Důležitější než počáteční vlhkost palivového dřeva je okamžik, kdy ho rozštípete a naskládáte

Když se na to jde vědecky

Vědci přistoupili k experimentu velice pečlivě. Stromy káceli ve čtyřech odlišných fázích roku. Zahrnuli období před jarním táním, dobu krátce po olistění, vrcholné léto a začátek podzimu. Každý pokácený strom výzkumníci neprodleně odvětvili, rozřezali na polena a rozštípali na velikost běžnou pro topení v kamnech. Následně dřevo uložili pod přístřešek chránící před srážkami, který ale nebránil proudění vzduchu. Celé hranice stály na citlivých vahách zaznamenávajících úbytek hmotnosti každých deset minut. Tím získali velmi podrobný obraz o tom, jak rychle voda ze dřeva uniká do okolí. Závěrečné kontrolní dosoušení v peci pak potvrdilo přesnou suchou hmotnost materiálu.

Výsledky přinesly zajímavý paradox. Nejrychleji vyschlo dřevo pokácené koncem května, které mělo nejvyšší počáteční podíl vody. Květnový smrk vykazoval vlhkost přesahující 100 %, což v technické mluvě znamená, že hmotnost vody převyšovala hmotnost samotné suché dřevní hmoty. Přesto se tento smrk dostal na ideálních 20 % vlhkosti za pouhé dva měsíce. Naopak smrk pokácený na konci července, který v sobě při těžbě nesl vody podstatně méně, potřeboval k dosažení stejné mety téměř 10 měsíců. Podobný rozdíl vědci zaznamenali i u břízy. Více viz v následující tabulce:

Gradient vlhkosti

Z technického hlediska je klíčem k tomuto jevu rychlost odpařování během prvních týdnů po naštípání. Vysychání dřeva je termodynamický proces závislý na gradientu vlhkosti mezi povrchem polena a okolním vzduchem a také na teplotě. Květnové dřevo těžilo z optimální kombinace stoupajících teplot a relativně nízké vzdušné vlhkosti. Díky tomu ze smrkové hranice odešlo 70 procent veškeré vody během jediného měsíce.

Červencové dřevo naopak brzy narazilo na srpnové ochlazení a zvýšenou vlhkost vzduchu, což proces odpařování zpomalilo. Podzimní dřevo pak rovnou zmrzlo. Zmrzlá voda ve dřevě nemůže efektivně odcházet, a proto proces sušení během zimních měsíců prakticky stojí. Zvýšená počáteční rychlost ztráty vody u smrku ve srovnání s břízou navíc souvisí s jeho odlišnou buněčnou strukturou, která při vysokém nasycení umožňuje kapilární vodě snáze opouštět dřevní vlákna, a tím smrk počáteční manko rychle dotáhne.

Přeloženo do srozumitelné řeči

Pokud bychom to měli vysvětlit běžným jazykem bez složitých pojmů, představte si čerstvě rozštípnuté poleno jako důkladně namočenou houbu na nádobí. Když tuto houbu položíte na slunnou a větranou terasu začátkem léta, bude do večera suchá. Pokud ale stejnou houbu, jen o něco méně namočenou, necháte ležet venku na konci léta, kdy už jsou dny chladnější a často prší, zůstane vlhká velmi dlouho. V zimě pak houba zmrzne a nevyschne vůbec. Vědci spočítali, že z jedné průměrné hranice v tom nejlepším jarním období odpařilo slunce a vítr během jednoho měsíce množství vody odpovídající zhruba 35 velkým kbelíkům. Dřevo zkrátka potřebuje chytit tu nejlepší vlnu teplého a suchého počasí hned na začátku.

Jak dosáhnout nejlepších výsledků?

Z těchto poznatků vyplývá několik doporučení, jak si zajistit kvalitní palivo co nejdříve. Tím nejdůležitějším pravidlem je minimalizovat čas mezi pokácením stromu a jeho finálním zpracováním. Ponechat kmeny ležet vcelku znamená ztrátu drahocenného času, kdy by už mohly efektivně schnout. Jakmile strom pošlete k zemi, měli byste ho co nejdříve nařezat a rozštípat. Štípáním se odhalí vnitřní struktura dřeva a podstatně se zvětší plocha, ze které se může voda odpařovat.

Dalším nezbytným krokem je správné uložení. Polena neskládejte na těsnou hromadu někde v koutě, ale vytvořte vzdušnou hranici. Ta musí být shora chráněná pevnou stříškou proti dešti, ale z boků plně otevřená, aby mohl vítr volně procházet mezi jednotlivými kusy dřeva. Pokud jde o načasování samotné těžby, velmi výhodné je vyrazit do lesa buď na konci zimy před jarním táním, nebo na jaře v době olistění stromů. Díky tomu bude mít vaše naštípané dřevo před sebou celou sezonu příznivého počasí a do zimy bude skvěle připravené do kamen.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.