Dřevobeton pochází z Německa a má přednosti obou materiálů. Šetří peníze a zlepšuje akustiku v dřevostavbách

Pokud chceme vytvořit prosvětlený otevřený prostor bez sloupů, začnou se dřevěné trámy prohýbat a nebezpečně pružit. Zmíněné neduhy dnes naprosto elegantně řeší stavební technologie zvaná dřevobeton, která dřevu dodává chybějící hmotu.

Ideální kombinace

Dřevobeton funguje na principu dokonalé synergie dvou odlišných materiálů. Beton je nepřekonatelný ve své odolnosti vůči tlaku, zatímco konstrukční dřevo vyniká v odolnosti vůči tahu. Spojením vzniká speciální prvek, kde je dřevo situováno ve spodní tažené části a beton v horní tlačené části. Vizuálně to vypadá tak, že ze spodní místnosti vidíte krásné pohledové dřevo, zatímco pevná podlaha v patře nad vámi je tvořena vrstvou betonu.

Vyrábí se mokrou i suchou metodou

Aby materiály po sobě neklouzaly a fungovaly jako celek, musí se dokonale spojit. Do připraveného dřevěného základu se vpraví ocelové vruty, smykové trny nebo se vyfrézují zarážky. Výroba probíhá mokrým procesem, kdy se na dřevo na staveništi vylije čerstvý beton, nebo modernějším suchým procesem. V takovém případě se v továrně přesně vyrobí dřevěný i betonový dílec a na stavbě se do sebe jednoduše zaklesnou mechanickými zámky bez nutnosti čekání na tvrdnutí a zrání betonu.

Patentovaná technologie z Německa

Oficiální technické a normované pojmenování této převratné technologie zní spřažená dřevobetonová konstrukce. Její historické kořeny sahají hluboko do minulosti, konkrétně do Německa v období po první světové válce. Kvůli tehdejšímu nedostatku stavební oceli nezbytné pro stavbu klasického železobetonu museli inženýři hledat alternativní řešení. Prvním historicky doloženým vynálezcem tohoto inovativního spojení je německý inženýr Paul Müller, který si svůj systém nechal oficiálně patentovat v roce devatenáct set dvacet jedna. O skutečný technologický rozvoj se následně postaral vynikající švýcarský inženýr a vynálezce Otto Schaub. Původní technologii vylepšil, patentoval ve Švýcarsku v roce devatenáct set třicet osm a postupně rozšířil po světě. Dlouhá desetiletí se pak systém využíval primárně pro záchranu ohrožených stropů v cenných historických budovách.

Výrazně levnější než samotné dřevo

Srovnání finančních nákladů s obyčejným dřevem je z pohledu stavebníka velmi zajímavé a často překvapivé. Kubík obyčejného betonu je na trhu výrazně levnější než kubík kvalitního konstrukčního dřeva. Správně navržený dřevobetonový strop tak vyžaduje mnohem menší objem drahého dřeva, protože těžkou statickou práci z velké části přebírá právě levnější betonová vrstva. Přesto je celková realizace zhruba o patnáct až třicet procent finančně náročnější než stavba jednoduchého a lehkého dřevěného stropu. Koncovou cenu totiž vždy navyšují ocelové spřahovací prvky a nutnost platit těžkou techniku pro manipulaci. Pokud byste ale chtěli z čistého masivního dřeva postavit obrovský strop, který by se statickými a akustickými vlastnostmi dřevobetonu plně vyrovnal, museli byste použít extrémní množství prémiového vrstveného dřeva, což by celou stavbu velmi výrazně prodražilo.

Budoucnost dřevostaveb je tu

Z hlediska všech praktických výhod oproti klasickému surovému dřevu představuje dřevobeton obrovský posun vpřed. Největším každodenním benefitem pro obyvatele je radikální zlepšení celkové akustiky. Betonová vrstva dodá lehké konstrukci těžkou masu, která spolehlivě pohltí veškerý nepříjemný kročejový hluk a tlumí vibrace, takže těžký krok v patře již nezní jako rána do prázdného sudu. Další nezpochybnitelnou výhodou je extrémní nárůst tuhosti. Zatímco čisté dřevo by na delších vzdálenostech nevyhnutelně pružilo, spřažená deska se pod vahou vůbec nehne, což umožňuje stavět nádherné obrovské prostory bez nutnosti podpěrných sloupů. Obrovským přínosem je pochopitelně akumulace tepla. Beton funguje jako obří integrovaná tepelná baterie, která v zimě nasává teplo z topení a příjemně stabilizuje domácí klima, zatímco v parném létě dlouhodobě udrží v budově komfortní chládek. Naprosto stěžejní je ve finále požární bezpečnost, protože tvrdý a nehořlavý beton vytváří dokonalou ochrannou protipožární zátku napříč jednotlivými patry.