HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Angela Merkelová se vloupala do cizího bytu a začala v něm bez povolení žít

reklama

Spojujete si vypáčení dveří a následné zabrání cizího bytu pouze se zloději? Pak budete nejspíš překvapeni. Stejnou taktiku totiž zvolila i bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která ještě před pár lety patřila k nejvlivnějším lidem světa. Jak se do takové situace vůbec dostala?


Jak bydlí Angela Merklová? Vloupala se do cizího bytu a začala v něm bez povolení žít
VÍCE FOTEK V GALERII »
i Foto: Armin Linnartz (Wikipedia CC 3.0)
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Dětství v církevním areálu

Angela Merkelová se narodila v Hamburku, dlouho tam ale nepobyla. Ještě jako malé dítě se s rodiči přestěhovala do tehdejší NDR, kde její otec Horst Kasner působil jako evangelický pastor. V roce 1957 rodina zakotvila v Templinu severně od Berlína a právě zde budoucí kancléřka strávila velkou část svého dětství. Rodina bydlela v areálu spojeném s církevním vzdělávacím centrem. Nešlo tedy o typický městský byt, ale o prostředí obklopené zelení, které mělo k rušnému Berlínu poměrně daleko. Právě k této oblasti si Merkelová vytvořila vztah, který jí vydržel celý život. O mnoho let později si nedaleko pořídila také vlastní víkendový dům.

Byt jako nedostatkové zboží

Po studiích fyziky se Merkelová přestěhovala do východního Berlína, kde nastoupila do práce. Brzy však narazila na problém, který tehdy řešila řada mladých lidí. Byt nebylo možné jednoduše pronajmout tak, jak jsme zvyklí dnes. O bydlení rozhodoval systém přidělování a na volnou nemovitost se mohlo čekat velmi dlouho. Současně přitom ve městě existovalo množství zanedbaných a dlouhodobě prázdných bytů. Výsledkem byl zvláštní paradox. Člověk bydlení potřeboval, prázdné byty kolem něj existovaly, ale oficiálně se k nim nemusel vůbec dostat. Merkelová se svým prvním manželem Ulrichem proto zvolila jednodušší cestu.

Prostě se nastěhovali

Dozvěděli se o jednopokojovém bytě v berlínské Marienstraße, jehož předchozí obyvatel město opustil. Byt zůstal volný, mladým manželům ho ale nikdo oficiálně nepřidělil. Přesto se rozhodli, že v něm budou bydlet. Nastěhovali se, prostory opravili a začali je běžně používat. Nešlo přitom o snahu bydlet zadarmo. Merkelová podle svých slov posílala komunální bytové správě nájemné, přestože na začátku neměla klasické rozhodnutí o přidělení bytu. Podobné situace nebyly v tehdejší NDR úplnou raritou. Bytový systém byl natolik nepružný, že někteří lidé jednoduše obsadili dlouhodobě prázdné bydlení a teprve potom se snažili vše dát úředně do pořádku.

Vypáčila zámek

Ještě výraznější počin přišel po rozpadu jejího prvního manželství. Merkelová potřebovala nové bydlení a dostala tip na byt v Templiner Straße, který byl už několik let prázdný. Neměla od něj klíče a nikdo jí ho nepřidělil. Přesto se rozhodla nastěhovat. Sama později tuto epizodu popsala velmi otevřeně. Do bytu se dostala tak, že vypáčila zámek a následně instalovala nový. Celá akce měla k nenápadnému stěhování daleko. Při montáži byla potřeba příklepová vrtačka a hluk přilákal pozornost sousedů. Jeden z nich se dokonce vyklonil z okna a ptal se, zda mají novou sousedku.

Merkelová v bytě začala žít a opět za něj posílala nájem. Postupně se jí podařilo svůj pobyt také úředně legalizovat. Z dnešního pohledu tak příběh působí skoro absurdně. Budoucí německá kancléřka se k jednomu ze svých prvních samostatných bydlení dostala tím, že překonala zámek dlouhodobě prázdného bytu a teprve potom začala řešit papíry.

Dostanete něco lepšího

V tomto bytě nakonec dlouho nezůstala. Přibližně po devíti měsících čekala dům rekonstrukce a obyvatelé museli získat náhradní bydlení. Merkelová první nabídku jednopokojového bytu odmítla a vyčkala na další možnost. Nakonec se přestěhovala do bytu v Schönhauser Allee. Tentokrát už vše proběhlo oficiálně. Dostala regulérní nájemní smlouvu, jeden a půl pokoje, plynové vytápění a teplou vodu. Po předchozím improvizovaném bydlení šlo o výrazný posun. Zaplaceno jí bylo dokonce i samotné stěhování.

Návrat ke kořenům

Ještě před vstupem do nejvyšší politiky si Merkelová s pozdějším manželem Joachimem Sauerem našla také druhý domov mimo Berlín. V Hohenwalde v oblasti Uckermark měli už od osmdesátých let víkendový dům. Lokalita nebyla náhodná. Nachází se nedaleko Templinu, tedy kraje, ve kterém Merkelová vyrůstala.

Dům je na poměry vrcholného evropského politika velmi nenápadný. Jde o světlou dvoupodlažní stavbu obklopenou zahradou a vysokými stromy. Když se Merkelová chystala převzít kancléřský úřad, žilo v obci zhruba padesát obyvatel. Nebyla zde hospoda ani obchod a okolí tvořila především pole, lesy a jezera. Právě sem Merkelová během volných víkendů utíkala z Berlína. V okolí chodila běhat, dříve se koupala v nedalekém jezeře a místo využívala jako protiváhu k životu pod neustálým dohledem ochranky.

Zůstala mu věrná

Ještě před nástupem do funkce se Angela Merkelová s Joachimem Sauerem usadila v nájemním bytě v centru Berlína. Nachází se v historickém domě na ulici Am Kupfergraben přímo naproti Muzejnímu ostrovu. Byt má přibližně 120 metrů čtverečních a právě tady zůstala bydlet i poté, co se v roce 2005 stala německou kancléřkou.

Samotný dům pochází z roku 1832 a dnes je památkově chráněný. Nejde tedy o žádnou moderní rezidenci postavenou pro prominentního obyvatele. Je to téměř dvě století starý klasicistní městský dům s historickými schodišti a několika byty a kancelářemi. Právě zde se odehrává jeden z největších paradoxů jejího bydlení. Merkelová měla po nástupu do funkce možnost přestěhovat se do služebního apartmánu přímo v budově kancléřství. Neudělala to.

Tady bydlet nebudu

Služební apartmán v kancléřství měl přibližně 178 metrů čtverečních, samotný soukromý pokoj ale zabíral jen asi 28 metrů čtverečních. Její předchůdce Gerhard Schröder tento apartmán využíval jako druhé bydliště. Merkelová se rozhodla jinak. Zůstala se svým manželem ve vlastním nájemním bytě u Muzejního ostrova a služební prostory nakonec přestaly k bydlení sloužit. Byly přestavěny na zázemí pro pracovní a protokolární schůzky. Žena, která se v mládí musela k bydlení dostávat přes prázdný byt a vypáčený zámek, tak po letech odmítla nemovitost, kterou jí stát nabízel automaticky.

Turistická atrakce

Zůstat v běžném nájemním domě ovšem neznamenalo žít běžným životem. Jakmile se Merkelová stala kancléřkou, před vchodem se objevila ochranka a adresa začala přitahovat turisty. Lidé si dům fotografovali, zastavovaly zde turistické skupiny a místo se postupně stalo jednou z neobvyklých berlínských zajímavostí.

Merkelová přesto nechtěla budovu skrývat ani při zavádění služby Google Street View. Její argument byl jednoduchý. Adresa už byla stejně všeobecně známá a dům mnohokrát vyfotografovaný. Paradoxně se tak z obyčejného nájemního domu, který si ponechala mimo jiné kvůli zachování normálního soukromého života, stal jeden z nejsledovanějších obytných domů v Berlíně.

Ani po šestnácti letech v čele Německa se Angela Merkelová nerozhodla pořídit si velkolepou rezidenci odpovídající svému někdejšímu postavení. S Joachimem Sauerem zůstala spojená se stejným berlínským bytem o rozloze přibližně 120 metrů čtverečních, ve kterém žila už dávno před nástupem do kancléřského úřadu.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
03.10.2026

Photocredit: Armin Linnartz (Wikipedia CC 3.0)

0