Díky nápadu maminky koupili stavební pozemek přes 1 000 m2 za půl milionu
Martin a Lenka snili o vlastním rodinném domě kousek od rodné Kamenice, kde v té době dočasně žili pod jednou střechou s rodiči. Přestože vztahy v rodině fungovaly dobře, touha po vlastním soukromí a zahradě, kde by mohli trávit letní večery, byla s každým dalším měsícem silnější. Cesta k vysněnému stavebnímu pozemku ale od samého začátku připomínala spíše vyčerpávající překážkový běh, který zkoušel jejich trpělivost i odhodlání.

Nadšení, které rychle vyprchalo
Jako první zkusili štěstí s obecními parcelami. Podali žádost a s nadějí vyhlíželi výsledky, ale v dlouhém pořadníku na ně bohužel nevyšla řada. S odstupem času to ale brali jako štěstí v neštěstí, protože na těchto parcelách se dlouhé měsíce marně čekalo na vybudování základní infrastruktury. Následovalo zdlouhavé hledání prostřednictvím realitních kanceláří, které přineslo jen další zklamání. První vyhlédnutý pozemek se ukázal jako neřešitelně podmáčený a pro stavbu rodinného domu nevhodný. Druhý jim doslova vyfoukl jiný zájemce těsně před smluvenou prohlídkou, ačkoli už byli s makléřem domluvení. U třetího zase narazili na velmi komplikované spoluvlastnictví více osob a na fakt, že by budoucím sousedům koukali z obýváku přímo do oken.
Nenápadná zmínka, která změnila směr dění
Koncem roku už byli z neustálého prohledávání inzerátů unavení a ztráceli naději, že v okolí vůbec něco najdou. Zlom přišel ve chvíli, kdy Martinova maminka při nedělním obědě zmínila na první pohled nezajímavé pole ležící ladem na okraji vesnice. Zpočátku tomu nevěnovali příliš pozornosti, protože pozemek vypadal jako běžná zemědělská půda, kterou obhospodařuje místní družstvo. Mladý pár ale přece jen zapátral v katastru nemovitostí a zjistil překvapivou věc. Parcelu nevlastnil zemědělec, ale soukromá firma z jiného města. Rozhodli se tedy zariskovat a vlastníka napřímo oslovit, i když pozemek nebyl nikde veřejně nabízen k prodeji.
Pomalost jednání s molochem
Vyjednávání s firmou se táhlo dlouhých šest měsíců a připravilo jim nejednu bezesnou noc. Komunikace vázla a zástupci firmy po několika schůzkách v jednu chvíli prodej definitivně odmítli s tím, že si pozemek raději ponechají jako dlouhodobou investici. Zklamaní manželé se proto smířili s náhradním plánem. Rozhodli se hledání pozemku ukončit, našli si byt v sousedním městě, podepsali rezervační smlouvu a odeslali realitní kanceláři nemalou zálohu.
Zablokované peníze a nepříjemné přetahování
Dva dny po odeslání peněz ale zazvonil telefon, který všechno změnil. Majitel firmy nečekaně obrátil, jednání obnovil a pozemek jim nakonec přislíbil za dříve domluvených podmínek. Nastalo velké dilema, protože značná část jejich úspor už vězela v rezervaci bytu. S financováním v této kritické chvíli museli vypomoci rodiče, aby mladý pár o vysněnou parcelu nepřišel. Realitní kancelář navíc zálohu za byt odmítla dobrovolně vrátit, i když k podpisu kupní smlouvy nedošlo. To vedlo k nepříjemnému dvouletému soudnímu sporu. Ten nakonec mladý pár vyhrál a své peníze získal zpět, ale stálo je to spoustu nervů navíc.
Stavební pozemek na neuvěřitelnou cenu
Samotná parcela o rozloze 1 045 metrů čtverečních je vyšla přesně na vysněných 500 000 korun. Tím ale výdaje teprve začínaly, protože bylo nutné připočítat další nezbytné položky spojené s byrokracií a přípravou stavby. Za notáře a přepis dali 8 500 korun. Projekt domu a inženýrských sítí je stál 95 000 korun. Zřízení provizorní příjezdové cesty pro stavební techniku vyšlo na čtyři tisíce, posouzení stoleté vody na patnáct set a dočasné oplocení staveniště stálo zhruba stejně.
Nebylo to nakonec úplně zadarmo
Ani po úspěšném nákupu ale technické komplikace neskončily. Ukázalo se, že vodovodní řad nebyl zanesen přesně podle úředních plánů. Při jeho hledání museli vykopat jámu o rozměrech čtyři krát dva metry, hlubokou přes tři metry. Všudypřítomné bláto a jílovitá půda jim práci ztěžovaly. Potrubí nakonec našli až o dva metry jinde, než jim pracovníci vodáren původně vyznačili. Za tuto přípojku včetně složitých výkopových prací zaplatili 10 200 korun. Kanalizaci navíc museli táhnout ze vzdálenosti pětasedmdesáti metrů a to zčásti přímo přes obecní silnici, což si vyžádalo složitá povolení i dopravní omezení. Tato položka je stála dalších 24 500 korun.
Vyřizování samotného stavebního povolení zabralo i vinou tehdejší pandemie, zavřených úřadů a neustálých změn v požadavcích téměř dva roky. Dnes už ale Martin s Lenkou bydlí ve vlastním přízemním domě se zastavěnou plochou 160 metrů čtverečních. Když dnes sedí na své terase a dívají se do zahrady, vědí, že to stálo za to.
P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Jan Dvořák
Redaktor
Vydáno dne:
25.10.2026
Photocredit: Jan Dvořák / Midjourney
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
