Rodina si předělala staré vězení na bydlení. Zůstaly původní dveře cel, mříže v oknech i třímetrová zeď

Obehnáni zdí

Jako vězení budova sloužila dlouhá desetiletí, než byl její provoz v roce 1964 definitivně ukončen. Následně prostory fungovaly jako sklad zabavených věcí a nakonec komplex zcela osiřel a začal smutně chátrat. Dlouhé roky prázdným chodbám vládlo jen ticho. Zlom nastal ve chvíli, kdy o zapsanou kulturní památku projevil zájem soukromý investor. Tento inženýr se specializoval na historické objekty a rozhodl se chátrající věznici zachránit.

Zkrátka chceme do vězení

Jedna ze zdejších rodin stála u projektu od samého počátku a bedlivě sledovala každou fázi proměny. Otec rodiny přivedl své rodiče na první prohlídku v době, kdy byla stavba ještě hodně zanedbanou ruinou. Jeho matka se tehdy upřímně zděsila. Nechápala, proč si rodina raději nepořídí obyčejný řadový dům někde v zeleni, než aby vkládala úspory do takové barabizny. Členové rodiny se ale odradit nenechali a do odvážného projektu se naplno pustili. Samotná rekonstrukce budovy byla mimořádně technicky i finančně náročná. Skončila v roce 2007 a celkově spolkla téměř pětasedmdesát milionů korun.

Všichni do cel!

Z původních třiatřiceti malých a stísněných cel nakonec vzniklo osm velkorysých bytových jednotek o rozloze od 71 do 150 metrů čtverečních. Zmíněná rodina se rozhodla pro maximální vzdušnost prostoru a nechala si spojit rovnou dva byty do jednoho velkého celku. K historické obvodové zdi z devatenáctého století se přidalo důkladné zateplení střechy a izolační dvojskla v oknech. Ke staré budově přibyl navíc elegantní prosklený schodišťový přístavek a nové balkony. Rodina na své netradiční rozhodnutí dodnes nedá dopustit a bydlení si pochvaluje.

Vrata s klapkou na jídlo

Základním paradoxem celé stavby je přísná památková ochrana, která majitelům nedovolila vymazat temnou minulost objektu. V interiéru tak musely zůstat původní masivní dveře cel, kterými dnes obyvatelé běžně procházejí do svých pokojů. Jde o fascinující průnik moderního světa s dávnou historií. Na některých dveřích se dochovala stará čísla i originální klapky, kterými dozorci kdysi podávali trestancům denní příděly jídla.

V jednom případě dokonce zůstal zachován systém dvou těžkých dřevěných dveří za sebou, tedy původní vnější i vnitřní uzávěr cely. Na dveřích a stěnách navíc dodnes můžete luštit autentické nápisy od dávných trestanců. Děti si na toto zvláštní prostředí zvykly zcela přirozeně a nikdy neměly nejmenší problém s tím, že spí v bývalém vězení. Ostatně jejich pokoje už dávno nepřipomínají kobky. Díky probourání mnoha příček a spojení několika cel dohromady jsou nynější místnosti krásně světlé a překvapivě rozlehlé.

Koupelna ve skladu

Přestavba historického vězení na moderní byty si pochopitelně vyžádala spoustu kompromisů a velice netradičních architektonických řešení. Každá bytová jednotka musela citlivě reagovat na komplikovanou a těžko měnitelnou původní dispozici.

Například z dlouhé a ponuré vězeňské chodby se po důmyslné úpravě stala prostorná šatna, do které rodina vchází za těžkými dubovými dveřmi. Ještě větší výzvou pro stavaře byla koupelna. Původní skladový prostor vyhrazený pro hygienické zázemí byl natolik malý, že se do něj zkrátka nevešla standardní vana. Majitelé proto situaci vyřešili s nevídanou kreativitou a vanu umístili do volného prostoru na pomezí koupelny a ložnice.

Kontrasty starého a nového na vás dýchají doslova na každém kroku. Zatímco rodina večeří u stolu v obývacím pokoji plynule propojeném s jídelnou, hned za pohodlnou sedačkou na ně shlíží zamřížované okno. Památkáři sice dovolili některá okna zvětšit a zcela je zbavit ocelových prutů, ovšem na dalších místech mříže musely bezpodmínečně zůstat jako memento. Vše pak doplňují precizně zachovaná pískovcová ostění kolem okenních otvorů.

Bezpečnost především

Zvláštní a tajuplnou atmosféru si udržel také exteriér. Areál má rozlohu necelých dvou tisíc metrů čtverečních a kolem dokola ho stále pevně svírá původní vysoká zeď z devatenáctého století. Rodina to však překvapivě od začátku vnímala jako jednoznačné pozitivum. Děti měly k dispozici bezpečně uzavřený dvůr, kde si mohly volně hrát a běhat, aniž by je rodiče museli neustále hlídat.

Na prostorné zahradě se navíc našlo zcela nové a mírumilovné využití pro staré železné mříže. Tyto rezavé pruty kdysi v interiéru přísně oddělovaly administrativní budovu od hlavního bloku cel. Majitelé z nich velmi zručně vytvořili pevnou venkovní konstrukci a dnes v ní spokojeně chovají domácí králíky.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.