Bydlení sudetských Němců za protektorátu. Nádobí po Židech i tajné chovy ve sklepě

Zabrání uvolněných nemovitostí

V praxi to znamenalo rychlý nucený odchod stovek tisíc Čechů, německých antifašistů a židů hlouběji do vnitrozemí. Tím se uvolnilo značné množství nemovitostí. Místní obyvatelé i nově příchozí etničtí Němci z východu Evropy k těmto domům přišli velmi lacino, nebo jim byly úřady rovnou přiděleny za věrnost straně. Ze dne na den se tak ocitli v plně zařízených bytech a domech, které původní majitelé opustili v panice a velkém spěchu.

Hrnek s iniciály někoho, kdo už nežije

Běžnou praxí se stalo rutinní používání cizích osobních věcí. Noví majitelé běžně spali v drahém povlečení vyhnaných rodin a sváteční obědy jedli z jejich stříbrného nádobí. Vznikaly tak vyloženě mrazivé situace, kdy si nová německá rodina v neděli v klidu vychutnávala kávu z porcelánových hrnečků s osobním monogramem původního židovského majitele, který možná právě v téže době umíral kdesi v plynové komoře vyhlazovacího tábora. Tyto ukradené předměty se staly přirozenou součástí jejich každodenního života a málokdo z nových obyvatel se jakkoliv pozastavoval nad jejich smutným původem.

Vesničan ve městě

Zejména pro etnické Němce přesídlené z chudých agrárních oblastí představoval přesun do moderních vil kulturní šok. Tito lidé, navyklí na prostý venkovský život, se v luxusních stavbách nezřídka chovali jako nefalšovaní vesničtí burani, což způsobovalo značně bizarní situace. Noví obyvatelé si často nevěděli rady se splachovacím záchodem či fungováním ústředního topení. Běžně se stávalo, že v luxusních mramorových koupelnách zkoušeli chovat drůbež, nebo v drahých smaltovaných vanách nešikovně skladovali zásoby uhlí na zimu, protože moderní styl bydlení zkrátka nedokázali pochopit.

Rovná střecha je málo Německá

Režim navíc moderní meziválečnou architekturu s rovnými střechami nenáviděl a považoval ji za neestetickou a nehodnou německého ducha. Oficiálně se prosazoval styl, který měl evokovat sepětí s půdou. Proto úřady i sami noví majitelé často prováděli necitlivé přestavby nedávno dokončených vil. I v době válečného nedostatku materiálu se na moderní krabicové domy uměle roubovaly těžké šikmé střechy s dřevěnými štíty, aby stavby dostaly ideologicky schválený tradiční ráz.

Bydlení sudetského Němce

Typická domácnost sudetského Němce se ovšem s postupem vleklé války měnila z dřívějšího nadbytku do tvrdé reality. Přísný přídělový systém nutil rodiny hledat cesty, jak neumřít hlady. Sklepy honosných domů i řadových vilek se postupně měnily v utajené chlévy. Ve sklepních kójích lidé potají chovali prasata a králíky. Zápach a zvuky museli před úřady pečlivě maskovat. Samotné černé porážky pak probíhaly v noci, za důkladně zatemněnými okny prádelen, ve strachu z udání. Pohraničí také plnilo roli krytu říše. Protože leželo mimo dolet bombardérů, stěhovaly se sem školy z vybombardovaných německých měst. Místní komunity musely přeměnit prostory pro zábavu v ubytovny. Tradiční hospodské taneční sály se narychlo zaplnily patrovými palandami, na kterých spaly zástupy evakuovaných dětí pod tvrdým dohledem instruktorů. Kde se dříve tancovalo a bavilo, tam vládla vojna a stísněnost. Větší nemovitosti se tak měnily k nepoznání. Bydlení na tomto území tak v sobě po celou dobu války podivně mísilo lidské tragédie, ideologické inženýrství i tvrdý boj o každodenní přežití.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.