„Jakmile zjistí, že jsem v exekuci, je konec.“ Na nájem má, přesto Zdeňka jako nájemníka nikdo nechce

Pane Zdeňku, jak vaše problémy s dluhy vlastně začaly?

Byl to klasický dominový efekt, i když dnes vím, že jsem mohl některé věci řešit dřív. Měl jsem malou stavební firmu, dělali jsme rekonstrukce. Brali jsme zakázky jako subdodavatelé pro jednu větší společnost. Jenže ta nám najednou přestala proplácet faktury. Zpočátku to byly výmluvy na zpoždění, pak přestali komunikovat úplně. Já ale musel zaplatit materiál a hlavně lidem výplaty. Vzal jsem si úvěry, abych to pokryl, s tím, že se peníze z hlavní zakázky brzy objeví. Neobjevily. Firma šla do insolvence a já zůstal s dluhy, které jsem jako fyzická osoba už nezvládl splácet.

Jak dlouho trvalo, než situace dospěla až k exekuci?

Snažil jsem se to lepit asi dva roky. Bral jsem další půjčky na splacení těch předchozích, což je ta nejhorší chyba, kterou člověk může udělat. Racionálně mi to bylo jasné, ale v tu chvíli jsem jinou cestu neviděl. Byla to spirála. Když pak začaly chodit dopisy od exekutorů, exekutor mi obstavil účet a začaly srážky ze mzdy, věděl jsem, že je zle.

Co to v té době znamenalo pro váš osobní život?

Znamenalo to velký tlak. S manželkou jsme se odcizili, ten stres z nedostatku peněz a neustálého strachu, kdo zazvoní u dveří, neustojí každý. Následoval rozvod a s ním i prodej bytu, abychom poplatili alespoň část dluhů, které byly společné. Zůstal jsem sám, s kufrem věcí a exekucí na krku.

Kde bydlíte nyní?

Teď přespávám u kamaráda na gauči. Je to ale jen dočasné řešení, on má rodinu a já tam nemůžu být věčně. Kamarádovi jsem už před třemi měsíci slíbil, že si do konce měsíce něco najdu. Jenže se ukázalo, že to je úkol, který se téměř nedá splnit.

Jak probíhá vaše hledání pronájmu?

Hledám garsonku nebo menší 1+kk. Pracuju teď jako údržbář v jedné továrně, mám smlouvu na neurčito. Z výplaty mi po zákonných srážkách zůstává nezabavitelná částka. K tomu mi sestra nabídla, že mi bude každý měsíc posílat pár tisíc, abych měl na nájem, než se situace trochu stabilizuje. To by mi na nájem stačilo.

Jaké jsou reakce majitelů bytů, když s nimi jednáte?

Na začátku jsem si řekl, že budu hrát s otevřenými kartami. Bral jsem to tak, že když majiteli na rovinu řeknu, jaká je situace, že mám stálou práci a chci vše řešit poctivě, ocení tu upřímnost. Myslel jsem, že ukážu, že jsem slušný člověk.

Jak to fungovalo v praxi?

Vůbec. Jakmile v telefonu nebo v e-mailu padlo slovo exekuce, rozhovor skončil. Někteří rovnou řekli, že mají špatné zkušenosti. Jiní slíbili, že se ozvou, a už nezavolali. Ta nálepka dlužníka je jako stigma. Jste pro ně automaticky problémový člověk.

Změnil jste po těchto zkušenostech svůj přístup k hledání?

Ano, musel jsem. Přestal jsem to říkat hned na začátku. Prošel jsem několika prohlídkami, byt se mi líbil, majiteli jsem byl sympatický. Bavili jsme se o práci, všechno vypadalo nadějně. Pak mi ale poslali dotazník nebo se mě při podpisu rezervační smlouvy zeptali přímo: Máte nějaké dluhy nebo exekuce?

A vy jste odpověděl co?

Řekl jsem pravdu. Lhát jsem nechtěl. Jednak to nemám v povaze, a navíc vím, že si dneska mnozí majitelé nebo realitní kanceláře zájemce prověřují v registru exekucí. Kdybych lhal a oni na to přišli, vypadal bych jako podvodník. Takže jsem to vysvětlil. Výsledek byl ale stejný. Majitel mi s omluvou sdělil, že má o byt velký zájem a vybral si raději někoho bez zátěže. Nechtějí riskovat problémy spojené s exekucí nebo případné neplacení nájmu. Já to z jejich pohledu i chápu, chrání si svůj majetek. Ale pro mě to znamená zeď, přes kterou se nedá přelézt.

Jaké možnosti bydlení se vám tedy momentálně nabízejí?

Když pominu to, že skončím na ulici, tak mi zbývají jen komerční ubytovny. To je ale to nejhorší možné řešení.

V čem přesně vidíte problém ubytoven?

Je to tvrdý obchod s chudobou. Za pokoj o pár metrech čtverečních se společnou koupelnou a kuchyní na chodbě chtějí často víc peněz, než kolik by stál pronájem normální garsonky. Není tam žádné soukromí, žádný klid. Bydlí tam lidé s různými závislostmi, často tam zasahuje policie. Pro člověka, který chodí každý den na šestou ráno do práce a chce žít normální život, je to nesmírně deprimující prostředí.

Dá se z takové situace najít cesta ven?

Zatím ji nevidím. Abyste mohl chodit do práce a postupně umazávat dluhy, potřebujete zázemí. Potřebujete se vyspat, vyprat si věci, mít kousek klidu. Když vás trh s bydlením vyřadí, protože na vás visí exekuce, tlačí vás to přesně do těch podmínek, ze kterých je nejtěžší se zvednout. Nechci žádné úlevy, chci jen normálně platit nájem. Zatím mi k tomu nikdo nedal šanci, ale věřím, že dřív nebo později narazím na majitele, který se nebude dívat jen na to, že mám exekuci, ale i na to, že se snažím svou situaci řešit. Nic jiného mi ani nezbývá.

Přeji hodně štěstí.

Děkuji.

Pronajali byste svůj byt někomu s exekucí?

Ano.

Ne.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.