„Černá stavba může zůstat, pokud stála majitele hodně peněz.“ Novela stavebního zákona rozdělí občany na dvě kategorie

Spravedlnost za peníze?

Běžný občan spoléhá na to, že pokud úřady selžou a vydají povolení v rozporu s právem, nezávislý soud zjedná nápravu. Očekává se zkrátka, že pokud stavební úřad pochybí a vydá nezákonné rozhodnutí, soud jej jednoduše zruší. Připravovaná novela stavebního zákona však tuto zavedenou logiku mění. Přináší pravidla, která soudům umožní ponechat v platnosti vadná rozhodnutí, pokud by jejich zrušení způsobilo investorovi větší potíže než samotnému stěžovateli. Z projednávání legality se tak stává spíše záležitost ekonomického porovnávání.

Za peníze v Praze dům

Klíčový text se ukrývá v novém znění paragrafu 309 stavebního zákona. V jeho pátém odstavci se uvádí, že soud napadené rozhodnutí nebo opatření obecné povahy nezruší a návrh zamítne, pokud by jeho zrušení představovalo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem nepoměrně větší újmu v porovnání s újmou vzniklou navrhovateli zamítnutím návrhu. V praxi to znamená poměrně znatelný posun. Soud sice při posuzování případu může konstatovat, že stavební povolení bylo vydáno v rozporu se zákonem, ale neoprávněně umístěnou stavbu přesto ponechá na místě. Jednoduše proto, že do ní majitel investoval víc peněz, než na kolik by šlo vyčíslit ekonomickou škodu tomu, kdo se proti dané černé stavbě ohradil.

Než se soud probere, bude postaveno

Tento mechanismus hraje do karet těm, kteří zahájí výstavbu a spoléhají na zdlouhavost soudních řízení. Zatímco se soused domáhá svých práv, stavba často rychle roste. Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru lze navíc podle nového paragrafu 308 podat pouze společně s žalobou. Když pak soud po čase případ projedná, stojí na pozemku hotová stavba za velké peníze. V takové chvíli soudce podle nového pravidla už jen poměří újmu. Na jedné straně stojí finanční ztráty investora, na straně druhé zhoršená kvalita bydlení souseda. Zákon tak soudům dává možnost ponechat v platnosti vadné úřední rozhodnutí čistě z pragmatických důvodů.

Odborníci ukazují na stále více sporných bodů

Snaha udržet v platnosti úřední akty v maximální možné míře prostupuje celou novou úpravou. Novela například v paragrafu 309 odstavci 2 zakazuje soudům zrušit rozhodnutí nebo opatření obecné povahy pouze pro jejich nepřezkoumatelnost. Zákon soudům nařizuje, že mají povinnost přezkoumat je z hlediska zákonnosti jejich výroku, je-li to na základě správního spisu nebo doplnění podkladů v řízení před soudem možné. Místo toho, aby soud úřadu vrátil nekvalitně odůvodněné rozhodnutí k přepracování, bude se muset sám pokusit nedostatky v práci úředníků zhojit z dodatečně doplněných materiálů. Z textu vyplývá, že soud při tom vychází i z vyjádření žalovaného nebo dotčeného orgánu v řízení před soudem, kteří mohou chybějící podklady a důvody doplnit, k čemuž je soud dokonce vyzve. To platí i v případech, kdy je napadeno rozhodnutí postrádající odůvodnění.

Soud bude moci rozhodnout za úřad

Nová úprava jde do takových detailů, že umožňuje soudu vystupovat přímo v roli samotného úřadu. Podle paragrafu 309 odstavce 4 platí, že pokud je žaloba důvodná a bez dalšího dokazování je zřejmé, jak by musel stavební úřad rozhodnout, může soud rozsudkem napadené rozhodnutí rovnou změnit. Proti těmto částem rozhodnutí pak není přípustné vést přezkumné řízení podle správního řádu. Soudní řízení má také motivovat k finančnímu vyrovnání sporu místo trvání na dodržení stavebních předpisů. Nový paragraf 308a upravuje soudní smír s tím, že jeho obsahem může být zejména netrvání na návrhu a poskytnutí finanční náhrady nebo provedení kompenzačních opatření.

Pokud Vás zajímá, jak kdo v poslanecké sněmovně hlasoval pro tento zákon, můžete si vše podrobně prohlédnout v následující galerii (zelené = pro návrh, červené = proti návrhu):

Prodáte kvalitu svého bydlení za peníze?

Autoři návrhu si uvědomují, že posvěcení nezákonného postupu představuje pro poškozené sousedy problém. Celou situaci proto řeší formou nabídky odškodnění. V části osmnácté, která mění zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, se doplňuje paragraf 8 o nový odstavec 4. Ten stanoví, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit i tehdy, pokud soud ve správním soudnictví zamítl žalobu podle zmiňovaného paragrafu 309 odstavce 5 stavebního zákona a v odůvodnění uvedl, že zrušení by znamenalo nepoměrně větší újmu. Stát tedy formálně připouští, že se stala chyba a občan má právo na peněžní náhradu, ale samotná stavba, postavená na nezákonném základu, už sousedům za plotem zůstane. Jedná se o zřetelný posun v chápání legality, kde striktní dodržování předpisů do značné míry ustupuje zachování provedené výstavby.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.