Domácí plynová elektrárna aneb proč kupovat od dodavatele, když si můžeme elektřinu vyrobit sami

Řešení existuje, jen se o něm moc nemluví

Mikrokogenerace (micro-CHP) existuje v různých podobách. Spalovací motory, Stirlingovy motory, případně palivové články. Typické elektrické účinnosti těch „horkých“ variant se pohybují kolem 25–40 procent, termální složka pak vyplňuje zbytek až do celkové účinnosti 80–90 procent. To znamená, že z paliva získáte současně jak elektřinu, tak užitečné teplo. Tento technický fakt je důležitý, protože kogenerace není o výrobě „levné“ elektřiny sama o sobě, ale o souběžném získávání tepla a elektřiny z téže energie. Nejprve se podívejme na čísla a výpočet na modelovém příkladu staršího, nezatepleného rodinného domu. Řekněme, že takový dům má roční potřebu tepla pro vytápění a TUV kolem 25 – 30 MWh (tj. 25 000–30 000 kWh) a současně spotřebuje elektřinu kolem 6 000 – 8 000 kWh ročně pro domácí potřeby. Tyto potřeby nejsou neobvyklé u velkého domu s vybavením běžné domácnosti. Pokud bychom dnes využívali běžný plynový kondenzační kotel, tak pro dodání 30 000 kWh tepelné energie bychom potřebovali přibližně 30 000 / 0,95 = 31 500 kWh plynu (kondenzační kotle mají účinnost kolem 95 %). Pokud by cena plynu pro takovou domácnost byla v praxi přibližně 2,1–2,3 Kč/kWh, pak se roční náklady na plyn (pro topení a TUV) pohybují někde kolem 66 000–72 000 Kč ročně. Zároveň domácnost za elektřinu při cenách 6–8 Kč/kWh platí 36 000–64 000 Kč ročně jen za samotnou spotřebu, tedy výraznou část rozpočtu. Tato kombinace představuje reálný energetický výdaj typického většího rodinného domu v dnešním prostředí, kde cena elektřiny je vysoká nejen jako obchodní cena bez DPH, ale jako výsledná cena, kterou klient domácnosti opravdu platí.

Jdeme to zkusit chytřeji

Když bychom nyní místo samotného plynového kotle instalovali mikrokogenerační jednotku, bude výsledná bilance jiná. Technologicky taková jednotka vyrábí elektřinu s účinností možná kolem 30 % a teplo s účinností zbytkovou, tak že celková účinnost tepla a elektřiny dohromady může dosáhnout 80–90 %. Zjednodušeně lze říct, že na výrobu 30 000 kWh využitelného tepla by taková jednotka spotřebovala palivo v režimu kogenerace přibližně 50 000–60 000 kWh plynu, protože části energie se při výrobě elektřiny „odnáší“ elektrická složka. Odhadovaná roční spotřeba plynu by tedy byla vyšší než u čistého kotle. Ale zároveň by jednotka dodala i elektřinu v množství řekněme okolo 15 000–18 000 kWh ročně. Pokud budeme uvažovat jednotkovou cenu plynu 2,1–2,3 Kč/kWh, čili celkovou spotřební cenu na palivo kolem 105 000–138 000 Kč, a vezmeme v úvahu, že vyrobenou elektřinu spotřebujeme doma (ušetříme nákup z rozvodné sítě), tak to znamená „ušetření“ nákupu elektřiny za 6–8 Kč/kWh × 6 000–8 000 kWh nebo přibližně 36 000–64 000 Kč ročně. Zbylá elektřina (9 000–10 000 kWh) by teoreticky mohla být prodána do sítě, ale ceny výkupu jsou většinou nízké a často nepokrývají ani plné náklady výroby (zejména když se zohlední režie, servis a opotřebení výrobní jednotky).

Dvě úspory za jednu cenu

Počítejme tedy s roční úsporou elektřiny, kterou není třeba kupovat. Pokud domácnost ušetří 36 000–64 000 Kč ročně jen nákupem vlastní elektřiny, odečteme to od nákladů plynu v režimu kogenerace (105 000–138 000 Kč). Zůstává zhruba 41 000–74 000 Kč „čistých“ nákladů na energii. To je srovnatelné nebo i vyšší než byl původní náklad jen na plyn a elektřinu bez kogenerace (66 000–72 000 + 36 000–64 000, celkem výrazně vyšší), když do součtu započítáme, že pak domácnost i tak platí distribuční poplatky a další fixní náklady za proud, které neodpadnou úplně. Navíc je třeba do takových úvah zahrnout pořizovací investici, jelikož zařízení mikrokogenerační jednotky pro rodinný dům stojí často řády stovek tisíc až milion korun, a to bez servisních nákladů a případných výměn komponent. Když to přepočítáme na roční úsporu 30 000–60 000 Kč při nejoptimističtějším scénáři, výsledek je, že návratnost investice je často 10–20 let nebo i víc, někdy se vůbec nevrátí bez dotací či výhodných podmínek výkupu elektřiny. Tyto dlouhé návratnosti byly potvrzeny i v technických expertních studiích kogeneračních systémů pro domácnosti.

Soběstačnost je trendem doby

Ve světle těchto reálných cen, které domácnost opravdu platí za elektřinu i plyn, se ukazuje, že úvaha „vyrobit si doma elektřinu z plynu jako malou domácí elektrárnu“ není čistě ekonomicky výhodná, pokud je hlavním cílem šetřit na nákupu elektřiny nebo stát se energeticky nezávislým za co nejkratší dobu. Kogenerace skutečně dokáže vyrábět elektřinu a teplo zároveň a je technicky validní, ale její efektivita se ukáže až ve velmi specifických situacích, například v objektech s velmi vysokou letní i zimní spotřebou tepla, kde se elektřina spotřebovává okamžitě bez ztrát, nebo tam, kde lze využít výhodný výkup přebytků či významné dotační pobídky.

P.S. Chcete vědět, o kolik procent se ještě můžou zvýšit ceny energií? Do čeho má smysl investovat z pohledu úspor do technologií na vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.