Cena plynu klesla za poslední rok o 34 %. O slevu si však musí zažádat každá domácnost sama

Země blahobytu, kde lidem nevadí platit víc, než musí

Je to paradox dnešní doby. Cena plynu na trhu meziročně klesla o třicet čtyři procent, ale většina domácností tuto úlevu na svých fakturách neuvidí. A neuvidí ji ne proto, že by pokles nebyl skutečný nebo že by jej provázely nějaké neviditelné náklady. Ne, hlavní problém je mnohem přízemnější. Dodavatelé nemají žádný důvod tuto slevu promítnout do koncových cen, pokud si o ni spotřebitel neřekne. Ano, tak jednoduše to je. V zemi, kde se často mluví o solidaritě a zodpovědnosti firem vůči zákazníkům, platí na energetickém trhu staré pravidlo, že kdo platí a nestěžuje si, ten platí dál. Když se na energetický trh podíváme zblízka, zjistíme, že jeho dnešní podoba je výsledkem kombinace historie, regulace a psychologie. Historie nás naučila bát se nestability a přijmout pasivně ceny, které nám byly v době energetické krize předloženy. Regulace vytvořila prostředí, kde část ceny podléhá státním zásahům, zatímco jiná část je ponechána tržnímu chování. A psychologie spotřebitelů stojí někde mezi rezignací a únavou. Po dvou letech zdražování si mnoho domácností řeklo, že zkrátka „to tak je“. Že energie jsou dnes drahé a že mají jiné starosti než pravidelně kontrolovat nabídky dodavatelů. Mnohým lidem se pak strašení vysokými cenami navíc hodí do krámu, proto pocit drahoty mezi lidmi aktivně udržují.

Dodavatelé nespí a počítají bankovky

Jenže zatímco domácnosti unavilo sledování cen, dodavatelé unaveni nejsou. Naopak. Velmi dobře vědí, že pokud klient platí vysokou cenu a nemá připomínky, není žádný důvod mu ji snižovat. Z čistě ekonomického pohledu by dokonce bylo neefektivní takové snižování iniciovat. Proč měnit fungující stav? Proč snižovat cenu zákazníkovi, který se o to sám nehlásí? Je to tvrdé, ale racionální. A především je to realita, kterou si musíme připustit, pokud chceme, aby se situace změnila. Cena plynu totiž skutečně klesla. Ne symbolicky, ne kosmeticky, ale zásadně. Třicet čtyři procent je hodnota, která může domácnostem přinést úsporu v řádech tisíců až desetitisíců korun. Pokud domácnost platila ročně třicet tisíc, měla by v příštím roce platit dvacet. Deset tisíc českých korun, které mohou jít na něco jiného. Na splátku hypotéky. Na školní potřeby. Na opravu kotle. Na cokoli, co přináší rodině skutečnou hodnotu. A přesto mnoho domácností zaplatí stejných třicet tisíc i příští rok. Ne proto, že by musely. Ale proto, že si o snížení ceny neřeknou.

Zdravý rozum byl nahrazen emocemi

Je to systém, který vypadá jako výsměch zdravému rozumu. Ale není to systém nelegální. Dodavatelé totiž plní svou roli, prodávají energii za cenu, kterou si zákazník dobrovolně sjednal a ochotně platí. A dokud zákazník neprojeví jinou vůli, není povinností dodavatele mu cokoli měnit. Odpovědnost se tak přenáší na domácnosti. A právě zde je potřeba začít. Pokud chceme nižší cenu, musíme si o ni říct. Není to pohodlné, není to příjemné, ale je to nutné. A není to ani složité. Jediný krok, který musíme udělat, je kontaktovat svého dodavatele a požádat o aktualizovanou nabídku odpovídající současné situaci na trhu. To znamená, že dodavateli jednoduše řekneme, že víme o poklesu cen, a že očekáváme nabídku, která tomu odpovídá. Žádné komplikované formuláře, žádné odborné znalosti. Pouze vědomí, že máme právo požadovat férovou cenu.

Praktický návod, jak na to

Otázka, která se při tom nevyhnutelně objeví, je, jak zjistíme, jaká je skutečná aktuální cena plynu na trhu? Jak poznáme, že nabídka dodavatele odpovídá realitě? A zde je odpověď překvapivě jednoduchá, například prostřednictvím oficiálního porovnávače Energetického regulačního úřadu. Ten provozuje vlastní srovnávač cen, který je transparentní, státní a nezávislý na obchodních praktikách jednotlivých dodavatelů. Není to žádný komerční nástroj, který by mohl upřednostnit jednoho dodavatele před druhým. Je to nástroj, který říká pravdu. A právě o tu jde. Jakmile tedy uvidíme, kolik dnes stojí plyn u dodavatelů, kteří reflektují pokles cen, můžeme požádat toho svého, aby nám poskytl obdobnou nabídku. Pokud to dodavatel odmítne, není to konec světa. Je to jen signál k tomu, abychom udělali krok, ke kterému nás tento trh v posledních letech už několikrát vyzval. Změnit dodavatele. Jednoduše, bez stresu, bez komplikací. A co je důležité, nový dodavatel za nás vyřídí vše potřebné. Zákazník nezařizuje nic, jen podepíše novou smlouvu a pak už jen platí méně.

Vyhněte se dlouhým závazkům

Český spotřebitel navíc nemusí mít strach z nějakých dlouhých závazků. Mezi dodavateli lze přecházet snadno, často každé tři měsíce. Trh s energiemi je dnes natolik flexibilní, že domácnosti mohou reagovat rychle. A měly by. Zvláště v situaci, kdy některá média dramaticky oznamují, že si domácnosti příští rok „připlatí několik stokorun“. Tyto zprávy působí na pozadí reálných úspor až úsměvně. Ano, stovky se možná objeví v některých složkách ceny. Ale tisíce až desetitisíce v komoditě mizí směrem dolů. A to je fakt, který má pro domácnost zásadní dopad. Takže místo čtení poplašných zpráv o tom že si připlatíme stokorunu za plyn věnujme tento čas raději zjištění skutečného stavu věci a třeba tomu, zda už teď neplatíme o deset tisíc víc, než bychom měli.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.