Dánští inženýři vynalezli nový způsob vytápění. 1 kWh tepla vyjde na 10 haléřů

Využití přírodních zákonů k ohřevu

Základem tohoto systému, který na konci září 2026 úspěšně otestovalo německé výzkumné centrum GFZ Potsdam, je uzavřený hlubinný okruh. Vývojáři vybudovali potrubní systém sahající hluboko pod povrch. V těchto hlubokých vrstvách dosahuje teplota pevných hornin stabilních hodnot kolem 130 stupňů Celsia. Voda proudí jednou částí potrubí dolů, kde se od okolního rozpáleného prostředí přirozeně ohřívá. Následně stoupá druhou částí okruhu zpět k povrchu. Aby během dlouhé cesty vzhůru nedošlo k úniku získaného tepla do chladnějších mělkých vrstev zeminy, je návratová větev potrubí vybavena speciální vakuovou izolací. Funguje to v podstatě jako dokonalá podzemní termoska. Výsledkem je, že voda dorazí na zemský povrch s teplotou mezi 70 a 80 stupni Celsia.

Bez tepelného čerpadla a za pár korun

Tato teplota plně dostačuje pro přímé dodávky do sítí dálkového vytápění, aniž by bylo nutné zapojovat drahé tepelné čerpadlo. Velkou technickou výhodou je, že zmíněný uzavřený okruh nevyžaduje přítomnost přirozených podzemních jezer horké vody nebo puklin plných páry, jak tomu bývá u tradičních geotermálních elektráren. Ke spolehlivému fungování stačí pouze dostatečně horká hornina v cílové hloubce. Technologie je z toho důvodu primárně určena pro centrální městské sítě a velkokapacitní teplárny, nikoliv pro jednotlivé rodinné domy, u kterých by se hloubení takto hlubokého vrtu pochopitelně nevyplatilo.

Kilowatthodina za desetník

Nejzajímavějším aspektem celého dánského řešení je neuvěřitelná levnost samotného procesu získávání tepla. Při pohledu na energii potřebnou pro běh celého okruhu jsou čísla mimořádně slibná. Plánovaný výkon navazujícího komerčního zařízení je 2 000 kilowattů tepelné energie. K dosažení tohoto topného výkonu je zapotřebí dodávat energii pouze jedinému klíčovému zařízení, a tím je oběhové čerpadlo, které vodu v celém třikilometrovém potrubí neustále pohání. Příkon tohoto čerpadla činí podle technických specifikací maximálně 50 kilowattů. Znamená to, že na výrobu jedné kilowatthodiny tepla se spotřebuje pouze 0,025 kilowatthodiny elektřiny. Při modelové ceně elektřiny ve výši čtyř korun za kilowatthodinu tak přímý provozní náklad činí deset haléřů na jednu kilowatthodinu dodaného tepla.

Celkové náklady ve srovnání s jinými systémy

Celková reálná cena pro koncového zákazníka pochopitelně integruje i další výdaje. Vybudování samotného hlubinného vrtu, nákup vakuově izolovaných trubek a financování celého inženýrského projektu představují značnou počáteční investici. V diskusích o cenách energií se však často uplatňuje dvojí metr. Když spotřebitelé počítají, kolik zaplatí za teplo z plynového kotle, uhelné teplárny nebo elektrického přímotopu, málokdy do ceny samotného paliva promítají masivní stavební náklady na vybudování uhelných dolů, mezinárodních plynovodů, elektrárenských bloků nebo i jen pořízení vlastního domácího zařízení. U nového geotermálního systému sice figuruje počáteční investice do vrtu, tu ale plně vyvažuje odhadovaná životnost přesahující padesát let, na kterou se náklady rozpočítají. Srovnáme-li čistě provozní výdaje nutné k vygenerování tepla, systém se dostává na úroveň, které plyn ani biomasa nemohou konkurovat.

Dočkáme se u nás?

Pro Českou republiku by nasazení této technologie mohlo znamenat klíčový zlom v přístupu k ekologickému vytápění. Česká energetická síť je historicky silně závislá na rozsáhlých systémech centrálního zásobování teplem, které fungují ve většině měst. Tyto teplárny se nyní potýkají s nutností rychlého přechodu od uhlí nebo drahého dováženého plynu k bezemisním zdrojům. Tradiční geotermie u nás nedávala ekonomický smysl kvůli absenci příhodných podzemních termálních pramenů. Nový uzavřený dánský systém ovšem tuto geologickou bariéru úspěšně eliminuje. Vzhledem k tomu, že vyžaduje pouze suché teplo z dostatečné hloubky zemské kůry, mohl by být v budoucnu vybudován u většiny velkých českých tepláren. Voda ohřátá na 80 stupňů Celsia by mohla proudit přímo ze země do stávajících rozvodů pod českými městy. Po úspěšné německé testovací fázi se počátkem roku 2027 začne budovat plnohodnotný komerční projekt v dánském Aalborgu s očekávanou výrobou 17,5 milionu kilowatthodin tepla ročně. Pokud se tamní instalace osvědčí, získá i české teplárenství reálný nástroj, jak zajistit městům dlouhodobě cenově stabilní vytápění nezávislé na geopolitických výkyvech.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.