Diesel ještě neujel ani metr, ale už se spotřebovalo tolik energie, kolik elektromobil potřebuje na 100 kilometrů

Absurdní matematika fosilního lobby

Tento kontrast ukazuje na překvapivou energetickou náročnost celého fosilního průmyslu. Výroba motorové nafty totiž nepředstavuje pouze samotnou rafinaci ropy. Celý proces začíná mnohem dříve a vyžaduje neustálý přísun energie. Ta se vynakládá už při prvotním hledání ropných ložisek, následném vrtání a čerpání suroviny na povrch. V některých případech, zvláště u hlubokých nebo starších ložisek, je nutné ropu složitě dolovat pomocí vstřikování vody či plynu. Následuje její úprava a zdlouhavá přeprava. Surová ropa putuje na dlouhé vzdálenosti v nákladních tankerech nebo ropovodech, přičemž samotný pohon těchto dopravních prostředků a čerpadel znamená další nezanedbatelnou spotřebu energie.

Zpracování v rafinerii

Když ropa konečně dorazí do rafinérie, začíná energeticky velmi náročná fáze zpracování. Surovinu nelze jednoduše přefiltrovat, musí projít složitými termickými a chemickými procesy. Ropa se musí zahřívat na vysoké teploty, destilovat ve vakuu a procházet krakováním. Dále je nutné palivo odsířit pomocí vodíku, jehož samotná výroba je také velmi energeticky náročná. K tomu je potřeba připočíst nepřetržitý provoz čerpadel, kompresorů a chladicích systémů. Část potřebného tepla se získává přímým spalováním rafinérských plynů nebo jiných složek samotné ropy. Podle více studií, které dochází neustále ke stejným číslům, činí spotřeba energie na dodání jednoho litru fosilní nafty do nádrže 2,58 kWh.

A to ještě zdaleka není všechno

Do této rovnice je však nutné zahrnout ještě další skryté položky, na které se mnohdy zapomíná. Hodnota 2,58 kWh v sobě totiž nemá plně započítanou energii potřebnou na vybudování veškeré těžební a zpracovatelské infrastruktury. K produkci paliv potřebujeme ocel, beton, ropovody, těžební plošiny a složité rafinérské komplexy. Jen potrubí českého ropovodu IKL obsahuje přibližně 60 000 tun oceli. K její výrobě bylo zapotřebí značné množství energie, konkrétně kolem 349 milionů kWh. Další položkou jsou pak samotné čerpací stanice, jejichž stavba, údržba a provoz výdejních stojanů rovněž polykají nemalé energetické příděly. Podle odborných odhadů přidává infrastruktura k jednomu litru nafty dalších 0,26 kWh.

Závislost na nepřátelských zemích, která nedává smysl ani ekonomicky

Když sečteme provozní spotřebu a poměrnou část infrastruktury, dostaneme výslednou hodnotu 2,84 kWh energie vynaložené na výrobu jednoho litru běžné motorové nafty. Pro lepší představu o proporcích lze uvést, že jeden litr nafty v sobě ukrývá zhruba 9,92 kWh chemické energie. Tady ale příběh nekončí, protože spalovací motor nedokáže tuto energii využít beze zbytku. Běžný dieselový motor pracuje s účinností jen kolem 30 až 35 procent. To znamená, že z oněch 9,92 kWh se na reálnou mechanickou energii, která skutečně roztáčí kola vozu, přemění pouze zhruba 3 až 3,5 kWh. Zbytek se bez užitku ztratí v podobě odpadního tepla z výfuku a chladiče. Z toho vyplývá velmi překvapivý závěr. Energie, která musela být předem spálena nebo jinak spotřebována jen na výrobu a dopravu jednoho litru nafty (2,84 kWh), je téměř stejně velká jako skutečná mechanická energie, kterou z něj auto nakonec získá pro samotnou jízdu. Není to přitom pouze elektřina, ale mix různých energetických zdrojů, včetně zemního plynu a dalších ropných produktů spálených během dlouhé přepravy a rafinace.

Jak dlouho ještě ze sebe necháme dělat hlupáky?

Zde se vracíme k úvodnímu srovnání, které jasně ilustruje neefektivitu tohoto řetězce. Pět litrů nafty znamená 14,2 kWh skryté energie vynaložené před samotnou jízdou. Elektromobil zvládne ujet celých sto kilometrů za zhruba 15 kWh. Tedy prakticky za stejné množství, které fosilní průmysl vynaloží pouze na přípravu paliva pro vozidlo se spalovacím motorem. Když tedy řidič naftového automobilu vyjíždí na stokilometrovou trasu, má už za sebou jeho vůz neviditelný energetický dluh. Celá tato náročná cesta od vrtné věže kdesi v zámoří, přes námořní dopravu, evropské ropovody, procesy v rafinériích až po čerpací stanici slouží pouze k tomu, aby se palivo mohlo v motoru spálit s poměrně nízkou účinností. Tento kontrast velmi názorně ukazuje, jak neekonomické je udržovat v chodu zavedený systém založený na spalování nafty.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.