Je dráž v Česku, nebo na Slovensku? Porovnali jsme ceny plynu a elektřiny

Československo je už dávno pryč

Ještě před několika desetiletími tvořily Česká republika a Slovensko jeden stát se společnou energetickou soustavou, společnými podniky i jednotným přístupem k cenám energií. Dnes jsou to dvě samostatné země, které si však zůstaly blízké víc než většina sousedů. Sdílejí podobné klima, mentalitu, obdobnou strukturu domácností i podobné technologie používané při vytápění a spotřebě elektřiny. Přesto se v posledních letech jejich cesty výrazně rozešly v jedné zásadní oblasti. V tom, kolik domácnosti za energie skutečně platí.

Plyn je v kurzu

Zemní plyn zůstává v obou zemích klíčovým zdrojem vytápění a rozdíly v cenách nelze vysvětlit technickými parametry ani geografickými podmínkami. Pro férové srovnání je proto nutné vycházet ze stejných období a z konečných cen pro domácnosti, nikoli z marketingových nabídek dodavatelů. K tomu slouží jednotná statistika Eurostatu. V roce 2024 a v první polovině roku 2025 se průměrná cena plynu pro domácnosti v Evropské unii včetně všech daní a poplatků pohybovala zhruba kolem 0,11 až 0,12 eur za kilowatthodinu. Slovensko se dlouhodobě nachází pod tímto průměrem, zatímco Česká republika se pohybuje blízko průměru nebo mírně nad ním.

Rozdíl je znatelný

V praxi to znamená, že domácnost se spotřebou 15 000 kilowatthodin plynu ročně zaplatí na Slovensku při ceně kolem 0,09 eur za kilowatthodinu zhruba 1 350 eur ročně, tedy asi 33–34 tisíc korun (při kurzu zhruba 24–25 Kč za euro). Srovnatelná domácnost v České republice při ceně kolem 0,115 eur za kilowatthodinu zaplatí zhruba 1 725 eur ročně, tedy zhruba 42–43 tisíc korun. Rozdíl tak činí přibližně 375 eur ročně, což odpovídá zhruba 9–10 tisícům korun při stejné spotřebě.

Jak je na tom elektřina?

Tam je rozdíl mezi oběma zeměmi ještě výraznější. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v Evropské unii se ve stejném období pohybovala kolem 0,28 až 0,29 eur za kilowatthodinu včetně daní a poplatků. Slovensko se v těchto statistikách nachází výrazně pod tímto průměrem, zatímco Česká republika patří mezi země s nadprůměrnou cenou elektřiny pro domácnosti. Průměrná cena elektřiny pro slovenské domácnosti se pohybovala zhruba kolem 0,18 až 0,20 eur za kilowatthodinu, zatímco v České republice se ve stejném období pohybovala přibližně kolem 0,32 až 0,34 eur za kilowatthodinu v závislosti na tarifu a distribuční oblasti.

Nejde o malé částky

Běžný byt se spotřebou 2 500 kilowatthodin elektřiny ročně zaplatí na Slovensku při ceně kolem 0,19 eur za kilowatthodinu zhruba 475 eur ročně, tedy přibližně 11–12 tisíc korun. Stejný byt v České republice při ceně kolem 0,33 eur za kilowatthodinu zaplatí zhruba 825 eur ročně, tedy zhruba 20–21 tisíc korun. Rozdíl činí cca 350 eur ročně, tedy zhruba 8–9 tisíc korun. U rodinného domu se spotřebou 4 000 kilowatthodin ročně je rozdíl ještě výraznější. Slovenská domácnost zaplatí cca 760 eur ročně, zatímco česká domácnost zhruba 1 320 eur ročně. Rozdíl tak přesahuje 560 eur ročně, což odpovídá přibližně 13–14 tisícům korun.

Slovensko si jde svou cestou

Rozdíly mezi Českem a Slovenskem nevznikly kvůli typu používané energie ani spotřebičům, ale především kvůli rozdílné roli státu v tvorbě cen. Slovensko se po energetické krizi rozhodlo zachovat dlouhodobější regulaci cen energií pro domácnosti. Stát prostřednictvím regulátora stanovuje maximální ceny elektřiny a plynu a rozdíl mezi regulovanou a tržní cenou dorovnává z veřejných prostředků nebo prostřednictvím regulovaných energetických firem. Regulace se týká nejen samotné energie, ale i části distribučních a systémových poplatků.

Česko spoléhá na ruku trhu

Česká republika po dočasném zastropování cen zvolila návrat k modelu, který více spoléhá na tržní mechanismy. Regulovaná složka ceny zůstává vysoká, ale silová část ceny je plně vystavena výkyvům evropských trhů. Větší část cenového rizika tak nese přímo domácnost, což se projevuje vyššími účty v obdobích, kdy ceny energií na burzách rostou.

Všechno má svoje

Slovenský přístup není zadarmo. Rozdíl mezi regulovanou a tržní cenou musí být dlouhodobě financován buď ze státního rozpočtu, nebo omezením investic energetických firem, což může znamenat vyšší zadlužení či odklad modernizace infrastruktury. Slovenská vláda proto sama zdůrazňuje, že regulace je mimořádný ochranný režim, nikoli ideální dlouhodobý stav. Český model je sice přirozenější, ale přenáší cenové šoky přímo na domácnosti, což zvyšuje riziko energetické chudoby a závislost části obyvatel na sociálních dávkách a mimořádné státní pomoci. Stát tak část nákladů stejně nese, jen nepřímo a méně přehledně, prostřednictvím příspěvků na bydlení a mimořádné sociální pomoci.