Češi ve Vietnamu malují na stromy turistické značky. Vietnamci neskrývají nadšení
Když se vydáte na Králický Sněžník nebo do Českého ráje, považujete barevné pruhy na kmenech stromů za samozřejmost, nad kterou nejspíš ani nepřemýšlíte. Stejná trojice proužků, jakou zná každé dítě z víkendových výletů, se však na podzim roku 2026 objevila na místech, kde by ji čekal jen málokdo. Uprostřed vlhkých tropických pralesů vietnamských národních parků Phong Nha–Ke Bang a Cát Tien. Česku se tak podařil mimořádný kousek na poli kulturní a odborné diplomacie. Z více než 130 let pěstované domácí tradice se stal ceněný exportní artikl a Vietnamci před naším uměním smekají pomyslné bambusové klobouky.

Neuvěřitelný příběh
Na počátku nestáli turisté ani horalé, nýbrž architekti. Na podzim roku 2025 zavítali do Českého centra v Hanoji architekti Martin Rajniš a David Kubík. Při debatách s místními partnery přišla řeč na palčivý problém tamních chráněných oblastí. Jak bezpečně a přehledně usměrnit pohyb návštěvníků v divoké přírodě. Čeští architekti si vzpomněli na domácí chloubu a doporučili oslovit Romana Hrůzu z Klubu českých turistů, který se dlouhodobě věnuje propagaci tuzemského značení v zahraničí. Myšlenka okamžitě zaujala ředitelku Českého centra v Hanoji Danu Brabcovou, která začala zjišťovat náladu v kruzích vietnamského cestovního ruchu. Odezva byla natolik vstřícná, že z původně nezávazného nápadu rychle vyrostl projekt Czech That Trail a pozvání českých expertů přímo do Vietnamu.
Češi jako světová jednička
Aby bylo zřejmé, proč vietnamští správci parků sáhli právě po české nabídce, stačí se podívat na dosavadní praxi v tamních horách a džunglích. Vietnam nemá nouzi o dechberoucí přírodní scenérie ani o vyšlapané stezky, dlouhodobě mu ale chyběla jednotná pravidla. Situaci výstižně shrnul ředitel vietnamského Centra ochrany přírody a rozvoje Nguyen Manh Ha, když tamní poměry popsal slovy, že si to dosud každý dělal po svém. Jednotlivé rezervace sice měly vlastní směrovky či informační tabule, ty se však lišily park od parku a v náročném terénu často selhávaly. Zástupkyně organizace Think Playgrounds Ngoc Anh k tomu na odborném setkání dodala, že Vietnamu nechybějí samotné cedule, ale promyšlený způsob, jak navrhovat bezpečný zážitek pro jejich uživatele.
Systém, který funguje i bez mobilního signálu
V husté vegetaci jihovýchodní Asie přitom nejde jen o pohodlí výletníků, ale zejména o bezpečnost. Ředitel národního parku Cát Tien Pham Xuân Thanh v červnu 2026 v Hanoji upozornil na rizika tamního pralesa. Podle jeho slov stačí sejít ze stezky pouhých pět metrů a člověk se okamžitě ztratí. Následné pátrací akce v nepřehledném terénu jsou vyčerpávající a nákladné. Právě tady vynikly přednosti systému, který Klub českých turistů buduje nepřetržitě od roku 1889 a jenž dnes v Česku pokrývá zhruba čtyřiačtyřicet tisíc kilometrů pěších tras. Česká značka totiž nepotřebuje mobilní signál, internetové připojení ani nabitou baterii v telefonu. Funguje bez znalosti vietnamštiny či angličtiny a po krátkém zaškolení ji dokážou udržovat místní strážci parku pomocí obyčejného štětce a plechovky s barvou.
Mačety do ruky a jde se do práce
Cesta od prvotního nápadu k prvním tahům štětcem trvala zhruba rok. Po jarních přípravách a prvních oficiálních jednáních s vietnamskými úřady cestovního ruchu uspořádali Roman Hrůza a Adam Urban v červnu 2026 v Hanoji odbornou prezentaci, na kterou navázaly obhlídky přímo v terénu. V létě pak čeští diplomaté a organizátoři vybrali konkrétní trasy ve spolupráci se správou parku Phong Nha–Ke Bang, proslulého svými krasovými jeskyněmi, a prohlédli si tamní botanickou zahradu. Vyvrcholením příprav se stal podpis memoranda o spolupráci 12. října 2026, kterým Klub českých turistů a správa parku stvrdili nejen samotné vyznačení cest, ale především školení místních zaměstnanců a budoucí údržbu sítě.
Pečlivě zpracované značení, kde se nejde ztratit
V říjnu tak do vietnamské džungle vyrazili zkušení čeští značkaři Pavel Přílepek a Stanislav Duchek. V každém ze dvou vybraných národních parků strávili dva až tři dny intenzivní práce a společně s místními průvodci a lesní stráží vyznačili přibližně dvacet kilometrů tras. Nešlo o žádné nahodilé natírání kmenů. Čeští odborníci každou cestu nejprve pečlivě prošli a naplánovali přesné rozmístění značek podle přísných pravidel. Například v botanické zahradě parku Phong Nha–Ke Bang, která se rozkládá na více než 77 hektarech, vzniklo hned 119 značených bodů. Každá odbočka musela být předem ohlášena šipkou a nejpozději deset metrů za ní následovala potvrzovací značka, aby měl turista jistotu, že nezabloudil, zatímco na přímých úsecích nesměl rozestup mezi značkami přesáhnout 250 metrů.
S barvami je nepustili do letadla
Celá mise s sebou přinesla řadu neobvyklých situací, které by český značkař na Šumavě nezažil. První zádrhel nastal ještě před odletem z Evropy. Pavel Přílepek a Stanislav Duchek chtěli v Asii pracovat s osvědčenými českými nátěrovými hmotami, jenže narazili na přísná pravidla letecké přepravy chemických látek. Poslat plechovky lodí by trvalo příliš dlouho, a tak vznikl půvabný česko-vietnamský paradox. Na kmeny tropických stromů se malují učebnicové české turistické značky, ale místními vietnamskými barvami. Jak dlouho tamní nátěry odolají monzunovým dešťům a vysoké vzdušné vlhkosti, ukážou až následující měsíce.
Další nečekané momenty přinesla samotná práce v džungli. Některé úseky byly natolik zarostlé, že si smíšené týmy musely ke stromům nejprve prosekávat cestu mačetami. Spolupráce tak probíhala na více frontách. Zatímco Češi vysvětlovali geometrii pruhů, zásady viditelnosti a logiku orientace v prostoru, vietnamští lesníci je učili poznávat místní dřeviny, protože ne každá tropická kůra je pro malování vhodná. Češi také před cestou zvažovali, zda značky neumisťovat na bambusové tyče, od nápadu ale upustili, protože nikdo nedokázal odhadnout, jak rychle uříznutý bambus v horkém a vlhkém pralese shnije. Nakonec proto zůstali u kmenů stromů, skal a samostatných sloupků. A protože chůze v náročném tropickém terénu ubíhá podstatně pomaleji než po středoevropských lesních cestách, rozhodli se značkaři na směrovky vedle vzdálenosti v kilometrech uvádět také předpokládanou dobu chůze. Paradoxní je i samotný účel nových tras. Ve Vietnamu nemají sloužit k otevírání dosud nedotčené divočiny, ale naopak jako nástroj ochrany přírody, který udrží návštěvníky na bezpečných stezkách a zabrání jim vstupovat do přísně chráněných zón.
Místní neskrývají nadšení
Ohlasy ze strany vietnamských ochránců přírody a vedení parků ukazují, že český přístup trefil přesně to, co v zemi dlouhodobě chybělo. Ředitel správy národního parku Phong Nha–Ke Bang Pham Hong Thái po podpisu dohody ocenil, že přehledné značení a směrovky pomohou návštěvníkům spolehlivě určit správnou trasu a vyhnout se zakázaným oblastem. Zároveň vyzdvihl možnost proškolit vlastní zaměstnance, kteří budou o stezky nadále pečovat. Nadšení z nového řešení zaznělo i ve vietnamské televizi Vietnam Today, kde zástupce národního parku potvrdil, že správa plánuje český systém rozšířit po celém území parku a vycvičit v něm svou lesní stráž.
P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Jan Dvořák
Redaktor
Vydáno dne:
22.11.2026
Photocredit: Wikimedia CC BY 4.0 (Phong)
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
