„Bydlet bez přípojek zatím nelze,“ připouští přední český propagátor zelené energie Jan Staněk

Vytrácení zdravého rozumu

Svět jako by se dělil na radikální bojovníky za všechno zelené a obnovitelné na jedné straně a na vyznavače fosilních paliv na straně druhé. Tak jako asi ve všem, jistá radikalizace se zde stala spíše životním stylem tak, jako dříve byli „metalisté“ a „depešáci“. O tom, kdo má pravdu, lze jen těžko polemizovat. Jednoduše proto, že ve světě extremismu nemá pravdu ani jeden. Příkladem toho je i rozhovor s Janem Staňkem, který zasvětil mnoho let svého života vysvětlováním smyslu a výhod zelené energie a který se dnes věnuje řízení investičního fondu do technologických startupů. I on sám střízlivě přiznává, že vytvoření ostrovního sytému je v tuto chvíli v podstatě absurdní cestou, která se nikdy nemůže vyplatit.

Na návštěvě v domě, který by mohl být ostrovní

Jan Staněk vybavil svůj dům dokonalým systémem řízení energie. Má fotovoltaiku, o které by se mnohým ani nesnilo, bateriové úložiště vysoce převyšující běžné standardy, topí tepelným čerpadlem, dochlazuje klimatizací, má předokenní žaluzie a dva elektromobily, čímž udělal maximum pro to, aby se k naší planetě choval slušně a nezůstala po něm velká ekologická stopa. Jak sám vysvětluje v našem rozhovoru, hlavním cílem, který ve svém konání spatřuje není ekonomická návratnost investice, ale respekt k půdě a k tomu, co zde zůstalo po předcích. Pochází totiž ze selské rodiny, kde tradičně úcta k přírodě a potřeba fungovat v synergii s ní, nikoli proti ní, byla nutností k udržitelnosti takové činnosti.

Jak vypadá dům, který by bylo možno odpojit od sítě?

Bavíme-li se o domě pro běžný život vícečlenné rodiny, pak lze říci, že nijak. Pokud tedy hledáme smysluplnou cestu poměru investice a užitku. Čím více se blížíme k plně soběstačnému domu, tím dražší je každý další krůček k jeho dosažení. Důvodem je zejména pár zimních měsíců, kdy výroba fotovoltaiky klesá na takovou úroveň, že již nedokáže pokrýt spotřebu domu. Řešit by takovou situaci šlo buď abnormální plochou FVE a nebo instalací gigantických baterií, které by nám dokázaly spotřebu několika měsíců pokrýt. Ani jedna z těchto cest však nemá ekonomický smysl a přebytek kapacity bychom po zbytek roku neměli jak využít. Někteří lidé se snaží vykrýt krizové dny a měsíce využitím různých elektrocentrál. I to je cesta, nikoli však již toliko ekologická.

Když fotovoltaika najednou začne dávat smysl

Ve chvíli, kdy se vrátíme nohama na zem, tak jako to udělal právě například Jan Staněk, který má jasno v tom, proč dělá to, co dělá, pochopíme, že cílem není extrém, ale rovnováha. Pořídit si takovou fotovoltaiku, která nám zlepší kvalitu života a přinese nám vyšší bezpečí. Umožní nám pořízení elektromobilu a jeho bezplatný provoz, přispějeme k energetické nezávislosti země, přispějeme k decentralizaci, která je bezpečná v případě napadení státu. Dokážeme být soběstační v případě několikadenního blackoutu. Pomůžeme nechat peníze u nás v Česku, místo abychom je posílali do zahraničí na nákup fosilních paliv a tak zvedneme naší Českou ekonomiku. To vše je symbolem pořízení takového systému. V tomto směru lze říci, že se jedná o jakési moderní vlastenectví. To se neprojevuje vykřikováním národoveckých hesel na ulici či nově na sociálních sítích, ale právě tím, že vracíme soběstačnost a peníze za energii zpět k nám do Česka.