Drahé zámkové dlažbě odzvonilo. Češi objevili kouzlo stavebního odpadu, terasu z něj postavíte za pakatel

Úspora peněz i modernější vzhled

Drahé betonové prefabrikáty nebo exkluzivní velkoformátové dlaždice z dovozu sice plní svůj účel, ale do přirozené zahrady vizuálně nezapadají. Prostor, který má sloužit k odpočinku, si žádá materiály s duší. A právě proto se kutilové a chalupáři začínají vracet k ryzí tradici. K obyčejným plným páleným cihlám ze starých demolic. To, co bylo ještě nedávno považováno za bezcenný stavební odpad určený do drtičky, se dnes mění v žádané luxusní zboží. A kdo umí hledat, získá z něj povrch, který přežije generace.

Materiál, který lidé vyhazují

Pátrat po starých cihlách se vyplatí hned z několika důvodů. Tím prvním je samozřejmě cena. Lidé bourající staré stodoly, zídky nebo hospodářská stavení se starých cihel potřebují často rychle zbavit. Na inzertních portálech tak seženete celé hromady doslova „za odvoz“ nebo za zlomek ceny jakékoliv nové dlažby (aby původní majitel ušetřil za poplatky na skládce). Druhým, a možná ještě důležitějším důvodem, je neopakovatelný vzhled. Staré cihly mají nádhernou patinu, drobné nedokonalosti a teplé, zemité odstíny od oranžové přes sytě červenou až po temně vínovou. Žádná moderní betonová napodobenina z továrny nedokáže tento letitý šarm napodobit.

Pokládku lze zvládnout svépomocí podle návodu z internetu

Samotná pokládka navíc respektuje přirozené koloběhy v zahradě. Cihly se nebetonují napevno, ale skládají se takzvaně „na sucho“ do připraveného lože z udusaného štěrku a písku. Můžete je skládat na vazbu, do elegantního „stromečku“ (rybí kost) nebo tvořit ozdobné čtverce. Výhodou tohoto postupu je, že dešťová voda neteče rovnou do kanálu jako z betonové desky, ale přirozeně vsakuje spárami zpět do půdy. Cihlová terasa má nepopiratelné kouzlo, ale právě v tomto bodě je nutné zařadit zpátečku a sundat růžové brýle. Pokud si myslíte, že na zem můžete položit úplně jakoukoliv starou cihlu z bouračky, po první zimě spláčete nad výdělkem.

Ne každý materiál je použitelný

Klíčem k úspěchu je totiž výběr správného materiálu. Musíte hledat takzvané „zvonivky“ (či půdovky) nebo lícové cihly. To jsou cihly, které byly v peci vypálené při velmi vysoké teplotě a jejichž povrch se téměř slinul. Poznáte je snadno: když o sebe dvě takové cihly lehce ťuknou, musí vydat jasný, téměř kovový, zvonivý zvuk. Pokud byste na zem položili obyčejnou měkkou cihlu (určenou pro vnitřní zdivo pod omítku), udělali byste fatální chybu. Měkká cihla totiž funguje jako houba. Na podzim by do sebe natáhla dešťovou vodu a s prvními silnými mrazy by ji rozpínající se led doslova roztrhal. Do jara by se vám celá terasa proměnila v antukový prach.

Jsou případy úspor i ve statisícových částkách

Druhou daní za krásný a levný výsledek je fyzická práce. Cihly z bouračky na sobě často nesou zbytky staré vápenné malty, kterou musíte ručně, kousek po kousku, očistit zednickým kladívkem nebo starou sekyrkou. Je to zdlouhavá a prašná práce, která prověří vaši trpělivost. Odměnou za trochu potu, pár litrů benzínu do vypůjčené dodávky a bolavá záda je ale výsledek, za který by si specializované firmy účtovaly astronomické sumy. Získáte nádhernou, ekologicky recyklovanou terasu s příběhem, která vašemu domovu dodá atmosféru jako z francouzského žurnálu.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.