Vítězem České ceny za architekturu 2025 je Dům pro Julii. Dětský hospic získal hned několik ocenění

Deset let existence

Cílem České ceny za architekturu, celostátní přehlídky realizované architektury, urbanismu a krajinářské architektury, je prezentovat kvalitní výsledky práce etablovaných i začínajících architektů, které vznikly na území České republiky v posledních pěti letech. „Česká cena za architekturu letos slaví deset let své existence. Rostoucí prestiž České ceny za architekturu dokazuje, že odborná i laická veřejnost má o kvalitní architekturu stále větší zájem. Mám z toho radost. Do dalších let přeji Ceně, ať se jí i nadále daří zviditelňovat a podporovat architekturu, která kultivuje veřejný prostor, pečuje o krajinu a přináší inspiraci soukromým i veřejným investorům. V neposlední řadě ať nezapomíná na práci kolegyň architektek,“ uvedl předseda České komory architektů a Grémia České ceny za architekturu.

Kdo projekty hodnotil?

V čele letošní poroty stál německý architekt, urbanista a akademik Roger Riewe, kterému byli partnery architekt a pedagog na fakultě architektury v Mariboru Boris Bežan (Slovinsko/Španělsko), architektka a zakladatelka neziskové organizace Woman Architects podporující profesní rozvoj žen v architektuře Andrea Klimko (Slovensko/UK), krajinářská architektka, urbanistka a kurátorka Yael Moria Klain (Izrael) a architekt, který aktivně působí v mnoha profesních sdruženích, Jeroen van Schooten (Nizozemsko). Porotci na začátku září absolvovali architektonický maraton, během něhož osobně navštívili všech 25 realizací nominovaných do užšího výběru, setkali se při tom i s autory staveb a hovořili s nimi o jejich práci, inspiraci, postupech i širším kontextu, v němž dílo tvořili.

Letošní vítěz

Podle mezinárodní poroty hlavní ocenění České ceny za architekturu 2025 zasluhuje dětský hospic Dům pro Julii v Brně (2024), jehož autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza a krajinářský architekt Marek Holán. Jde o první zařízení svého druhu v České republice. Poskytuje dětem s nevyléčitelným onemocněním zejména odlehčovací péči, rehabilitace i terapie a zároveň vytváří prostor pro odpočinek, podporu a klid jejich rodin.

Architekti vytvořili prostředí, které spojuje funkčnost s hlubokou lidskostí – otevřený, světlem prostoupený dům zasazený do svažitého pozemku přirozeně propojuje interiér s krajinou. Centrální atrium s jezírkem, stromy a květinovými záhony poskytuje pacientům i jejich blízkým místo pro ticho, setkávání i rozjímání. Budova je uspořádána do tří úrovní – provozní část se nachází ve spodním patře, hlavní obytné patro s pokoji dětí, společnými prostory a terasami je uprostřed, zatímco v horním patře je situováno ubytování pro rodiče a otevřené střešní zahrady. Použití přírodních materiálů (především dřeva) a betonu, dodává stavbě hřejivost i důstojnost. Architektura tak přináší nový model péče, kde prostor léčí spolu s lidmi.

Další finalisté

Výrobní budova v Pardubicích

Porotce České ceny za architekturu zaujala také Rekonstrukce a přístavba výrobní budovy ERA v Pardubicích (2023), pod níž jsou podepsáni Jiří Bíza a Tomáš Novotný. Stavba představuje proměnu původního výrobního a administrativního objektu z 90. let v současnou provozní budovu s jasným architektonickým výrazem a funkční integritou. Architekti dokázali propojit přístavbu nového třípodlažního kancelářského křídla s postupnou rekonstrukcí trojlodní haly tak, aby nebyla přerušena výroba a zároveň vznikl celek s jednotným charakterem. Nový obvodový plášť, inspirovaný příhradovými konstrukcemi stožárů, sjednocuje jednotlivé části objektu a zároveň odráží technologické zaměření společnosti. Interiér je navržen střídmě, s přiznanými konstrukcemi a materiály, které jsou sjednoceny pouze povrchovou úpravou. Celek tak působí čistě, funkčně a přesně.

Brněnský park

Pozornosti poroty neunikl ani Park na Moravském náměstí v Brně (2023) navržený Martinem Sládkem a Janicou Šipulovou, který představuje komplexní revitalizaci významného veřejného prostranství v centru jihomoravské metropole. Projekt proměnil dříve nevyužívanou plochu v živý městský park založený na principech modrozelené infrastruktury, inkluze a biodiverzity. Ústřední část tvoří otevřená multifunkční plocha – „urban aréna“ – s vodní fontánou, jejíž proměnlivá hladina přitahuje návštěvníky k odpočinku, hrám i společenskému dění. Okružní lavice vytváří přirozený rámec místa, kterému místní začali přezdívat „brněnské moře“. Na okrajích parku stojí kavárna s dětským hřištěm a menším amfiteátrem, čímž se prostor otevírá městskému životu a získává novou společenskou funkci.

Novostavba rodinného domu

Pocit štěstí z architektury dle porotců přináší další z finalistů, kterým je rodinný dům v Polance nad Odrou (2020) od Pavly a Martina Vymetálkových. Jedná se o novostavbu rodinného domu, jež vznikla na místě původního domu po předcích. Architekti zvolili kompaktní a úsporné řešení s důrazem na jednoduché hmoty, přiznané materiály a přirozené propojení interiéru s okolní krajinou. Dispozice ve tvaru H odděluje soukromé části domu – dětské pokoje a ložnici rodičů – od středové obytné zóny, která propojuje vstupní patio, kuchyň a obytný prostor s terasou. Jednoduchá, ale funkční je cihelná fasáda se šachovnicovým vzorem, která propouští světlo, stíní terasu a zlepšuje mikroklima. Materiálová střídmost, betonová podlaha a dřevěné a překližkové prvky vytvářejí klidnou atmosféru jednoduchého, ale promyšleného domova.

Vila Sidonius

Vila Sidonius (2023) nemůže žádného pozorovatele nechat chladným a to platí i pro porotce České ceny za architekturu. Vznikla nad údolím Berounky v obci, jejíž charakter tvoří kombinace secesních, funkcionalistických i současných rezidencí. Pozemek s extrémně strmým severním svahem přivedl architekty Jána Stempela a Jakuba Tesaře k neobvyklému řešení – vytvořit dům spočívající na dvojici železobetonových pilířů, který jako most překonává terénní rozdíl a otevírá panoramatické výhledy na krajinu Českého krasu i vzdálenou Prahu. Ocelová konstrukce s vloženým obytným prostorem tvoří technicky i vizuálně výjimečnou stavbu, jejíž architektonická i inženýrská přesnost je výsledkem úzké spolupráce architektů, odborníků z výroby i samotného investora.

Bývalý nádražní sklad

Rekonstrukce bývalého nádražního skladu v Řevnicích – Komunitní centrum Sklad _13 (2024), pod níž je podepsána Šárka Sodomková, proměnila zchátralý dřevěný sklad z 19. století v nové kulturní centrum města. Cílem projektu bylo zachovat autentickou atmosféru původní železniční stavby a zároveň jí dát novou funkci. Architektka zvolila kombinaci restaurované dřevěné konstrukce a nových prvků v podobě repasovaných lodních kontejnerů, které slouží jako zázemí sálu a zároveň odkazují k historii dopravy a překládky zboží. Kontejnery svým materiálem i barvami jasně odlišují nové zásahy od původního těla budovy, aniž by narušily její charakter. Dřevěné rampy a sedací schodiště navazující na veřejný prostor oživují vztah objektu k okolí a vtahují do něj každodenní život obyvatel.

Cena Aleny Šrámkové

Letos je poprvé udílena Cena Aleny Šrámkové, která byla založena s cílem zdůraznit a podpořit roli žen v současné architektuře. Cena je pojmenovaná podle „první dámy české architektury“, jedné z nejuznávanějších českých architektek 20. století, profesorky Aleny Šrámkové. Cena slouží nejen jako ocenění konkrétních děl, na jejichž návrhu se výrazným způsobem podílela architektka, ale také jako symbolické gesto, které má napravit historickou nerovnováhu v hodnocení přínosu žen v architektuře.

„První realizací, která získává Cenu Aleny Šrámkové, je Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích od Šárky Sodomkové. Volba měla dvojí význam: nejenže hlavním architektem projektu byla žena, ale další žena – Daria Balejová – také jako městská architektka zastupovala obec Řevnice, projekt vedla a umožnila jeho realizaci. Tato cena tak zdůrazňuje, že spolupráce mezi profesionálkami – jak v oblasti navrhování, tak v oblasti rozhodování – může být významným přínosem pro kulturu a architekturu,“ vysvětlila porota a zároveň vyjádřila naději, že „již brzy nebude nutné tuto kategorii jako nástroj pro zviditelnění přínosu žen používat, protože architektky se již nyní stávají významnými osobnostmi v rostoucím počtu oceněných realizovaných staveb.“

Čestné uznání

V obci vzdálené cca 30 km od Brna zatravnili 30 ha původních polí bohatými travinobylinnými směsmi, postupně realizovali šest terénních valů s retenční schopností a do krajiny vysázeli přes 1000 stromů kolem obnovených polních cest a do komunitních sadů. Tento projekt, jdoucí za hranice zastavěného území obce, si získal uznání poroty za mimořádnou syntézu technické preciznosti, ekologické vnímavosti a společenského rozměru. Porota na komplexu protierozních opatření a krajinářských úprav ve Vohančicích, jehož autorkami jsou Jana Janíková a Denisa Hrubanová, ocenila, že projekt překračuje rámec běžných krajinářských úprav a představuje architekturu utvářenou samotnou přírodou. Valy, průlehy, terasy či polní cesty zde nejsou dominantními prvky, ale přirozeně navazují na terén a reagují na vodní režim, půdní podmínky i místní vegetaci. Zároveň jde o kolektivní čin komunity, která se prostřednictvím projektu znovu propojuje se svou krajinou a chrání ji před erozí i záplavami.

Cena předsedy senátu parlamentu ČR Miloše Vystrčila

Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil udělil svou cenu v rámci ČCA již počtvrté. Letos jej z nominovaných staveb, stejně jako porotce ČCA a veřejnost, oslovil dětský hospic Dům pro Julii v Brně (2024). „K oblasti paliativní a hospicové péče mám osobně velmi blízko. Z vlastní zkušenosti vím, jak velmi záleží na tom, v jakém prostoru se odehrává. Architektura Domu pro Julii vytváří výjimečné prostředí pro zajištění péče o děti s vážným onemocněním a poskytuje tak možnost jejich rodičům alespoň na chvíli se o péči o své děti podělit. Dům pro Julii není sterilním nemocničním zařízením, ale i díky své architektuře je unikátním prostorem důstojnosti, souznění s přírodou a sdílení láskyplných okamžiků. Ocenění si tedy rozhodně zaslouží,“ odůvodnil své rozhodnutí Miloš Vystrčil.

Cena veřejnosti

Letos poprvé vybírala ze všech nominovaných realizací svého vítěze i široká veřejnost. Hlasování probíhalo od 19. června do 31. října na webu ocenění. Společně s porotou České ceny za architekturu a předsedou Senátu Parlamentu ČR Milošem Vystrčilem se hlasující shodli, že nejvyšší ocenění mají získat architekti Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza a krajinářský architekt Marek Holán za svou realizaci dětského hospice Dům pro Julii v Brně (2024). Dá se usuzovat, že veřejnost tímto rozhodnutím vzdává hold jak kvalitní architektuře, tak zejména společenskému přesahu projektu.

Cena Ministerstva pro místní rozvoj

Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží získal Předprostor lesního hřbitova v Srbsku. Projekt je jednou z prvních realizací vycházejících z ucelené koncepce veřejných prostranství obce Srbsko, která vznikla na základě architektonické soutěže a je postupně naplňována prostřednictvím jednotlivých intervencí. Ministerstvo pro místní rozvoj ocenilo přístup obce, jež „touto formou přistoupila k promyšlenému a jednotnému rozvoji svého území nacházejícím se v chráněné krajinné oblasti Český kras. Řešení vstupního prostoru propojuje hřbitov s okolní krajinou, přirozeně navazuje na les a dodává místu důstojnost i jasný geometrický řád odkazující na vnitřní uspořádání hřbitova. Celkový dojem umocňuje precizní řemeslné zpracování litinové mříže, která nahradila původní neprůhlednou bránu.“

Cena Ministerstva průmyslu a obchodu

Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za příkladnou revitalizaci brownfieldu získal projekt Rezidence U Pergamenky – Bydlení Jankovcova – konverze skladového areálu bývalé Ferony v Praze-Holešovicích. Ministerstvo ocenilo citlivou konverzi industriálního dědictví, která ukazuje, jak lze respekt k historii skloubit s potřebami současného městského bydlení. Namísto radikální asanace návrh využívá původní konstrukční prvky a prostorovou logiku areálu bývalé výrobny ocelových prvků Ferona, čímž zachovává jeho charakter a atmosféru – tzv. genius loci. „Tato přeměna skladového areálu na obytný blok představuje udržitelný a inovativní přístup k rozvoji města, který efektivně pracuje s existující strukturou, podporuje komunitní život a rozvíjí městské prostředí bez zbytečného plýtvání zdroji. Projekt tak navazuje na tradici pražské urbanistické evoluce a stává se inspirativním příkladem proměny brownfieldu, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje.“

Cena Ministerstva kultury

Cenu Ministerstva kultury ČR za zkvalitnění veřejného prostranství obdržela realizace, která zároveň získala i čestné uznání mezinárodní poroty, tedy komplex protierozních opatření a krajinářských úprav ve Vohančicích. Projekt ukazuje, že kvalitní veřejný prostor může vznikat i v otevřené krajině, kde je stejně důležitý jako v městském prostředí. Komplexní soubor opatření ve Vohančicích zadržuje vodu, brání erozi, obnovuje polní cesty, aleje a sady a navrací krajině její přirozený řád i estetickou hodnotu. Jak uvedlo ministerstvo, „skutečná kvalita veřejného prostoru spočívá také v trvalé a udržitelné péči o krajinu – v posilování její schopnosti zadržovat vodu, v podpoře biodiverzity a ve snaze navracet do ní biotopy a další krajinotvorné prvky,“ a zároveň věří, že „ocenění může motivovat k podobným úpravám krajiny na místech, kde je to potřeba“.

Cena Agentury ochrany přírody a krajiny

Cenu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí získala Kaple Panny Marie Na Pískách u Čečelic ve Středočeském kraji. Nová kaple stojí na místě původní, v 60. letech zbořené stavby a v jednoduché, současné formě obnovuje paměť krajiny i křížení cest v otevřené zemědělské krajině. Je zděná ze starých cihel darovaných místními obyvateli, kteří se na její realizaci podíleli svépomocí, a uvnitř skrývá sošku Panny Marie vytištěnou na 3D tiskárně. „AOPK ČR oceňuje zejména záměr uchování paměti krajiny v podobě obnovení kaple v jednoduchém, ale současném pojetí. Netradiční konstrukční řešení s důrazem na detail kombinuje moderní prvky s tradičními motivy sakrální architektury a kaple svým vzhledem i umístěním v krajině láká návštěvníky k zastavení a přispívá k uchování paměti konkrétního místa,“ uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Ocenění za výjimečný počin v oblasti architektury

Akademie ČCA každoročně uděluje také ocenění za výjimečné aktivity v oblasti architektury. Letos v červnu si toto ocenění na nominačním večeru ČCA v industriálním prostoru bývalé kotelny Uhelného Mlýna v Libčicích nad Vltavou převzali režisér Jan Zajíček a autor námětu Vladimir 518 za film Architektura ČSSR 58–89. Tento filmový projekt představuje mimořádně rozsáhlou a systematickou reflexi československé architektonické produkce v období mezi lety 1958 a 1989, které bývá v laickém i odborném diskurzu často zjednodušováno, opomíjeno nebo zatíženo ideologickými předsudky.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.