Češi při výběru tepelného čerpadla opakují stále tu stejnou chybu. Stojí je desítky tisíc korun ročně

Velký boom, velká očekávání

Tepelná čerpadla se v posledních letech stala jedním z hlavních zdrojů vytápění rodinných domů v Česku. Přispěly k tomu vysoké ceny energií, státní dotace i tlak na ekologičtější způsoby vytápění. Mnoho lidí tak vnímalo tepelné čerpadlo jako logický krok, který měl výrazně snížit náklady na topení a zjednodušit provoz domácnosti. Očekávali nižší účty, minimum starostí a moderní technologii, která funguje víceméně sama.

Takhle jsem si to nepředstavoval...

U řady domácností se tato očekávání naplnila. U jiných ale přišlo postupné vystřízlivění. Ne proto, že by tepelné čerpadlo nefungovalo, ale proto, že funguje jinak, než si představovali. Vyúčtování za elektřinu je vyšší, než čekali, v zimě často klesá topný faktor a návratnost investice se výrazně prodlužuje. I přesto, že se často mluví o drahém provozu tepelných čerpadel, je třeba si uvědomit, že skutečný problém většinou neleží v technologii samotné, ale v jejím výběru.

Plošné řešení

Nejčastější volbou se stalo tepelné čerpadlo vzduch–voda. Důvod je prostý. Je dostupné, instalace je relativně rychlá, pořizovací cena nižší a montážní firmy s ním mají největší zkušenosti. Sám o sobě tedy výběr tohoto systému není chyba. Tepelné čerpadlo vzduch–voda je dobré řešení v řadě případů, zejména u dobře zateplených domů v mírnějších klimatických oblastech. Na aktuální ceny nejprodávanějších tepelných čerpadel se můžete podívat například zde. Problém nastává ve chvíli, kdy se tento typ začne instalovat plošně, bez ohledu na lokalitu, velikost domu nebo dlouhodobější pohled na provoz.

🔴 Mimořádná zpráva:

Přituhuje, vytápění se prodraží

Zásadní rozdíl mezi jednotlivými typy tepelných čerpadel se projeví až v každodenním provozu. Tepelné čerpadlo vzduch–voda odebírá energii z venkovního vzduchu. To znamená, že jeho účinnost přímo závisí na venkovní teplotě. Čím je venku chladněji, tím více práce musí systém vykonat a tím více elektřiny spotřebuje. A tím vyšší účet za energie domácnost zaplatí. V přechodových obdobích a při mírné zimě pracuje velmi efektivně. Jakmile ale teploty klesnou dlouhodobě pod nulu, účinnost výrazně klesá. Přesně v době, kdy dům potřebuje nejvíce tepla, roste spotřeba elektřiny.

Čísla mluví jasně

Podívejme se na konkrétní příklad. Rodinný dům o obytné ploše přibližně 165 metrů čtverečních, běžně zateplený a s podlahovým vytápěním. Nachází se v oblasti s chladnější zimou na severní Moravě. Roční potřeba tepla na vytápění a ohřev teplé vody se pohybuje kolem 22 megawatthodin. U tepelného čerpadla vzduch–voda se v takových podmínkách reálný sezónní topný faktor často pohybuje kolem hodnoty 3,2 až 3,6. Pokud budeme pracovat s hodnotou 3,4, znamená to roční spotřebu elektřiny přibližně 6,5 megawatthodiny. Při dnešních cenách elektřiny v nízkém tarifu se roční náklady na provoz vytápění a teplé vody dostávají zhruba na 38 až 42 tisíc korun.

Nyní se podívejme na stejný dům se stejnou spotřebou tepla, tentokrát s vytápěním pomocí systému země–voda. Díky stabilní teplotě země pracuje s vyšší, a hlavně vyrovnanou účinností po celý rok. Reálný sezónní topný faktor se pohybuje okolo hodnoty 4,8 až 5,2. Pokud použijeme konzervativní hodnotu 5,0, roční spotřeba elektřiny klesne na přibližně 4,4 megawatthodiny. Roční náklady se tak pohybují kolem 24 až 26 tisíc korun. Rozdíl v provozních nákladech mezi oběma systémy je tedy zhruba 14 až 18 tisíc korun ročně.

Šáhli vedle

Pořizovací cenu samozřejmě nelze pominout. Systém země–voda je investičně náročnější. Po započtení dotací se ale rozdíl u domu této velikosti běžně pohybuje mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci korunami. Tento rozdíl se může při uvedeném provozním rozdílu vrátit zhruba za dva až tři roky. Od té chvíle už domácnost každý rok šetří. Přesto se mnoho lidí rozhoduje především podle nižší pořizovací ceny. Důvod je jednoduchý. Provozní náklady nejsou hned vidět a skutečný rozdíl se začne naplno projevovat až po čase.

Rozdíly v desítkách tisíc

Tepelné čerpadlo země–voda samozřejmě není řešení pro každého. Vyžaduje dostatek pozemku nebo možnost vrtu a pečlivější projekt. Právě proto by ale výběr typu neměl být automatický. Největší chybou, kterou dnes Češi dělají, není to, že si pořídí tepelné čerpadlo. Největší chybou je, že zvolí typ podle pořizovací ceny a doporučení okolí, aniž by se zamysleli nad dlouhodobým provozem. Rozdíly v provozních nákladech nejsou zanedbatelné. V řádu deseti až dvaceti tisíc korun ročně už nejde o drobnosti, ale o částky, které v horizontu životnosti systému rozhodují.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.