Otec po sobě zanechal dům v hodnotě 6 milionů. „Dědicem je někdo cizí,” podivuje se dcera

Ztráta rodinných vazeb

Vztah mezi Jaroslavem a jeho jedinou dcerou Petrou začal slábnout po rozvodu s manželkou. Petra tehdy dospívala a zůstala bydlet s matkou. S otcem se zpočátku vídala, postupně však společně tráveného času ubývalo. Z pravidelných návštěv se staly občasné telefonáty a později už si vyměňovali pouze krátké zprávy k narozeninám. Když se Petra vdala a založila vlastní rodinu, odstěhovala se přibližně padesát kilometrů daleko. Měla dvě děti, zaměstnání a řadu každodenních povinností. Kontakt s otcem postupně ustal úplně. 

Ani ve zdraví, ani v nemoci

Jaroslav mezitím začal nový život s přítelkyní Kateřinou, která se k němu nastěhovala do rodinného domu. Společně s nimi bydlel také její dospělý syn. Když Jaroslav vážně onemocněl a přestal zvládat běžné činnosti, právě oni mu začali poskytovat každodenní pomoc. Kateřina zajišťovala návštěvy lékařů, připravovala jídlo a pomáhala s hygienou. Její syn obstarával nákupy, údržbu domu a převozy do nemocnice. Jaroslav se postupně dostával do stavu, kdy už bez jejich pomoci nemohl samostatně fungovat. Petra za ním nejezdila. Přestože se o otcově zhoršujícím se zdravotním stavu dozvěděla, z Jaroslavova pohledu o něj nejevila zájem ani ve chvíli, kdy potřeboval pomoc nejvíce. 

Šest milionů ve vzduchu

Po Jaroslavově smrti se otevřela otázka dědictví. Jeho nejcennějším majetkem byl rodinný dům v odhadované hodnotě šesti milionů korun. Petra předpokládala, že jako jediná dcera bude hlavní dědičkou. Otec byl rozvedený a s Kateřinou nikdy neuzavřel manželství. Při projednávání pozůstalosti se však ukázalo, že Jaroslav zanechal závěť, ve které určil jako dědice Kateřinu a jejího syna. Petra v ní uvedena nebyla. Pro dceru šlo o překvapení. Začala pochybovat, zda otec rozhodnutí učinil dobrovolně a zda jeho zhoršující se zdravotní stav nemohl ovlivnit schopnost samostatně rozhodovat. Obrátila se proto na advokáta a začala hledat způsob, jak poslední vůli zpochybnit.

Zákon mluví jasně

Podle českého zákona mají děti nárok na určitou část dědictví, i když jim rodiče ve své závěti nic neodkázali. U dospělých potomků jde nejméně o čtvrtinu toho, co by zdědili ze zákona. Pokud tedy Jaroslav zanechal majetek v hodnotě šesti milionů korun a Petra byla jeho jediným dítětem, mohla by mít nárok na 1,5 milionu korun. Nemusela by přitom získat přímo část domu. Dědicové by jí zpravidla museli vyplatit odpovídající částku. Jenže i tady existuje výjimka. Za určitých okolností může rodič své dítě z dědictví zcela vyloučit. A právě toho se Jaroslav rozhodl ještě za života využít.

Otec se neštval

U notáře nechal sepsat také prohlášení o vydědění, ve kterém vysvětlil, proč nechce, aby dcera z jeho majetku cokoli získala. Tvrdil, že o něj Petra dlouhodobě nejevila zájem, přestože se s ní opakovaně pokoušel spojit. A právě nezájem o rodiče patří podle českého zákona mezi důvody, pro které lze dítě vydědit. Upravuje to § 1646 občanského zákoníku. Jenže nestačí, aby rodič pouze prohlásil, že se o něj potomek nestaral. Pokud se dítě proti vydědění brání, musí se posoudit, jak jejich vztah skutečně vypadal a kdo za jeho zhoršení nesl odpovědnost.

Padesát kilometrů nehraje roli

Petra namítala, že měla vlastní rodinu, dvě děti a žila přibližně padesát kilometrů od otce. Podle ní se navíc mohl Jaroslav sám ozvat, když potřeboval pomoc. Jenže samotná vzdálenost ani nedostatek času nemusí při posuzování vydědění obstát. Důležité je především to, proč se otec s dcerou přestali vídat. Pokud by se například ukázalo, že Jaroslav dceru sám odmítal nebo o ni dlouhodobě nejevil zájem, vydědění by nemuselo být oprávněné. Jestliže se však prokazatelně snažil vztah udržet a Petra ho opakovaně odmítala, mohlo by to hrát v jeho prospěch. Rozhodovat by mohly staré zprávy, dopisy nebo výpovědi lidí, kteří jejich vztah znali. Petra navíc mohla zpochybnit i samotnou závěť, například pokud by měla podezření, že otec při jejím sepsání nebyl schopen samostatně rozhodovat nebo jednal pod nátlakem. Musela by však pro svá tvrzení předložit důkazy.

(Ne)štastný konec

Petra se rozhodla vydědění napadnout a domáhala se svého povinného dílu. Během soudního řízení však vyšly najevo okolnosti, které její pozici výrazně oslabily. Kateřina předložila zprávy dokládající, že se Jaroslav s dcerou opakovaně pokoušel navázat kontakt, a svědci potvrdili, že otec o obnovení vztahu stál. Petra naopak nedokázala přesvědčivě vysvětlit, proč za ním nepřijela ani v době jeho vážné nemoci. Soud nakonec dospěl k závěru, že Jaroslav měl k vydědění zákonný důvod. Dům v hodnotě šesti milionů korun tak připadl Kateřině a jejímu synovi podle závěti, zatímco Petra nezískala ani povinný díl. 

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.