„Dům má 123 metrů,“ říká katalog. Ve skutečnosti pak bydlíte na 75 metrech

Realita na 60 % uváděné plochy

Zřetelně to ukazuje nejmenovaný typový zděný bungalov. V katalogu je u něj uvedena zastavěná plocha 123 metrů čtverečních, ale čistá užitná plocha činí pouze necelých 75 metrů čtverečních. Rozdíl dosahuje 48 metrů čtverečních, což v praxi znamená, že využitelný vnitřní prostor tvoří zhruba jen 60 procent celkové zastavěné plochy. Do tohoto rozdílu se pochopitelně nepromítají pouze vnější obvodové stěny. Svou roli zde hrají i vnitřní nosné zdi, příčky a venkovní prvky jako krytá terasa či vstupní závětří, které se do zastavěné plochy rovnou započítávají.

Nicméně samotná tloušťka vnějšího pláště plní ve výsledné bilanci užitné plochy důležitou roli. Zde se nabízí srovnání mezi zděným domem a dřevostavbou. Obě technologie v současnosti dokážou splnit přísné nároky na tepelně izolační vlastnosti, potřebují k tomu ovšem různou tloušťku konstrukcí.

Hra o tloušťku stěny

Běžná zděná stěna určená pro energeticky úsporné stavby dosahuje tloušťky kolem 44 centimetrů. Naproti tomu moderní rámová dřevostavba s obdobnými izolačními parametry si vystačí s obvodovou stěnou o tloušťce zhruba 31 centimetrů. Rozdíl třinácti centimetrů se může zdát zpočátku banální. Je ovšem nutné brát v potaz, že tento úbytek se nachází po celém obvodu stavby.

Při pohledu na modelový příklad obdélníkového bungalovu s vnějšími rozměry 10 x 12 metrů činí zastavěná plocha 120 metrů čtverečních. Při použití zděné technologie o tloušťce 44 centimetrů zůstane po odečtení vnějšího pláště vnitřní prostor mírně přes 101 metrů čtverečních před dalším rozdělením příčkami. Pokud se použije 31centimetrová stěna dřevostavby, vnitřní prostor dosáhne na necelých 107 metrů čtverečních. I bez změny vnějšího rozměru tak tenčí stěna nabízí o pět metrů čtverečních větší podlahovou plochu. U menšího domu s půdorysem 8 x 10 metrů přinese tenčí obvodová stěna navíc přibližně 4,5 metru čtverečního.

Statisíce spláchnuté do záchodu

Tento získaný prostor představuje konkrétní finanční hodnotu. Projekční a stavební firmy dnes běžně kalkulují náklady na realizaci novostavby kolem 60 tisíc korun za jeden metr čtvereční užitné plochy. Získaných 5 metrů čtverečních díky subtilnější konstrukci tak odpovídá hodnotě zhruba 300 tisíc korun. Získáváte tím užitnou hodnotu reálného místa, které lze využít pro vybudování prostornější šatny nebo tolik potřebné technické místnosti.

Aby majitel zděného domu docílil stejně velkého vnitřního prostoru, musel by celou stavbu zvětšit. Tím by ovšem zabral více ze své parcely. U bungalovu se zastavěnou plochou 120 metrů čtverečních by šlo o téměř 6 metrů čtverečních dodatečně zastavěné půdy. Zde do rovnice vstupují aktuální ceny pozemků.

Pozemky, které jsou dražší než samotné domy

V lokalitách na severní Moravě, kde se cena pozemku pohybuje kolem 3 tisíc korun za metr čtvereční, představuje zmíněný rozdíl 17 tisíc korun na zastavěné parcele. V Brně, kde metr čtvereční stojí v tuto chvíli 15 tisíc korun, hodnota zabraného pozemku stoupá k necelým 90 tisícům korun. Pokud stavíte v Praze či jejím bezprostředním okolí při ceně 20 tisíc korun za metr, zmizí vám pod silnějšími stěnami pozemek v hodnotě blížící se 120 tisícům korun.

Subtilnější stěny dřevostavby tak představují smysluplné řešení ze dvou úhlů. Při stejném vnějším rozměru poskytují více vnitřního prostoru a zároveň nevyžadují další zábor drahé parcely. Z tohoto důvodu se jedná o racionální argument pro volbu této stavební technologie.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.