HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Černé stavby stojí v chráněné oblasti na Karlovarsku už přes 20 let. Ukazují dvojí metr úřadů

Získat stavební povolení v České republice vyžaduje velkou porci času a trpělivosti. Běžný občan musí při každé zásadnější úpravě svého bydlení dodržovat složité byrokratické postupy a obstarávat stohy posudků. Existují však případy ukazující propastný rozdíl v přístupu státních orgánů. Výrazným příkladem takové praxe je komplex dřevěných srubů v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les nedaleko obce Háje na Karlovarsku. Tento stavební areál vyrostl zcela bez potřebných povolení a navzdory nařízené demolici na svém místě stojí dodnes. Zosobňuje tak dlouhodobé problémy státního aparátu při vymáhání práva a dvojí metr stavebních úřadů.


Černé stavby stojí v chráněné oblasti na Karlovarsku už téměř 25 let. Ukazují dvojí metr úřadů
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Česká televize

Počátek nelegální výstavby

Příběh započal v roce 2002. Ruský investor Nikolaj Stěpanov tehdy zahájil výstavbu čtyř masivních dřevostaveb v takzvaném sibiřském architektonickém stylu. Vybraná lokalita přitom spadala do režimu přísné ochrany přírody v rámci chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Jde o území s vysokou ekologickou hodnotou, kde podléhá schvalování i mnohem menší zásah do krajinného rázu. Stavebník však předem nepožádal o stavební povolení a nedisponoval ani nutným souhlasem orgánů ochrany přírody. Státní instituce byly postaveny před hotovou věc a investor zjevně spoléhal na to, že zpětně dokáže situaci vyřešit ve svůj prospěch. Do české krajiny tak zasáhl projekt, který ignoroval veškeré platné regulace a ochranu životního prostředí.

Ignorování a výsměch státu

Odpověď státních úřadů zprvu působila adekvátně a nekompromisně. Karlovarský stavební úřad vydal v roce 2003 pravomocné rozhodnutí o odstranění stavby s konkrétním letním termínem. Investor však demoliční výměr zcela ignoroval. Místo organizace odstranění budov poskytoval sebevědomé rozhovory zástupcům televizních stanic, ve kterých vyjadřoval jasné přesvědčení, že sruby na svém místě zůstanou stát. Finanční pokuty vyměřené úřady řádně hradil, avšak k samotnému zbourání nikdy nepřistoupil. Odpovědný stavební úřad nenašel odvahu ani vůli provést demolici exekučně na náklady státu a následně vynaloženou částku po majiteli vymáhat. To bývá bohužel poměrně časté, jelikož je takový akt v praxi spojen s vysokými náklady a rizikem dlouhých právních sporů. Pravomocné rozhodnutí tak zůstalo pouze na papíře a autorita úřadů utrpěla zásadní ránu.

Zásah pravoslavné církve

Klíčový moment měnící osud nepovolených staveb bývá někdy spojován se zapojením karlovarské pravoslavné církve. Zástupci místního kláštera podle dostupných informací vstoupili do jednání s argumentem, že objekty budou primárně sloužit duchovním potřebám a klášternímu životu. Jak velkou roli tento faktor ve skutečnosti sehrál, je však obtížné jednoznačně doložit. Faktem je, že tlak na odstranění staveb postupně polevil a úřad místo vynucování práva zahájil proces směřující k dodatečnému povolení. Razantní přístup státu se vytratil a investor dosáhl výrazných ústupků.

Změna vlastníka

Kolem roku 2010 celý kontroverzní areál změnil majitele. Přešel do vlastnictví firem úzce spojených se zahraničními vlastníky. Investigativní reportáže v průběhu dalších let upozorňovaly na určité nejasnosti, žádné zásadní protiprávní jednání však nebylo jednoznačně prokázáno. Původní plány prezentované veřejnosti o vybudování mezinárodního mediálního centra se nikdy neuskutečnily. Momentálně areál postrádá zjevné komerční využití a jeho aktuální účel není veřejně jasně doložen. Televizní novináři při návštěvách zaznamenali, že objekty nejsou zcela opuštěné, objevily se zde známky provozu, jako satelitní technika či běžící zařízení, a přítomnost osob. Aktuální právní i faktický stav areálu však není veřejně spolehlivě doložen a není jisté, zda se situace v posledních letech změnila. Faktem však zůstává, že tyto sruby stojí i takřka po 25 letech od začátku jejich stavby bez povolení.

Dvojí metr stavebních úřadů

Tento letitý příběh z Karlovarska získává výraznější kontury při srovnání s přístupem úřadů k jiným nepovoleným stavbám. Příkladem je v poslední době medializovaný případ rodinného domu v obci Dobšice v okrese Znojmo, kde stavebník postavil dům bez odpovídajícího povolení a po letech sporů soud pravomocně nařídil jeho odstranění. Po neúspěšných pokusech demolici oddálit byl dům nakonec skutečně zbourán bagry za asistence policie, když majitel nesplnil povinnost odstranit stavbu svépomocí. Na rozdíl od toho v případě rozsáhlé černé stavby ve Slavkovském lese sice rovněž padlo rozhodnutí o demolici, to však zůstalo dlouhodobě nevynucené a stavby nakonec směřovaly k dodatečné legalizaci. Rozdíl tak nespočívá v samotném porušení zákona, ale v tom, jak důsledně stát své rozhodnutí prosadil.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
10.05.2026

Photocredit: Česká televize

0