„Bungalov není přízemní dům,“ vysvětluje stavař. Radí, co dělat, když stavební úřad zamítne stavbu bungalovu

Děkuji, že jste přijal pozvání. Vaši klienti si často stěžují, že jim úřady zakazují stavět bungalovy, a proto musí stavět patrové domy. Kde se tento problém vůbec bere?

Dobrý den, děkuji za pozvání k tomuto nesmírně důležitému tématu. Jsem velmi rád, že tuto problematiku otevíráme, protože se s ní ve své praxi setkávám neustále. Lidí, kteří za mnou přijdou s pocitem bezmoci a s tím, že místní regulativy jim striktně zakazují stavbu jejich vysněného bungalovu, je opravdu mnoho. Nutno podotknout, že mají v jednom ohledu naprostou pravdu. Stavební úřady jsou na tento konkrétní typ staveb v mnoha tuzemských lokalitách alergické a do územních plánů vkládají jasná omezení. Vzniká tu ovšem jedno obrovské a zcela zásadní terminologické nedorozumění. Lidé si totiž velmi často pletou pojem bungalov s obecným termínem přízemní dům, respektive dům jednopodlažní. Z tohoto omylu a zmatení pak pramení jejich mylná obava, že když úředník zamítne bungalov, musí nevyhnutelně začít plánovat dům dvoupodlažní.

Jaký je tedy z pohledu stavebního úřadu nebo architekta rozdíl mezi bungalovem a běžným přízemním domem?

To je naprosto klíčová otázka. Když se řekne bungalov, představí si průměrný úředník i každý vzdělaný architekt typickou stavbu, která se u nás začala masivně a dosti nekontrolovaně šířit v devadesátých letech a následně na přelomu tisíciletí. Zpravidla jde o dům s čtvercovým nebo naopak velmi složitě členitým půdorysem, který je zakončený takzvanou valbovou nebo stanovou střechou. Jde o typ střechy, která se svažuje na všechny čtyři strany budovy a má obvykle velmi nízký sklon, pouhých patnáct nebo dvacet stupňů. Tento architektonický koncept je však pro tradiční středoevropskou vesnici naprosto cizorodým a nepatřičným prvkem. Z urbanistického hlediska tam zkrátka nezapadá a degraduje historický ráz venkovské krajiny. Proto obce zcela logicky do svých územních plánů vkládají striktní regulativy, které tento tvar zakazují. Chtějí si tak chránit své architektonické dědictví.

Proč si ale lidé po takovém zákazu hned myslí, že nesmí postavit žádný jednopodlažní dům?

Tento myšlenkový zkrat vyplývá z toho, že se laická veřejnost domnívá, že žádná jiná varianta moderního bydlení bez schodů neexistuje. Bungalov se stal v jejich očích synonymem pro absenci schodiště. Když pak s překvapením zjistí, že úřad zakázal nízkou valbovou střechu a čtvercový půdorys, opustí svůj sen a začnou si v katalozích narychlo vybírat domy s obytným podkrovím nebo plnohodnotným patrem. Přitom architektonické i projektové řešení je naprosto elegantní, staletími prověřené a koncepčně velmi prosté. Zákaz bungalovu v žádném myslitelném případě neznamená zákaz jednopodlažního bydlení. Úřadu pouze musíme v návrhu nabídnout takový tvar stavby a proporce, které do dané lokality přirozeně a harmonicky patří.

Jak by tedy měl vypadat jednopodlažní dům, který úřad bez problémů ihned schválí?

Ideální zadání pro takový jednopodlažní dům přesně koresponduje s tradičním domem venkovského typu. V praxi to znamená, že musíme opustit čtvercový půdorys a navrhneme dům na obdélníkovém základu s klasickým poměrem stran. Bavíme se o poměru 1:1,5 nebo 1:2. Na tento podlouhlý půdorys pak s rozmyslem posadíme klasickou sedlovou střechu se dvěma štíty. Stavební úřady v rámci zachování rázu krajiny obvykle vyžadují, aby sklon střechy byl strmější, než známe z bungalovů. Typicky se jedná o úhel od 35 do 45 stupňů. Pokud klientovi navrhneme takovouto stavbu, úřad je spokojený. Dům zvenku vizuálně plně odpovídá tomu, jak má historicky správná zástavba vypadat.

Nenutí pak úředníci stavebníky ten velký prázdný prostor pod strmější střechou povinně obývat?

Mohu vás i vaše čtenáře naprosto uklidnit. Úřad nikdy neřešil a neřeší, jestli je prostor bezprostředně pod střechou obytný, nebo neobytný. Z hlediska územního plánu je důležitá výhradně vnější obálka budovy a ráz uliční čáry. Zda tam máte pokoje, nebo jen prázdnou půdu a konstrukci ze sbíjených vazníků, je z pohledu regulace vedlejší. Vy získáte vysněný přízemní dům a úřad stavbu respektující charakter vesnice.

Díky moc za rozhovor.

Rádo se stalo.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.