Cizí člověk se naboural do dětské chůvičky a mluvil na spící dítě. Z případu běhá mráz po zádech

Když vám Číňan kouká do obyváku

Domácí interiérové i venkovní kamery měly přinést klid. Dohlédnout na spící dítě, zkontrolovat zahradu, když jste v práci, nebo zjistit, jestli za domem zase neparkuje cizí auto. Jenže s rostoucím počtem těchto zařízení v českých domácnostech rostl i počet případů, kdy kamery začaly sloužit někomu úplně jinému. V roce 2015 se objevila ruská stránka Insecam, která shromažďovala obrazy z více než 300 českých kamer. Z obýváků, z příjezdových cest, z menších obchodů, dokonce i ze školek. Byly to běžné IP kamery, které lidé připojili k internetu, aby je mohli sledovat na dálku. Jenže zapomněli na jednu drobnost. Změnit výchozí heslo. Stačilo otevřít web, napsat „Praha“ a člověk mohl sledovat život cizí rodiny v přímém přenosu. Většina z těchto lidí o tom dodnes nemá tušení.

Někdy může být pozdě

Na první pohled všechno funguje, kamera přenáší obraz, aplikace v mobilu vás poslušně upozorňuje, když se něco hne před domem. Ale uvnitř, ve vrstvě, kam se běžný uživatel nikdy nepodívá, může být už dávno otevřené okno, kterým proudí data ven. Kamera, která stála dva tisíce korun, má malý procesor, software a vlastní síťovou identitu. Je to počítač. A počítače, pokud nejsou chráněné, se dají ovládnout. Útočník může přes veřejné skeny vyhledat zařízení, která odpovídají určitému typu, zjistit výrobce, verzi firmwaru, a když se trefí do slabiny, dostane se dovnitř. Nejsmutnější na tom je, že to není žádná hackerská magie. Jsou to veřejně známé cesty, které výrobci a uživatelé nechávají otevřené.

Zážitek, ze kterého běhá mráz po zádech

Když se do kamery někdo dostane, může dělat víc než jen koukat. Může kameru otočit, vypnout, mluvit skrz její mikrofon, nebo nahrávat vše, co se děje. Jsou případy, kdy rodiče slyšeli, jak na jejich dítě z chůvičky promlouvá cizí hlas. V Americe dokonce hacker přes kameru v dětském pokoji zpíval osmileté dívce vánoční písničky. A není to jen o dětech. V Česku se policie opakovaně setkává s tím, že se záběry z domácích kamer objevují v online komunitách, které sdílejí soukromé záznamy. Někdy jde o voyeurismus, jindy o čistě technické zneužití. Útočník prostě prodává přístup k „živým kamerám“. Ceny se pohybují v řádu pár dolarů.

Kde jen udělali soudruzi chybu?

Mnozí majitelé těchto zařízení si myslí, že chyba je v nějakém sofistikovaném útoku, který by stejně nikdo nezvládl. Jenže většinou to je banální. Kamery se prodávají s výchozími hesly typu „admin“ nebo „12345“. Lidé je nechávají zapnuté, často i napojené přímo do routeru, který jim otevře cestu na internet. Další část problému tvoří zastaralý firmware, tedy operační systém kamery. Ten výrobce vydává, když objeví chybu, ale málokdo si firmware aktualizuje. Často proto, že ani netuší, že to jde. K zneužití tak nedochází kvůli genialitě hackerů, ale spíš kvůli pohodlnosti uživatelů. Kamera se po koupi připojí, funguje, a tím to končí. Žádné otázky. Žádná obezřetnost. Nejzranitelnější není samotná kamera, ale síť, ve které žije. Když má domácí Wi-Fi slabé heslo nebo sdílí přístup se všemi „chytrými“ zařízeními, od televizí po vysavače, stačí jeden slabý článek. Útočník se dostane přes něj a může si otevřít cestu i k ostatním. Některé značky kamer navíc komunikují s cloudem výrobce. Tam se data nahrávají, aby bylo možné přehrát záznamy odkudkoli. Jenže pokud se někdo dostane k vašemu účtu nebo unikne databáze hesel, otevře se mu přístup nejen k videu, ale i ke zvuku. Zneužití se pak nepozná hned. Kamera běží dál, tváří se normálně. Jen občas blikne kontrolka, i když by neměla. Nebo se v routeru objeví neznámá IP adresa. Většina lidí tomu nepřikládá význam. A právě tehdy se jejich obývák stává veřejným prostorem.

Bránit se přitom lze poměrně snadno

Dobrá zpráva je, že většina problémů má jednoduché řešení. To špatné? Musíte mu věnovat pár minut. Začněte od hesla. Pokud je vaše kamera stále „admin/admin“, změňte to hned. Nastavte dlouhé, složité heslo, které nepoužíváte nikde jinde. Poté se podívejte, zda kamera neumožňuje dvoufaktorové ověření. Druhý krok je aktualizace. Podívejte se na stránku výrobce a stáhněte nový firmware. Trvá to pět minut, ale tím opravíte chyby, které mohly být zneužitelné roky. A třetí krok? Oddělte kameru od zbytku domácí sítě. V nastavení routeru vytvořte zvláštní síť pro chytrá zařízení. Nebude-li sdílet přístup s vaším počítačem nebo mobilem, útočník z ní dál nepronikne. Možná se zdá, že je to zbytečná panika. Koneckonců, kdo by měl zájem sledovat zrovna vás? Ale ve světě, kde se miliony zařízení připojují k síti a sbírají data, nejde o konkrétního člověka. Jde o princip. O to, že část vašeho života běží online často bez vašeho vědomí. Kamera v rohu místnosti může být skvělým pomocníkem. Ale stejně snadno se může proměnit v nepřítele. Rozhoduje o tom pár nastavení, pár kliknutí, pár minut vaší pozornosti. Až se večer podíváte na ten malý objektiv, který tiše bliká, zkuste se na chvíli zastavit. Opravdu jste si jisti, že se díváte jen vy?

P.S. Vybavujete interiér ve Vašem domě či bytě? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.