„Spotřeba rekuperace mě šokovala,“ říká Tomáš. Zveřejnil tabulku nákladů na provoz celého domu

Tomáši, popište mi prosím dům, ve kterém žijete?

Žijeme v Uherském Brodě. Máme dřevostavbu, bungalov o celkové ploše 210 metrů čtverečních. Samotná užitná plocha pro bydlení je 160 metrů čtverečních, zbytek tvoří garáž se skladem. Máme společný obývák s kuchyní, dvě dětské ložnice, pracovnu pro hosty, technickou místnost, šatnu a dvě koupelny. Nastěhovali jsme se loni na konci října.

Počítali jste s rekuperací už od začátku v projektu stavby?

Ano, byla to jasná věc, na rekuperaci jsme se těšili nejvíc. Předtím jsme žili v domě, kde nás po rekonstrukci a zateplení trápilo rosení oken a vlhkost. Rekuperace tohle všechno velmi elegantně řeší.

Podle čeho jste vybíral instalační firmu?

Hlavní důraz jsme kladli na reference na internetu a také na komunikaci s obchodníkem. Mám rád, když lidé z firmy rozumí své práci a umí poradit z praxe. Občas je něco v projektu nakreslené, ale firma ví, že reálně je to potřeba vyřešit trochu jinak. Líbí se mi, když to řeknou narovinu. My jsme měli specifické požadavky na vzhled koncových prvků a s firmou TZB Štorc se to dalo velmi dobře domluvit.

Byl jste osobně u instalace systému?

Na stavbu jsem chodil na kontrolní dny, takže jsem viděl, jak práce probíhá a mohl jsem si to projít. Nejdřív se dělaly hrubé rozvody v rámci hrubé stavby. Na místě byli čtyři technici a měli to za dva dny hotové, šlo to rychle.

Vyskytly se během instalace nějaké komplikace?

Chtěli jsme specifické výustky, které jsou součástí sádrokartonového stropu. Výškově to nevycházelo a museli jsme jít s podhledem o dva až tři centimetry níž, než byl původní plán. Byla to daň za náš požadavek na vzhled, který jsme si při konstruování domu neuvědomili, ale dalo se to snadno vyřešit.

Máte centrální, nebo decentrální systém?

Centrální, vlastní rekuperační jednotka je v technické místnosti a odtud vedou rozvody do všech ostatních pokojů.

Musíte systém ovládat ručně?

Jednotku řídíme přes čidla CO2. Elektrikáři nám osadili vypínače s čidlem do každé obytné místnosti a systém funguje automaticky. Když přijde do obýváku více lidí, sám přidá výkon, aby zachoval doporučenou kvalitu vzduchu. Je fajn, že nad tím člověk nemusí vůbec přemýšlet. Kdybychom přeci jen chtěli zvýšit výkon, máme funkci nárazového větrání.

Využíváte ji?

Máme možnost manuálního spuštění naprogramovanou v kuchyni, koupelnách a na záchodech. Instalační firma nám ale doporučila tlačítka pokud možno nepoužívat, protože systém větrá neustále. Zjistili jsme, že u koupelen je nám jedno, jestli se vyvětrají za pět minut, nebo za čtyřicet. Tlačítko používáme jen občas v kuchyni při nárazovém smažení, kdy se výkon zvýší na nastavených třicet minut a prostor se provětrá.

Jak náročná je údržba systému?

Údržba je velmi jednoduchá. Jednou za tři měsíce na nás vyskočí upozornění. Podle nápovědy na displeji vytáhnu filtry. Ty nemusíte pokaždé vyměňovat, až dvakrát se dají vysát a použít znovu. Používáme základní filtry, kterých jsme od firmy dostali zásobu zhruba na pět let. Reálně nám ale vydrží asi tři roky kvůli prachu z okolních staveb, které tady momentálně probíhají. Speciální uhlíkové filtry nepotřebujeme, v zimě tu nikdo netopí tuhými palivy.

Pomáhá rekuperace i s vlhkostí, se kterou jste bojovali ve vašem minulém domě?

Pomáhá výrazně. Dřevostavba naopak v zimě trpí na nízkou vlhkost, která padala i pod 30 procent. Proto máme v systému integrovaný adiabatický zvlhčovač, který vrací potřebnou vlhkost zpět. Mile nás překvapilo i sušení ručníků v koupelně. Nechtěli jsme z vizuálních důvodů elektrické topné žebříky a ušetřili jsme za ně. Ručníky visí na obyčejném držáku a díky proudění z rekuperace jsou i bez žebříků do rána krásně suché.

Jakou spotřebu energie rekuperace má?

Spotřebu si přesně měříme. Největší byla v lednu, a to 35 kWh, protože zapínala ochranný předehřev venkovního vzduchu. V květnu to bylo jen 11 kWh. Ta čísla mě téměř šokovala. Při naší ceně elektřiny mě běžný měsíční chod vyjde zhruba na 65 korun, což je zanedbatelné. Něco jiného je aktivní zvlhčovač, ten v zimě spotřebuje od 160 do 220 kWh měsíčně, ale to je jen asi tři měsíce v roce. Částka je ale stále malá vzhledem ke komfortu, který nám to přináší.

Na tabulku s přesnou spotřebou elektřiny jednotlivých technologií a spotřebičů v domě se můžete podívat v galerii.

V jaké částce se pohybovaly pořizovací náklady?

Základní systém vycházel zhruba na 220 až 240 tisíc korun. Zvlhčovač stál dalších 40 až 45 tisíc. Cenu nám hodně zvedly designové prvky v místnostech. Základní kovové ventily stojí pár stovek, my jsme si ale vybrali prvky za dva a půl tisíce za kus. V obýváku máme navíc speciální velké dýzy s šířkou 65 centimetrů, kde jedna stála kolem osmi tisíc. Celkově se kvůli tomu investice vyšplhala asi na 320 tisíc korun včetně montáže.

Vyplatila se vám tato vstupní investice?

Návratnost na úsporách energií je spíše nereálná, ale to jsme ani nečekali. Rekuperaci jsme si pořizovali pro zvýšení životního komfortu, a ten je k nezaplacení. Byla to velmi dobrá investice.

Jak je to se zákazem otevírání oken při rekuperaci?

Okna standardně neotevíráme, protože k tomu není důvod. Nejčastěji se otevírá jen portál na terasu. Rekuperaci to každopádně nevadí. Když otevřete okna dokořán a snížíte vydýchanost vzduchu, systém to přes čidla pozná a automaticky sníží svůj výkon. Dalším častým mýtem je nepříjemné proudění vzduchu. Manželka z něj měla zpočátku obavy, ale v prostoru ho vůbec nejde cítit.

Kolik místa jednotka zabírá?

Máme ji v technické místnosti. Samotná jednotka je velká zhruba jako větší pračka. Místnost máme prostornější, je tam i sprchová vana pro psa a prádelna, takže s prostorem jsme nebojovali.

Je rekuperace hlučná?

Při běžném provozu o jednotce vůbec nevíme. Když se doma sejde víc lidí a systém zvýší výkon, je proudění vzduchu lehce slyšet, ale nijak to nevadí. Oproti klasickému ventilátoru na záchodě z našeho starého domu je to mnohonásobně tišší.

Uvažovali jste o začlenění chlazení do rekuperace?

Původně jsme ho do rekuperace chtěli zakomponovat. Po konzultaci s firmou jsme od toho ustoupili. Bylo by nutné izolovat potrubí, což by bylo technicky náročnější. Při chlazení by systém musel běžet na mnohem vyšší výkon, což by v noci mohlo znamenat větší hlučnost. Zvolili jsme místo toho klasické klimatizace do jednotlivých místností. Jsme za to rádi, můžeme si teplotu regulovat v každém pokoji zvlášť. S rekuperací bychom chladili celý dům najednou a hůře by se to kontrolovalo.

Doporučil byste rekuperaci svým známým?

Určitě ano. Z rekuperace jsem nadšený, rozdíl oproti starému domu je znatelný hlavně ráno. Člověk po probuzení vyjde z ložnice, vrátí se a vzduch je stále čerstvý. Ve starém domě jsem synům často říkal, že mají v pokojících vzduch jak v opičárně. To už dnes neplatí, mají neustále pěkně vyvětráno.

Děkuji za rozhovor a sdílení vaší zkušenosti.

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.