávají. Oproti klasickému přístřešku nabízí plnohodnotný obytný prostor, který lze využívat téměř celý rok. Oproti klasické pergole poskytuje ochranu před deštěm bez ztráty světla, regulaci teploty bez nutnosti klimatizace a výrazně vyšší životnost díky hliníkové konstrukci. Zároveň nahrazuje více prvků najednou. Lidé už nestaví zvlášť pergolu, zvlášť přístřešek a zvlášť venkovní stínění. Jedna konstrukce řeší vše.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.